Jak ovlivňuje hladina kyseliny močové výskyt kardiorenálních příhod u pacientů s DM2 a KVO?

Úvod

Autoři vyšli z poznatků, že kyselina močová působí jako antioxidant, zejména v extracelulárním prostředí (odhadem zajišťuje přibližně polovinu celkové antioxidační kapacity biologických tekutin u lidí), avšak v cytoplazmě nebo kyselém/hydrofobním prostředí aterosklerotických plátů je přeměněna na prooxidační činidlo, které podporuje oxidační stres a může urychlit rozvoj kardiovaskulárního onemocnění (KVO).

Dále se opřeli o závěry několika epidemiologických studií, které naznačily, že existuje souvislost mezi zvýšenou hladinou kyseliny močové v séru a zvýšeným rizikem KV příhod, metabolického syndromu, diabetu mellitu (DM) a chronického onemocnění ledvin (CKD). Dosud nebylo jasné, zda má koncentrace kyseliny močové u pacientů se zjištěným KVO prognostický význam. A protože bylo zjištěno, že léčba inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i neboli glifloziny), tj. antidiabetiky s kardiovaskulárním přínosem, může snižovat hladinu kyseliny močové, jevilo se jako zajímavé prozkoumat souvislost mezi tímto parametrem ​​a klinickými výsledky při podávání SGLT2i nebo placeba.

Hodnocená data

Post hoc byli účastníci rozděleni do tercilů podle hladiny kyseliny močové zjištěné před randomizací (< 309,30; 309,30 až < 387,21; ≥ 387,21 μmol/l) a byly hodnoceny rozdíly ve výsledcích mezi pacienty v nejvyšším a nejnižším tercilu. Zohledněny byly věk, pohlaví, index tělesné hmotnosti (BMI), výchozí hladina glykovaného hemoglobinu (HbA_1c), výchozí hodnota odhadované glomerulární filtrace (eGFR), užívání diuretik, medikace proti dně, přítomnost srdečního selhání (HF) a koncentrace kyseliny močové.

Hodnoceny byly následující parametry: úmrtí z KV příčin, hospitalizace pro srdeční selhání (HHF), složený parametr zahrnující HHF a KV úmrtí, celková mortalita, velké KV příhody (MACE) a vznik nebo zhoršení nefropatie. Dále byly zkoumány léčebné účinky empagliflozinu (oproti placebu) podle tercilu výchozí hodnoty kyseliny močové. 

Výsledná zjištění

Medián výchozí plazmatické koncentrace kyseliny močové v hodnoceném souboru (n = 7017) činil 344,98 μmol/l (286,10–409,82). Vstupní charakteristiky pacientů byly obecně vyvážené napříč tercily tohoto parametru. Empagliflozin v porovnání s placebem urikémii snížil.

Analýza potvrdila souvislost hladiny kyseliny močové s kardiorenálními příhodami. Ve skupině s placebem byl u pacientů v nejvyšším tercilu v porovnání s nejnižším tercilem zjištěn významně častější výskyt hospitalizací pro srdeční selhání nebo KV mortalita (složený parametr; poměr rizik [HR] 1,51; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,02–2,23; p = 0,0396) a významně častější vznik či zhoršení nefropatie (HR 1,77; 95% CI 1,33–2,34; p < 0,0001).

Když byla výchozí hladina kyseliny močové hodnocena jako souvislá proměnná, vykázala u pacientů s placebem statisticky významnou souvislost s hospitalizací pro srdeční selhání, KV mortalitou i vznikem či zhoršením nefropatie (HR 1,17; 95% CI 1,09–1,25; p < 0,0001). Empagliflozin snížil riziko výskytu všech hodnocených kardiorenálních příhod napříč tercily výchozí hodnoty kyseliny močové.

Závěr

Citovaná post hoc analýza studie EMPA-REG OUTCOME ukazuje, že výchozí hladina kyseliny močové je u pacientů s DM2 a KVO nezávislým prediktorem výskytu kardiorenálních příhod. Empagliflozin snižoval riziko kardiorenálních příhod bez ohledu na výchozí koncentraci kyseliny močové. Vzhledem k tomu, že studie neměla dostatečnou sílu na doložení statistické významnosti rozdílu mezi některými kardiorenálními parametry dle hladiny kyseliny močové, navrhují autoři provést další klinické výzkumy.

(esr)

Zdroj: Verma S., Ji Q., Bhatt D. L. et al. Association between uric acid levels and cardio‐renal outcomes and death in patients with type 2 diabetes: a subanalysis of EMPA‐REG OUTCOME. Diabetes Obes Metab 2020; 22 (7): 1207–1214, doi: 10.1111/dom.13991.