Zlepšuje tofacitinib i komorbidní depresivní a/nebo úzkostnou symptomatologii u pacientů s revmatoidní artritidou?
Deprese a úzkostná porucha se u pacientů s revmatoidní artritidou vyskytují běžně a mohou vést ke snižování kvality života, funkční kapacity a v neposlední řadě také k nižší léčebné odpovědi. Níže prezentovaná studie proto zkoumala, jaká je prevalence depresivní a generalizované úzkostné poruchy v klinických studiích s použitím tofacitinibu a jaká je účinnost tofacitinibu podle výchozích hodnot deprese a úzkosti.
Tofacitinib je perorálně podávaný inhibitor Janusových kináz (JAK), který patří do skupiny chorobu modifikujících antirevmatik (DMARDs – disease-modifying anti-rheumatic drugs) a lze jej nasadit v monoterapii. Indikovaný je k léčbě středně těžké až těžké aktivní revmatoidní artritidy (RA).
Metodika analýzy
Jednalo se o post-hoc analýzu dat ze studií fáze III a IV. Zahrnuti byli pacienti s RA, kteří dostávali tofacitinib v dávce 5 (n = 1847) či 10 mg 2× denně (n = 1122) nebo adalimumab 40 mg 1× za 2 týdny (n = 557) nebo placebo (n = 611). K rozpoznání pravděpodobně se vyskytující depresivní poruchy a generalizované úzkostné poruchy byl použit dotazník ke zhodnocení zdravotního stavu a kvality života v obecné populaci (SF-36 − The 36-Item Short Form Health Survey), konkrétně vyhodnocení části dotazníku věnující se duševnímu zdraví (MCS − Mental Component Summary Score).
Základní charakteristiky onemocnění byly hodnoceny podle skóre SF-36 MCS (SF-36 MCS ≤ 38 = deprese či úzkost přítomny, nebo MCS > 38 = nepřítomny). Po každých 3 měsících byly hlášeny změny SF-36 MCS. Ve 3., 6. a 12. měsíci studie byly cílové hodnoty účinnosti odhadovány srovnáváním s výchozími hodnotami depresivní či úzkostné poruchy u pacientů léčených tofacitinibem.
Výsledky
Při vstupu do studie vykazovalo depresivní poruchu či generalizovanou úzkostnou poruchu 44,5 % pacientů léčených 5 mg tofacitinibu, 39,8 % pacientů léčených 10 mg tofacitinibu, 45,4 % pacientů s adalimumabem a 39,1 % nemocných v placebové skupině. Nemocní s psychickou komorbiditou měli oproti ostatním vyšší hodnoty CRP, větší míru postižení, únavy, bolesti a problémy se spánkem. Oproti adalimumabu či placebu vykázali pacienti léčení tofacitinibem vyšší vzestup skóre SF-36 MCS. Po 12 měsících klesl počet pacientů léčených tofacitinibem, kteří měli SF-36 MCS skóre ≤ 38, přibližně o 60 %. Účinek tofacitinibu na léčbu RA byl podobný bez ohledu na přítomnost deprese či úzkosti.
Závěr a diskuse
Téměř u 40 % sledovaných pacientů s RA byla identifikována současně se vyskytující depresivní a/nebo generalizovaná úzkostná porucha, která se u pacientů léčených tofacitinibem v průběhu studie zlepšovala více než v ostatních ramenech. Limitujícím faktorem studie bylo určení pravděpodobného výskytu depresivní či generalizované úzkostné poruchy pouze na základě dotazníkového šetření, bez klinického potvrzení diagnózy. V budoucnu proto bude třeba potvrdit výsledky této studie na základě validace skóre SF-36 MCS pomocí zlatého standardu psychiatrického vyšetření.
(saz)
Zdroj: Citera G., Jain R., Irazoque F. et al. Tofacitinib in patients with rheumatoid arthritis and indicative of depression and/or anxiety: a post hoc analysis of phase 3 and phase 3b/4 clinical trials. Arthritis Rheumatol 2019; 71 (suppl. 10): abstract n. 1444.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.