Probiotická prevence infekčních respiračních a průjmových onemocnění u předškoláků

Nemocnost u dětí v předškolních kolektivních zařízeních

Nemocnost v důsledku infekcí je u dětí v předškolním věku vyšší než u ostatních věkových skupin. Za ještě fyziologickou nemocnost se u dětí mezi 1. a 5. rokem považuje 6–8 infekcí/rok a u školáků 2–4 infekce za rok. Děti, které navštěvují předškolní kolektivní zařízení, jsou nemocné 2–3× častěji. To s sebou nese rovněž nemalé ekonomické náklady – nejen ve formě přímých výdajů na léčbu, ale i ve formě nákladů na zajištění hlídání nemocného dítěte (a často tedy nutnost absence jednoho rodičů v zaměstnání).

Probiotická prevence

Preventivní opatření zahrnují hygienu rukou, vyloučení nemocných z kolektivu ve snaze o zabránění šíření infekce a očkování (proti rotavirům a chřipce). Protože však tato opatření nejsou plně efektivní, hledají se i další cesty, jak snížit nemocnost dětí v kolektivních zařízeních.

V posledních letech bylo provedeno značné množství studií zabývajících se možností využití probiotik v prevenci infekčních onemocnění u dětí. Lišily se od sebe metodikou i studovanými bakteriálními kmeny, jejich závěry proto nejsou jednotné a nepřinášejí vždy jednoznačně pozitivní výsledky. Nicméně na jejich základě již lze činit určité závěry ohledně doporučení vhodných typů probiotických kultur. Stručný přehled některých z těchto studií je uveden v tabulce.

Převzato z: Frühauf P. Možnosti probiotické prevence onemocnění u dětí navštěvujících kolektivní předškolní zařízení. Europharma 2017. 

Sledovaná populace

Jednou ze studií sledujících preventivní efekt probiotik je mexická práce (Gutierrez-Castrellon et al., 2014), kdy bylo sledováno celkem 336 dětí ve věku 6–36 měsíců navštěvujících kolektivní zařízení pro denní péči. Děti byly rozděleny do 2 skupin po 168 jedincích. Po dobu 3 měsíců bylo jedné skupině podáváno placebo a druhé probiotická kultura Lactobacillus reuteri DSM 17938 (v dávce 10⁸ CFU). Následně byly děti dále sledovány po dobu dalších 3 měsíců.

Výsledky studie

Bylo zjištěno, že L. reuteri DSM 17938 významně snižuje frekvenci a trvání epizod průjmových onemocnění a infekcí dýchacích cest během celé doby studie (p < 0,05). Během doby užívání probiotika/placeba byla incidence průjmového onemocnění ve skupině užívající L. reuteri 42 případů (průměrná doba onemocnění činila 1,4 dne), zatímco u skupiny užívající placebo byla incidence 69 případů (průměrná doba trvání 2,5 dne). U respiračních infektů byla během prvních 3 měsíců incidence ve skupině s L. reuteri 93 případů a u skupiny užívající placebo 204 případů. Během následujících 3 měsíců byla incidence průjmových onemocnění ve skupině s L. reuteri 57 a ve skupině s placebem 83 případů, u respiračních infektů to bylo 129 případů ve skupině s L. reuteri a 197 případů ve skupině, která předtím užívala placebo. Navíc byl v skupině s L. reuteri (p < 0,05) významně nižší počet návštěv lékaře, užívání antibiotik, absencí ve školce a rodičovských absencí v práci. Analýza nákladů a přínosů odhalila významné snížení nákladů u dětí léčených přípravkem L. reuteri. Nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky související se studovaným přípravkem.

Závěr

Na základě výše zmíněné studie a dalších prací uvedených v tabulce je možno říci, že z hlediska prevence gastrointestinálních onemocnění v kolektivních zařízeních se zdá jako nejefektivnější podání Lactobacillus reuteri. V prevenci respiračních i gastrointestinálních onemocnění dohromady se zdá nejlepší užití Lactobacillus rhamnosus nebo již zmíněného Lactobacillus reuteri.

(norg)

Zdroje:
1. Gutierrez-Castrellon P., Lopez-Velazquez G., Diaz-Garcia L. Diarrhea in preschool children and Lactobacillus reuteri: a randomized controlled trial. Pediatrics 2014; 133 (4): 904–909, doi: 10.1542/peds.2013-0652.
2. Frühauf P. Možnosti probiotické prevence onemocnění u dětí navštěvujících kolektivní předškolní zařízení. Europharma 2017.