Které respirační infekce mají aktuálně navrch aneb nemáme jen SARS-CoV-2 – výsledky původní české studie
Následující studie provedená v českém prostředí mapuje aktuální situaci na poli etiologických agens nyní probíhajících virových respiračních infekcí a zároveň hledá odpověď na otázku: Skutečně u pacientů s klinickými příznaky akutní respirační infekce stále dominuje delta varianta koronaviru SARS-CoV-2?
Úvod
Nastupující podzim a „chřipková sezóna“ s sebou nesou otázky, která etiologická agens se budou uplatňovat nejvíce. Bude dominovat infekčnější delta varianta SARS-CoV-2, která pozvolna mění svůj klinický projev, nebo se o slovo opět přihlásí chřipka, jež si v loňském roce a na začátku letošního dala pauzu? Případně bude etiologie akutních respiračních infekcí úplně jiná?
Metodika a průběh studie
Pro účely této studie bylo analyzováno 152 nazofaryngeálních výtěrů (provedených v období od 5. 8. do 31. 8. 2021) od pacientů, u nichž bylo na základě klinického stavu (kašel, teplota, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy, zimnice aj.) podezření na infekci SARS-CoV-2. Vzorky nazofaryngeálních výtěrů, v nichž se neprokázala přítomnost viru SARS-CoV-2, byly dále analyzovány na přítomnost jiných respiračních virových agens.
Pro testování na přítomnost SARS-CoV-2 byla použita diagnostická souprava DBdirect COVID-19 Multiplex RT-PCR Kit (DIANA Biotechnologies, s. r. o.), pro zjištění přítomnosti jiných respiračních virových agens ve vzorku metodou přímého průkazu byly použity diagnostické soupravy AllplexTM Respiratory Panel 1, 2 a 3 (Seegene Inc.). Při použití těchto diagnostických souprav lze ve vzorku nazofaryngeálního výtěru zjistit přítomnost následujících virových respiračních agens: virus chřipky A, subtyp H1 viru chřipky A, subtyp H3 viru chřipky A, virus pandemické chřipky H1N1, virus chřipky B, lidský respirační syncytiální virus A, lidský respirační syncytiální virus B, adenovirus, viry parainfluenzy 1–4, enterovirus, lidský metapneumovirus, lidský koronavirus 229E, lidský koronavirus NL63, lidský koronavirus OC43, lidský rhinovirus a lidský bocavirus.
Výsledky
Ze 152 pacientů s klinickými symptomy akutní respirační infekce bylo u 86 (56,58 %) z nich metodou PCR prokázáno virové respirační agens. U 33 (38,37 %) pacientů byl prokázán lidský rhinovirus (HRV), nejčastější etiologické agens běžného nachlazení, u 25 (29,07 %) pacientů SARS-CoV-2, původce onemocnění COVID-19, u 12 (13,95 %) pacientů lidský koronavirus OC43 (HCoV-OC43), u 12 (13,95 %) pacientů virus parainfluenzy 3 (PIV3), schopný vyvolat bronchiolitidu a zápal plic a po 1 případu (dohromady 4,65 %) potom lidský respirační syncytiální virus (RSV), lidský metapneumovirus (MPV), adenovirus (AdV) a lidský koronavirus 229E (HCoV-229E). Zároveň se u 10 pacientů, u nichž byl zjištěn HCoV-OC43, podařilo prokázat rovněž lidský bocavirus (HBoV), avšak určit, které agens bylo skutečným původcem klinických obtíží, je nemožné. Nicméně možnost koinfekce těmito dvěma respiračními viry existuje a v našem případě nebyla nijak výjimečná. Procentuální zastoupení jednotlivých zachycených virových respiračních agens přehledně ukazuje graf na obr. 1.
Obr. 1 Procentuální zastoupení etiologických agens současných respiračních virových infekcí
Četnost záchytů současných respiračních virových agens v jednotlivých věkových skupinách ukazuje tab. 1 a také graf na obr. 2. Jak je patrné z tabulky, nejpostiženější skupinou, pokud jde o akutní respirační infekce, se jeví lidé ve věku 16–30 let, těsně následovaní osobami ve věku 31–45 let. Zajímavý je jistý nepoměr mezi výskytem HRV (13 případů) a SARS-CoV-2 (2 případy) ve věkové skupině 16–30 let, když by právě ta měla být v současné chvíli tou nejzasaženější onemocněním COVID-19. Co do počtu případů v této věkové skupině bylo více záchytů také HCoV-OC43 (5 případů). Je však třeba mít na paměti, že nešlo o náhodný výběr vzorků, nýbrž o pacienty s klinickými příznaky akutní respirační infekce, kteří byli indikovaní k vyšetření na přítomnost SARS-CoV-2.
Tab. 1 Četnost záchytů současných respiračních virových agens v jednotlivých věkových skupinách
Obr. 2 Četnost záchytů současných respiračních virových agens v jednotlivých věkových skupinách. Pro větší přehlednost nebyly do grafu zahrnuty ojedinělé záchyty RSV, MPV, AdV a HCoV-229E.
Záchyt jednotlivých virových respiračních agens v průběhu srpna 2021 ukazuje graf na obr. 3. Z něj je patrný mírný nárůst akutních respiračních infekcí ve druhé polovině měsíce, což by mohlo souviset s nepříznivým počasím, jež v tomto období panovalo a nahrává akutním respiračním infekcím, respektive jejich šíření.
Obr. 3 Záchyt virových respiračních agens a jejich četnost v jednotlivých dnech v průběhu srpna 2021
V případě SARS-CoV-2 však mohou být výsledky zkresleny tím, že pacienti s klinickými příznaky akutní respirační infekce nemusejí nutně vyhledávat lékaře, který by je k vyšetření indikoval, ale mohou se nechat otestovat „zdarma“ v rámci screeningu. Pacienti, kteří byli pozitivně testováni na přítomnost SARS-CoV-2, v rámci screeningu nebyli do této studie zahrnuti, neboť nebylo možné odlišit, kdo skutečně vykazoval v čase odběru klinické příznaky akutní respirační infekce a kdo nikoliv. Nicméně představu, kolik pozitivně testovaných lidí v rámci screeningu jsme v době této studie zachytili, poskytuje graf na obr. 4. Při srovnání s obr. 3 zde není v průběhu měsíce patrný pozvolný nárůst pozitivních případů, spíše naopak. Kdyby se oba grafy sloučily dohromady, byl by patrný – zejména v posledních dvou dnech srpna 2021, kdy počasí vskutku nebylo příznivé – spíš nárůst případů HRV než SARS-CoV-2.
Obr. 4 Záchyt SARS-CoV-2 při screeningovém vyšetření v průběhu srpna 2021
Závěr
Etiologie aktuálně probíhajících respiračních virových infekcí není omezena pouze na SARS-CoV-2, ale uplatňují se i jiná agens, jak ukazují mimo jiné výsledky této studie. Největší podíl má lidský rhinovirus, který je – jak známo – schopen inhibovat replikaci právě SARS-CoV-2. Mohl by zvyšující se počet případů infekcí, za nimiž by stál právě lidský rhinovirus, znamenat snižující se počet případů SARS-CoV-2? Rovněž zajímavé by mohlo být, kdyby se pacienti, kteří jsou testováni pouze na přítomnost viru SARS-CoV-2, testovali i na přítomnost jiných virových respiračních agens. Mohla by zde být rázem epidemie HRV či PIV3? A proč diagnostika akutní virové respirační infekce končí u negativního výsledku na SARS-CoV-2? Z epidemiologického hlediska by jistě bylo přínosné zajímat se právě i o další etiologická agens.
Poděkování
Poděkování patří firmě MEDISTA, spol. s r. o., která pro realizaci této studie poskytla komerční diagnostické soupravy AllplexTM Respiratory Panel 1, 2 a 3 vyráběné společností Seegene Inc.
Mgr. Pavel Hošek
VIDIA-DIAGNOSTIKA, spol. s r. o.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- S diagnostikou Parkinsonovy nemoci může nově pomoci AI nástroj pro hodnocení mrkacího reflexu
- Proč při poslechu některé muziky prostě musíme tančit?
- Chůze do schodů pomáhá prodloužit život a vyhnout se srdečním chorobám
- Je libo čepici místo mozkového implantátu?
- Pomůže v budoucnu s triáží na pohotovostech umělá inteligence?