Do jaké míry se může skutečná hladina ALP, ALT či bilirubinu lišit od naměřené hodnoty?
Lékař, který při klinickém rozhodování vychází z laboratorně stanovených hodnot biologických parametrů či jejich změny, by měl vždy zohlednit možnou odchylku měření, jež u alkalické fosfatázy (ALP), alaninaminotransferázy (ALT) nebo bilirubinu může dosahovat několika procent v kladném i záporném směru.
Nejistota výsledku laboratorního měření
Výsledek každého laboratorního měření daného biologického parametru je zatížen určitou mírou nejistoty. To je dáno principiální nemožností provést absolutně přesné měření. Laboratorně stanoveným výsledkem proto není jedno číslo, nýbrž interval, ve kterém se skutečná hodnota s největší pravděpodobností nachází. Znalost nejistoty měření umožňuje laboratoři i příjemci výsledku získat představu o jeho kvalitě.1
Nejistota výsledku měření se skládá z řady dílčích nejistot a její kvalifikovaný odhad je povinnou součástí validace metody v laboratoři. Rozlišujeme standardní nejistotu, která se vyjadřuje jako směrodatná odchylka (SD), kombinovanou nejistotu, jež je kombinací dílčích nejistot, a rozšířenou kombinovanou nejistotu, kterou dostaneme obvykle vynásobením kombinované nejistoty dvěma, přičemž výsledek odpovídá přibližně 95% intervalu spolehlivosti (CI) pro normální rozdělení.
Přijatelná nejistota měření
Každá laboratoř by měla definovat klinicky přijatelnou nejistotu měření jednotlivé parametry.
Tolerovatelná maximální nejistota měření hadiny biologických látek v plazmě byla v nedávno publikované práci2 podle modelů navržených na Milánské strategické konferenci 2014 stanovena v krajním případě u ALT na ±6,98 % a u bilirubinu ±15,7 %. U alkalické fosfatázy (ALP) je podle zdroje z roku 2017 tolerovatelná maximální nejistota ±4,5 %.3
Namátkou jedna z českých laboratoří uvádí kombinovanou, respektive rozšířenou nejistotu stanovení ALP v séru 8, resp. 16 %, ALT v séru 4, resp. 8 % a bilirubinu v séru 6, resp. 12 %.
Závěr
V klinické praxi je proto třeba mít na paměti, že výsledky dodané z laboratoře se mohou lišit od skutečné hodnoty v řádu uvedených procent směrem nahoru i dolu.
(zza)
Zdroje:
1. Budina M. Nejistoty výsledků měření. Transfuze a hematologie dnes 2018; 24 (3): 142−150.
2. Braga F., Panteghini M. Performance specifications for measurement uncertainty of common biochemical measurands according to Milan models. Clin Chem Lab Med 2021 Mar 16, doi: 10.1515/cclm-2021-0170 [Online ahead of print].
3. Infusino I., Frusciante E., Braga F., Panteghini M. Progress and impact of enzyme measurement standardization. Clin Chem Lab Med 2017; 55 (3): 334−340, doi: 10.1515/cclm-2016-0661.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
