Potenciál vinpocetinu v léčbě kardiovaskulárních onemocnění

Vinpocetin

Vinpocetin je syntetický derivát vinkaminu, což je alkaloid získávaný z barvínku menšího (Vinca minor). V Asii i Evropě se používá řadu let v prevenci a léčbě neurologických poruch, jako jsou demence, poruchy paměti nebo právě iCMP. V USA se prodává jako doplněk stravy a posilovač paměti.

Obvykle se užívá 3× denně v dávce 5–10 mg (15–30 mg/den) z důvodu krátkého biologického poločasu (1–2 hodiny). Rychle se vstřebává z gastrointestinálního traktu a dobře proniká přes hematoencefalickou bariéru. Dosud nebyly hlášeny významné nebo závažné nežádoucí účinky a v terapeutických dávkách nemá kromě přecitlivělosti na účinnou látku žádné kontraindikace.

Mechanismus účinku

Vinpocetin v organismu účinkuje na několik cílů. Patří mezi ně Ca²⁺/kalmodulinem stimulovaná fosfodiesteráza 1 (PDE1), napěťově řízené Na⁺ kanály a IκB kináza (IKK). Předpokládá se, že díky inhibici PDE1 vinpocetin působí proti patologické remodelaci srdce a cév. Prostřednictvím inhibice napěťově řízených Na⁺ kanálů funguje neuroprotektivně a jako inhibitor IKK potlačuje zánět závislý na NF-κB. Protizánětlivé působení vinpocetinu bylo popsáno u různých typů buněk − epitelových a endotelových, dále buněk hladkých svalů cév, monocytů/makrofágů, neutrofilů, dendritických buněk, mikroglií či astrocytů.

Popsané účinky

Preklinické a klinické studie s vinpocetinem naznačují řadu jeho účinků, jakými jsou vazodilatace, antioxidační a protizánětlivé působení, prevence patologické remodelace srdce a cév nebo potlačení vychytávání lipidů, kterých dosahuje díky synergii efektů svého působení na různé farmakologické cíle. Vzhledem k tomu, že rozvoj KV onemocnění je výsledkem komplexního procesu, do něhož je zapojena řada buněk a mezibuněčných interakcí, mohl by se zde vinpocetin uplatnit svými vícečetnými efekty.

U zvířecích modelů byl popsán jeho inhibiční účinek na rozvoj aterosklerózy. Toho by mohl dosahovat svým působením proti vychytávání lipidů makrofágy, osteoblastové diferenciaci buněk hladkých svalů cév, oxidačnímu stresu a zánětu. Vinpocetin také vykázal snížení agregability trombocytů a jeho podávání vedlo ke snížení rizika trombózy a krvácení do aterosklerotických plátů v karotidě myšího modelu aterosklerózy. Dalším jeho účinkem je potlačení patologické remodelace cév prostřednictvím inhibice proliferace buněk hladkých svalů cévní stěny. Vinpocetin má také doložený vazodilatační efekt, který je zřejmě zprostředkován inhibicí PDE1A.

Nedávná studie odhalila kardioprotektivní účinky vinpocetinu u myšího modelu infarktu myokardu. Vinpocetin u zvířat zvýšil aktivitu a množství antioxidačních enzymů. Zjištěn byl také jeho efekt účinkující proti patologické remodelaci myokardu u myšího modelu kardiomyopatie, kde potlačil hypertrofii kardiomyocytů a aktivaci srdečních fibroblastů stimulované angiotenzinem II.

Řada prací ukázala protektivní působení vinpocetinu proti poškození mozku spojenému s ischémií. U zvířecího modelu mozkové ischémie snížil smrtnost navozenou hypoxií, poškození neuronů hipokampu, velikost infarktového ložiska a zlepšil obnovu motorických funkcí. V klinických studiích byla léčba vinpocetinem u pacientů s iCMP spojená se zvýšením krevního průtoku mozkem, lepším vychytáváním glukózy a využitím kyslíku v mozku, lepší obnovou neurologických funkcí, pomalejším růstem infarktové léze a lepšími kognitivními výsledky v akutní fázi i několik měsíců po iCMP. Těchto účinků by mohl vinpocetin dosahovat svým působením proti zánětu, trombóze a poškození a smrti neuronů.

Závěr

I když nejsou všechny molekulární mechanismy těchto nově pozorovaných účinků vinpocetinu zatím přesně objasněné, mohla by uvedená zjištění spolu s předchozími poznatky vést k širšímu využití vinpocetinu v prevenci a léčbě KV chorob u lidí. Výsledky dosažené v experimentálních studiích je ovšem třeba ověřit v klinických hodnoceních.

(zza)

Zdroje:
1. Zhang C., Yan C. Updates of recent vinpocetine research in treating cardiovascular diseases. J Cell Immunol 2020; 2 (5): 211−219, doi: 10.33696/immunology.2.045. 
2. Cai Y., Knight W. E., Guo S. et al. Vinpocetine suppresses pathological vascular remodeling by inhibiting vascular smooth muscle cell proliferation and migration. J Pharmacol Exp Ther 2012; 343 (2): 479–588, doi: 10.1124/jpet.112.195446.
3. Wang K., Wen L., Peng W. et al. Vinpocetine attenuates neointimal hyperplasia in diabetic rat carotid arteries after balloon injury. PloS One 2014; 9 (5): e96894, doi: 10.1371/journal.pone.0096894.
4. Cai Y., Li J. D., Yan C. Vinpocetine attenuates lipid accumulation and atherosclerosis formation. Biochem Biophys Res Commun 2013; 434 (3): 439–443, doi: 10.1016/j.bbrc.2013.03.092.
5. Wu M. P., Zhang Y. S., Xu X. et al. Vinpocetine attenuates pathological cardiac remodeling by inhibiting cardiac hypertrophy and fibrosis. Cardiovasc Drugs Ther 2017; 31 (2): 157–166, doi: 10.1007/s10557-017-6719-0.
6. Zhang F., Yan C., Wei C. et al. Vinpocetine inhibits NF-κB-dependent inflammation in acute ischemic stroke patients. Transl Stroke Res 2018; 9 (2): 174−184, doi: 10.1007/s12975-017-0549-z. 
7. Zhao M., Hou S., Feng L. et al. Vinpocetine protects against cerebral ischemia-reperfusion injury by targeting astrocytic connexin43 via the PI3K/AKT signaling pathway. Front Neurosci 2020; 14: 223, doi: 10.3389/fnins.2020.00223.