Srovnatelná dlouhodobá bezpečnost tofacitinibu a biologik v léčbě RA – data z amerického registru
V časopisu Americké revmatologické společnosti (ACR) byla publikována analýza dlouhodobého bezpečnostního profilu tofacitinibu v reálné klinické praxi. U pacientů s revmatoidní artritidou (RA), kteří zahájili léčbu tofacitinibem, byla pozorována podobná frekvence předem definovaných nežádoucích příhod zvláštního významu jako u kohorty léčené biologickými chorobu modifikujícími antirevmatiky (bDMARDs).
Hodnocení tofacitinibu v reálné klinické praxi
Tofacitinib je inhibitor Janusových kináz, jehož účinnost v léčbě RA byla prokázána řadou klinických hodnocení a jejich prodloužených fází s dobou sledování až 9,5 roku. Tyto výsledky nyní doplnila analýza dat z registru Corrona, který sbírá údaje o pacientech s RA prostřednictvím 177 soukromých či akademických center v USA. V roce 2018 obsahovala databáze údaje o 50 605 pacientech.
Metodika analýzy
Autoři srovnávali incidenci (IR) nežádoucích příhod (AEs) mezi pacienty, kteří zahájili léčbu tofacitinibem, a pacienty, kteří zahájili léčbu bDMARDs v období mezi 6. 11. 2012 a 31. 7. 2018, a to bez ohledu na dávkování. IR byla vyčíslena jako počet prvních výskytů dané AE u 100 pacientů za rok.
Mezi nežádoucí příhody zvláštního významu patřily závažné kardiovaskulární nežádoucí příhody (MACE), závažné infekce, infekce virem Herpes zoster (HZ), malignity a úmrtí. Odhad poměrů rizik (HR) byl proveden s využitím modelu multivariační adjustované Coxovy regrese.
Sledovaní pacienti
Do analýzy incidence MACE a infekcí bylo zahrnuto 1999 pacientů, kteří zahájili léčbu tofacitinibem, a 8357, kteří zahájili léčbu bDMARDs (adalimumabem, certolizumabem, golimumabem, etanerceptem, infliximabem, abataceptem, anakinrou, rituximabem či tocilizumabem; nemuselo jít o 1. linii léčby). Pro porovnání incidence malignit a mortality se jednalo o kohortu 1999 pacientů, kteří zahájili léčbu tofacitinibem, a 6354, kteří zahájili léčbu bDMARDs. Součástí analyzovaných souborů bylo 732 nemocných, kteří byli léčeni jak tofacitinibem, tak jedním či více bDMARDs.
Výsledky
Míra výskytu AEs byla mezi kohortami obdobná (viz tab.), s výjimkou infekcí HZ, kterých bylo signifikantně více ve skupině léčené tofacitinibem (HR 2,32; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,43−3,75).
Tab. Výskyt nežádoucích příhod zvláštního významu
tofacitinib |
bDMARDs |
p-hodnota |
|
IR (95% CI) |
IR (95% CI) |
(pro adjustovaný HR) |
|
MACE |
0,64 (0,39−1,00) |
0,91 (0,74−1,09) |
0,081 |
závažné infekce |
3,12 (2,51−3,84) |
2,83 (2,54−3,15) |
0,943 |
HZ |
1,44 (1,03−1,94) |
0,65 (0,52−0,81) |
0,001 |
malignity (s výjimkou NMSC*) |
0,88 (0,58−1,27) |
0,81 (0,66−0,98) |
0,847 |
NMSC |
1,08 (0,75−1,51) |
1,10 (0,92−1,30) |
0,917 |
úmrtí |
0,84 (0,55−1,23) |
0,86 (0,71−1,04) |
0,688 |
Pozn.: * NMSC – nemelanomové nádory kůže
Závěr
Analýza dat z amerického pacientského registru ukázala, že bezpečnostní profil tofacitinibu v léčbě RA je srovnatelný s bDMARDs, s výjimkou infekcí Herpes zoster, jež se u pacientů na tofacitinibu vyskytovaly častěji.
(este)
Zdroj: Kremer J. M., Bingham C. O., Cappelli L. C. et al. Postapproval comparative safety study of tofacitinib and biological disease-modifying antirheumatic drugs: 5-year results from a United States-based rheumatoid arthritis registry. ACR Open Rheumatol 2021; 3 (3): 173−184, doi: 10.1002/acr2.11232.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.