#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Je účinnost bisoprololu v sekundární prevenci akutního infarktu myokardu u pacientů po perkutánní koronární intervenci srovnatelná s karvedilolem?

26. 1. 2021

Betablokátory (BB) jsou u všech pacientů po perkutánní koronární intervenci (PCI) doporučovány v rámci sekundární prevence akutního infarktu myokardu (AIM). Níže prezentovaná studie srovnala účinnost karvedilolu – vazodilatačního betablokátoru, jehož přínos v této indikaci byl potvrzen randomizovanou klinickou studií – s efektem bisoprololu.

Metodika a průběh studie, sledovaná populace

Do souboru multicentrické retrospektivní observační studie bylo zařazeno celkem 13 813 pacientů z Korejského registru akutního infarktu myokardu (KAMIR). Všichni byli starší 18 let a pro akutní infarkt myokardu podstoupili PCI, po níž užívali bisoprolol či karvedilol v rámci sekundární prevence AIM. Po výběru vyvážených vzorků pomocí metody propensity score matching v poměru 1 : 2 bylo do finální analýzy zařazeno 1806 pacientů, kteří po propuštění užívali bisoprolol (selektivní β1-blokátor), a 3612 užívajících karvedilol (neselektivní BB 3. generace s vazodilatačním účinkem). Úvodní dávkování bylo individuální, poté následovala titrace dle klinického stavu pacienta. V případě výskytu nežádoucích účinků (bradykardie, hypotenze) bylo užívání přerušeno.

Vylučovací kritéria byla následující:

  • nepřítomnost významné stenózy koronární arterie na angiografii
  • IM následkem spasmu koronární arterie

Primárním sledovaným parametrem byl výskyt závažných nežádoucích kardiálních příhod (MACE) během 2 let užívání bisoprololu nebo karvedilolu. MACE byly definovány jako kardiální smrt, rekurentní nefatální IM (rekurentní klinické příznaky nebo nové změny na EKG s elevací kardiomarkerů alespoň na 2násobek horní referenční meze), opětovná PCI (revaskularizace) na stejné tepně nebo provedení koronárního bypassu. Do sekundárního cílového parametru pak byl navíc zahrnuta celková mortalita a revaskularizace na jiné tepně.

Výsledky

Pacienti byli sledováni průměrně po dobu 10,2 měsíce. Po zohlednění vstupních parametrů (systolického a diastolického tlaku krve, typu IM, ejekční frakce levé komory, stupně srdečního selhání dle Killipovy klasifikace, hladiny kardiomarkerů a CRP v krvi, užívání inhibitorů RAAS, statinů a spironolaktonu) nebyl pozorován signifikantní rozdíl v incidenci MACE mezi skupinou pacientů užívající bisoprolol a karvedilol (poměr rizik [HR] 0,815; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,614–1,081; p = 0,156). Podobně tomu bylo i z hlediska celkového přežití (HR 0,937; 95% CI 0,646–1,357; p = 0,729). Incidence sekundárních výstupů byla mezi oběma skupinami rovněž srovnatelná.

Incidence MACE byla u pacientů se srdečním selháním stupně III (kardiální plicní edém) a IV (kardiogenní šok) dle Killipovy klasifikace nižší ve skupině užívající bisoprolol (HR 0,512; 95% CI 0,263–0,998; p = 0,049). U pacientů spadajících do stupně I (bez klinických známek srdečního selhávání) a II (chrůpky na plicích) nebyl mezi skupinami užívajícími bisoprolol a karvedilol pozorován signifikantní rozdíl v incidenci MACE. Ani další charakteristiky zohledněné v analýze podskupin (věk, typ IM, ejekční frakce levé komory a přítomnost či absence hypertenze, diabetu mellitu a hyperlipidémie) neměly na vztah mezi účinností bisoprololu a karvedilolu v redukci MACE signifikantní vliv.

Diskuse a závěr

Studie prokázala, že přínos bisoprololu v sekundární prevenci akutního infarktu myokardu u pacientů po perkutánní koronární intervenci je přinejmenším srovnatelný s přínosem karvedilolu. Zjištěná srovnatelná efektivita bisoprololu s karvedilolem byla konzistentní napříč podskupinami, s výjimkou pacientů s těžšími stupni srdečního selhání, kde byl bisoprolol dokonce efektivnější. Bisoprolol je tak v této indikaci přinejmenším stejně kardioprotektivní jako vazodilatační betablokátor 3. generace karvedilol.

Studie byla limitována krátkou dobou sledování a absencí údajů o dávkování betablokátorů a jejich titraci u jednotlivých pacientů. Nelze tedy hodnotit jejich dlouhodobou účinnost ani účinnost konkrétních dávek. V budoucnu by měla účinnost bisoprololu v této indikaci ověřit randomizovaná kontrolovaná studie.

(mafi)

Zdroj: Jun S. J., Kim K. H., Jeong M. H. et al. Effects of bisoprolol are comparable with carvedilol in secondary prevention of acute myocardial infarction in patients undergoing percutaneous coronary intervention. Chonnam Med J 2018; 54 (2): 121–128, doi: 10.4068/cmj.2018.54.2.121.



Štítky
Diabetologie Interní lékařství Kardiologie Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#