Parkinsonova nemoc – prodromální příznaky v ambulanci praktického lékaře
Rozpoznání příznaků a stanovení diagnózy Parkinsonovy nemoci (PN) je úkolem neurologa. V prodromálním stadiu se však pacienti s nejasnými obtížemi mohou objevit i v ordinaci praktického lékaře nebo lékaře jiné specializace. Tyto počáteční příznaky se objevují ještě před rozvojem klasického hybného postižení vyjádřeného parkinsonským syndromem (hypokineze, třes, rigidita, porucha chůze) a mohou být motorické, ale často i nemotorické. Obvykle proto PN u těchto počínajících příznaků nebývá v rámci diferenciální diagnostiky zvažována.
Zhoršení nebo ztráta čichu
Jedním z úplně prvních příznaků, předcházejícím ostatním projevům onemocnění o mnoho let, je zhoršení nebo ztráta čichu. Vzhledem k pomalému rozvoji však tento příznak pacienti příliš neregistrují a sám o sobě zpravidla není důvodem návštěvy lékaře. Vyskytuje se až u 90 % pacientů s PN, může se však objevit i u jiných neurodegenerativních onemocnění, např. Alzheimerovy nemoci.
Obstipace
Častým raným příznakem PN je obstipace, jež se vyskytuje až u 60 % pacientů s PN a je způsobena sníženou motilitou při neurodegeneraci v gastrointestinálním traktu. Pokud tedy zácpa nemá jinou zjištěnou příčinu, je namístě v rámci diferenciální diagnostiky zvažovat PN.
Erektilní dysfunkce
Dalším autonomním prodromálním symptomem PN je erektilní dysfunkce, která je uváděna až u 60 % pacientů. Její přítomnost zvyšuje riziko rozvoje PN téměř 4násobně.
Psychické obtíže
Z psychických obtíží je v počátečních stadiích nečastější deprese, apatie a úzkost. Není vzácností, že léčba u psychiatra předchází vznik jasných motorických projevů PN o několik let a ukazuje tak na biologický podklad, nikoliv reaktivní charakter deprese.
Poruchy spánku
K prvotním projevům PN patří rovněž zhoršení spánku a porucha chování v REM spánku, při níž se objevují epizody intenzivních pohybů pacienta v průběhu REM fáze spánku, které jsou obvykle spojené s obsahem snů. V těžkých případech může pacient zranit sebe nebo své okolí a typicky tento příznak u lékaře spontánně neuvádí, protože ho nepovažuje za projev nemoci. Porucha chování v REM spánku se může vyskytovat nejen u PN, ale také u jiných alfa-synukleinopatiích, jako jsou multisystémová atrofie nebo demence s Lewyho tělísky.
Únava
Únava je velmi nespecifický, ale pro PN velmi častý příznak i v počátku onemocnění. Někteří pacienti mají diagnózu chronického únavového syndromu, dokud se neprezentuje hybné postižení potvrzující PN.
Bolest
Bolest v prodromálním stadiu PN je nejvíce vázána k muskuloskeletálnímu systému a může se vyskytnout kdekoliv. K typickým projevům patří bolesti v oblasti ramenního kloubu až syndrom zmrzlého ramene, se kterým pacienti docházejí na ortopedii a/nebo rehabilitaci 1–2 roky před nástupem zřejmého motorického postižení u PN.
Časné motorické příznaky
Pokud pacient referuje postupné jednostranné hybné postižení, zpravidla se již na PN myslí. Nicméně existují časné motorické příznaky, které vyplývají z toho, že hybnost u pacienta už není zcela symetrická. Jde například o pocit zhoršené stability při plavání, který si pacienti neumějí vysvětlit, ale při stanovaní dg. PN jej zpětně udávají velmi často. Taktéž si stěžují na jednostranné zhoršení hry na klavír, psaní na klávesnici a obtíže při podobných činnostech, které vyžadují jemnou motoriku. Jedním z prvních motorických projevů může být jednostranné snížení synkineze (souhybu horní končetiny) při chůzi, které si pacient ani neuvědomuje, ale upozorní ho rodina.
Závěr
Pro podezření na PN je důležité se při objevení jednoho prodromálního příznaku aktivně zeptat na ostatní příznaky. Pacient další obtíže spontánně neudává, pokud na ně není cíleně dotázán. Cílená detekce dalších příznaků vede k suspekci na PN již v počátečním stadiu. Včasné odeslání pacienta k neurologovi při podezření na PN umožní i časné stanovení diagnózy a zahájení léčby.
MUDr. Hana Brožová, Ph.D.
Centrum extrapyramidových onemocnění, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Literatura:
1. Schaeffer E., Postuma R. B., Berg D. Prodromal PD: a new nosological entity. Prog Brain Res 2020; 252: 331–356, doi: 10.1016/bs.pbr.2020.01.003.
2. Armstrong M. J., Okun M. S. Diagnosis and treatment of Parkinson disease: a review. JAMA 2020; 323 (6): 548–560, doi: 10.1001/jama.2019.22360.
3. Langston J. W. The Parkinson’s complex: parkinsonism is just the tip of the iceberg. Ann Neurol 2006; 59 (4): 591–596, doi: 10.1002/ana.20834.
4. Gao X., Chen H., Schwarzschild M. A. et al. Erectile function and risk of Parkinson’s disease. Am J Epidemiol 2007; 166 (12): 1446–1450, doi: 10.1093/aje/kwm246.
5. Simonet C., Schrag A., Lees A. J., Noyce A. J. The motor prodromes of Parkinson’s disease: from bedside observation to large-scale application. J Neurol 2019 Dec 4, doi: 10.1007/s00415-019-09642-0.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.