Asociace mezi kardiovaskulárními rizikovými faktory a kognitivními poruchami u pacientů se schizofrenií

Úvod

Schizofrenie je závažné onemocnění snižující kvalitu i délku života nemocných, což je z velké míry přičítáno zvýšenému výskytu kardiovaskulárních chorob u této skupiny populace. Významným rizikovým faktorem kardiovaskulárních chorob je metabolický syndrom, který je u jedinců se schizofrenií rovněž pozorován ve zvýšené míře. Na vině může být vrozená predispozice, nezdravý životní styl spojený se schizofrenií, ale také antipsychotická léčba.

Provázanost vztahu mezi kardiovaskulárními chorobami a poruchou kognice dokládají dostupné důkazy, které naznačují, že metabolický syndrom je rizikovým faktorem pro rozvoj kognitivních poruch u běžné populace, ale také u pacientů s diagnózou schizofrenie. Přítomnost kognitivních poruch je přitom charakteristickým znakem schizofrenie korelujícím s funkčním výsledky.

Analyzovaná data a cíle výzkumu

Za účelem metaanalýzy byl nejprve proveden průzkum literatury v databázích Embase, Scopus, MEDLINE, PubMed a Cochrane, abstraktech vědeckých konferencí a registrech klinických studií k datu 25. února 2020. Do analýzy byly zahrnuty studie, jež hodnotily kognitivní funkce u pacientů se schizofrenií a schizoafektivní poruchou, asociaci mezi kardiovaskulárními rizikovými faktory (včetně metabolického syndromu, diabetu, obezity, nadváhy a inzulínové rezistence) a výsledky dosaženými u těchto pacientů a porovnávaly kognitivní funkce u nemocných s kardiovaskulárními rizikovými faktory a pacientů bez kardiovaskulárních rizikových faktorů.

Zařazovací kritéria splnilo 27 studií s celkovým počtem 10 174 účastníků. Nejvíce studií bylo provedeno v Číně (9; n = 3489), Spojených státech amerických (7; n = 3923) a Evropě (7; n = 802). Jedna studie pocházela ze Singapuru (n = 1719) a jedna z Indie a Egypta (121, resp. 120 účastníků). Extrakci dat z jednotlivých studií prováděli 2–3 nezávislí examinátoři. Průměrný věk pacientů činil 42,1 ± 8,7 roku, většinu představovali muži (63,8 %; n = 6488), průměrná doba trvání schizofrenie dosahovala 14,4 ± 8,2 roku.

Primárním cílem bylo zhodnocení celkových kognitivních funkcí podle skóre klinicky validovaného nástroje, mezi sekundární cíle studie patřilo zhodnocení jednotlivých kognitivních domén.

Výsledná zjištění

Významně větší zhoršení celkových kognitivních funkcí bylo zjištěno u pacientů s metabolickým syndromem (13 studií; n = 2800; velikost efektu [ES] hodnocená pomocí Hedgesova g 0,31; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,13–0,50; p = 0,001), diabetem (8 studií; n = 2976; ES 0,32; 95% CI 0,23–0,42; p < 0,001) a hypertenzí (5 studií; n = 1899; ES 0,21; 95% CI 0,11–0,31; p < 0,001). U pacientů s obezitou, nadváhou a inzulinovou rezistencí bylo zhoršení celkových kognitivních funkcí nevýznamné.

Zhoršená výkonnost u specifických kognitivních domén byla spojená s kognitivní dysfunkcí a kardiovaskulárními rizikovými faktory, a to v 5 doménách u diabetiků (pozornost/bdělost, uvažování/řešení problémů, rychlost myšlení, slovní a vizuální učení) a ve 4 doménách u pacientů s metabolickým syndromem (pozornost/bdělost, uvažování/řešení problémů, rychlost myšlení, slovní učení) a arteriální hypertenzí (uvažování/řešení problémů, rychlost myšlení, slovní učení a pracovní paměť).

Závěr

Z výsledků rozsáhlé metaanalýzy vyplynulo, že u jedinců se schizofrenií/schizoafektivní poruchou je přítomnost metabolického syndromu, diabetu a arteriální hypertenze spojená se zhoršením celkových kognitivních funkcí i jednotlivých domén kognitivních funkcí.

(holi)

Zdroj: Hagi K., Nosaka T., Dickinson D. et al. Association between cardiovascular risk factors and cognitive impairment in people with schizophrenia: a systematic review and meta-analysis. JAMA Psychiatry 2021; 78 (5): 510–518, doi: 10.1001/jamapsychiatry.2021.0015.