#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Intraoseální ganglion os scaphoideum s extraoseální složkou – neobvyklá příčina volární bolesti zápěstí, kazuistika a přehled literatury


Authors: D. Ira 1;  B. Čechová 2;  M. Krtička 1;  J. Kovařík 1
Authors‘ workplace: Klinika úrazové chirurgie Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy uninversity, Brno, Česká republika 1;  Klinika radiologie a nukleární medicíny, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy uninversity, Brno, Česká republika 2
Published in: Rozhl. Chir., 2024, roč. 103, č. 5, s. 193-198.
Category: Case Report
doi: https://doi.org/10.33699/PIS.2024.103.5.193–198

Overview

Intraoseální ganglion je relativně zřídkavou příčinou chronické bolesti zápěstí. Nejčastěji ganglia nacházíme v os lunatum a os scaphoideum. V mnoha případech je jejich součástí i extraoseální složka, přičemž obě části mohou být zdrojem klinických potíží. V naší kazuistice prezentujeme pacientku s atypickou chronickou bolestí volární části zápěstí, u které byl diagnostikován intraoseální ganglion os scaphoideum s volární extraoseální složkou jakožto hlavním zdrojem potíží. U pacientky byly odstraněny obě složky ganglia a defekt v os scaphoideum byl vyplněn spongioplastikou, což vedlo k vymizení klinických obtíží a eliminaci rizika fraktury os scaphoideum. V práci je popisována a diskutována diagnostická a terapeutická rozvaha u pacientů s nálezem intraoseálních a extraoseálních ganglií zápěstí v návaznosti na relevantní literaturu.

Klíčová slova:

ganglion – skafolunátní vaz – os scaphoideum – bolest zápěstí

ÚVOD

Intraoseální ganglion (IOG) je poměrně zřídkavou příčinou chronické bolesti zápěstí [1–3]. Nejčastěji ganglia nacházíme v oblasti skafolunátního (SL) intervalu, os lunatum a os scaphoideum pravděpodobně v důsledku zvýšeného biomechanického zatížení tohoto regionu při úchopu a stisku ruky. V téměř třetině případů je jejich součástí i extraoseální složka, přičemž obě složky mohou být zdrojem klinických potíží [3–5]. Většina IOG jsou asymptomatické a jsou nejčastěji diagnostikovány jako vedlejší nález při vyšetření zápěstí pomocí rentgenu (RTG), výpočetní tomografie (CT) či magnetické rezonance (MRI). Typickým nálezem na RTG vyšetření je přítomnost nespecifického smíšeného cysticko-sklerotického kostního projasnění. Pomocí dalších zobrazovacích metod (MRI, CT, ultrazvukové vyšetření) lze podrobněji zjistit jejich rozsah, lokalizaci, podíl extraoseální složky a také vztah k měkkotkáňovým strukturám či je lze odlišit od jiných strukturálních změn v karpálních kostech a jejich okolí [1,5,6]. V rámci diferenciální diagnózy nejčastěji zvažujeme degenerativní cystické postižení zápěstí, osteoidní osteom, enchondrom, obrovskobuněčný tumor nebo morbus Kienbock. Taktéž je důležité odlišit ganglion od maligních tumorů (synoviální sarkom, osteosarkom, chondrosarkom). Asymptomatické IOG jsou radiologicky monitorovány pro riziko kortikální destrukce. V případě symptomatických ganglií je konzervativní terapie většinou neefektivní, a tak standardem je operační terapie, která spočívá v odstranění intrai extra-oseální části ganglia. Defekt po odstranění IOG bývá zpravidla vyplněn autogenním spongiózním štěpem či jiným materiálem [1,7]. Ošetření intraoseálních i extraoseálních ganglií je možné také provést čistě artroskopickou technikou [8–11].

 

KAZUISTIKA

Pacientka, 56 let, povoláním zdravotní sestra, udávala postupně se zhoršující bolesti v oblasti pravého zápěstí, trvající již několik měsíců. Bolesti lokalizovala do oblasti SL intervalu na dorzu pravé ruky a na radiální straně volární radiokarpální rýhy. Bolesti se zhoršovaly po zátěži, především při volární flexi. Anamnesticky byl vyloučen úrazový mechanismus vzniku potíží, nicméně pacientka udávala několikaleté cvičení na vibrační posilovací platformě. Na postiženém zápěstí nebyl proveden operační zákrok a také byla vyloučena revmatologická etiologie potíží. Při klinickém vyšetření bylo zápěstí bez otoku či hmatné rezistence v místě popisovaných bolestí. Dále bylo zjištěno omezení volární flexe a síly stisku ve srovnání s kontralaterálním zápěstím. Extenze a dukční pohyby nebyly výrazně omezeny. Pacientka udávala bolestivost při shear testu v oblasti skafolunátního intervalu, nicméně Watsonův test byl negativní. Jiné nestability karpu při klinickém vyšetření nebyly zjištěny. Na standardních RTG snímcích zápěstí bylo patrné cystické projasnění se sklerotickými okraji v oblasti proximálního pólu člunkové kosti (Obr. 1) a při ultrazvukovém vyšetření byla patrna v hloubce na volární straně zápěstí anechogenní ohraničená formace bez vaskularizace. Na následném MRI artrografickém vyšetření byl popsán ganglion na volární radiální straně karpu s intraoseální složkou v proximální části os scaphoideum (Obr. 2a–c). CT vyšetření prokázalo ostře ohraničený defekt v os scaphoideum při skafolunátním skloubení o velikosti 6×5×6 mm, volárně s přerušením kortiky kosti (Obr. 3a–c). Nález defektu na CT v korelaci s MRI vyšetřením odpovídal interoseální složce ganglia. Na základě výše uvedeného byla zprvu zahájena konzervativní analgetická terapie s omezením bolest provokujících aktivit, doplněná o taping zápěstí, fixaci zápěstí v ortéze a fyzioterapií zaměřenou na posílení stability zápěstí při podezření na predynamickou formu skafolunátní nestability. Vzhledem k několikaměsíční konzervativní terapii s minimálním zlepšením při riziku fraktury os scaphoideum byla pacientce navržena operační terapie. V rámci objektivizace potíží pacientky jsme předoperačně hodnotili bolest na The visual analogue scale (VAS), dále byly změřeny flexně-extenční rozsahy pohybu a síla stisku zápěstí. Pacientka také hodnotila funkci ruky pomocí The disabilities of the arm, shoulder and hand (DASH) dotazníku (rozsah 0–100, bez omezení funkce končetiny – 0) a celkový stav zápěstí byl zhodnocen pomocí skórovacího systému Mayo modified wrist score (MMWS) (rozsah 100–0, bez omezení funkce zápěstí – 100). Operační výkon byl proveden v celkové anestezii. Z volárního přístupu přes lůžko šlachy flexor carpi radialis bylo obnaženo volární kloubní pouzdro. V místě radioskafolunátní artikulace byl identifikován ganglion s rozměry 11×7×7 mm, který byl součástí volárního kloubního pouzdra (Obr. 4). Následně byla provedena kompletní resekce extraoseální části ganglia až ke vstupu do os scaphoideum a k bázi stopky, která zasahovala k volární porci skafolunátního vazu. V dalším kroku byly exkochleovány želatinózní hmoty, odfrézovány okraje kavity os scaphoideum s návrty do zdravé krvácející kostní tkáně (Obr. 5). Do defektu byla vložena spongiózní kost, která byla odebrána přes kostní okno na volární ploše distálního radia. Následně byla provedena sutura defektu ve volárním kloubním pouzdru a sutura podkoží a kůže. Délka operačního výkonu byla 55 minut. Končetina byla pooperačně fixována v ortéze bez fixace palce po dobu 4 týdnů s následnou fyzioterapií. Histologické vyšetření potvrdilo nález ganglia. Již po měsíci se pacientka vrátila ke své původní profesi a po dvou měsících byla subjektivně zcela bez potíží. Klinicky a radiologicky byla pacientka vyšetřena s odstupem dvou let od operace. Bolesti zápěstí v zátěži zcela vymizely (předoperačně VAS – 4, při kontrole za dva roky od operace VAS – 0). I nadále byla pacientka bez subjektivních potíží, rozsah pohybu se zvýšil na 95 % rozsahu kontralaterálního zdravého zápěstí (předoperačně 75 %) a síla stisku dosáhla 100 % síly stisku kontralaterálního zdravého zápěstí (předoperačně 70 %). Na RTG snímcích bylo zjevné kostěné prohojení původně cystického defektu (Obr. 6). Dle DASH dotazníku (předoperačně – 25, při kontrole za dva roky od operace – 0) i MMWS (předoperačně – 65, 2 roky od operace – 95) byly dosaženy výrazně lepší výsledky funkce zápěstí i celé horní končetiny ve srovnání s předoperačním stavem.

 

Obr. 1: RTG snímek postiženého zápěstí – předozadní projekce
Cystické projasnění se sklerotickými okraji v oblasti proximálního pólu člunkové kosti (žlutá šipka).
Fig. 1: X-ray of the affected wrist – anteroposterior projection
Cystic lucency with sclerotic margins in the area of the proximal pole of the scaphoid (yellow arrow).

 

Obr. 2a,b,c: MRI zobrazení postiženého zápěstí
Extraoseální ganglion na volární radiální straně karpu (červená špika) s intraoseální složkou v proximální části os scaphoideum (žlutá špika). (Šlacha flexor carpi radialis – zelená šipka, os scaphoideum – bílá šipka, šlachy flexorů prstů – modrá šipka).
Fig. 2a,b,c: MRI imaging of the affected wrist
Extraosseous ganglion on the volar radial side of the carpus (red arrow) with an intraosseous component in the proximal part of os scaphoideum (yellow arrow). (flexor carpi radialis tendon – green arrow, os scaphoideum – white arrow, flexor tendons – blue arrow).

 

Obr. 3a,b,c: CT zobrazení postiženého zápěstí
Ostře ohraničený defekt v os scaphoideum při skafolunátním skloubní ploše velikosti 6×5×6 mm, volárně s přerušením kortiky kosti (žlutá špika).
Fig. 3a,b,c: CT imaging of the affected wrist
Sharply demarcated defect in os scaphoideum at the scapholunate articular surface measuring 6×5×6 mm, with an interruption of the volar cortical bone (yellow arrow).

 

Obr. 4: Per-operační snímek
Ganglion s rozměry 11×7×7 mm v oblasti volárního kloubního pouzdra zasahující k volární porci skafolunárního vazu (extraoseální část kombinovaného ganglion – žlutá šipka, šlacha flexor carpi radialis – černá špika).
Fig. 4: Per-operative image
Ganglion measuring 11×7×7 mm in the area of the volar joint capsule extending to the volar portion of the scapholunate ligament (extraosseous portion of the combined ganglion – yellow arrow, flexor carpi radialis tendon – black arrow).

 

Obr. 5: Per-operační snímek
Stav po resekci extraoseální části ganglia, exkochleaci želatinózní hmot a odfrézování okraje kavity s návrty do zdravé krvácející kostní tkáně os scaphoideum (defekt v oblasti proximálního pólu os scaphoideum – žlutá šipka, radioskafoidní skloubení – červená šipka, šlacha flexor carpi radialis – černá šipka).
Fig. 5: Per-operative image
Resection of the extraosseous part of the ganglion, excochleation of the gelatinous mass and debridement of the margin of the scaphoid cyst with drilling into the bleeding healthy bone tissue of os scaphoideum (defect in the proximal part of os scaphoideum – yellow arrow, radioscaphoid joint – red arrow, flexor carpi radialis tendon – black arrow).

 

DISKUZE

Klinická prezentace

Většina karpálních cyst se vyskytuje v oblasti proximální řady. Dle dostupných studií až 80 % těchto intraoseálních ganglií je asymptomatických [1,4]. Nález symptomatických ganglii v os trapezium a os capitatum je výrazně raritnější [1,7,12]. V literatuře nacházíme dva teoretické koncepty vzniku IOG. Podle penetrační teorie vzniká IOG působením tlaku extraoseálního ganglia na kortiku karpálních kůstek a postupně dochází k jeho pronikání do kosti. Dle idiopatické teorie vzniká IOG na základě repetitivního působení stresu nebo mikrotraumatizace, které vedou k metaplastickým změnám intramedulárních mezenchymálních buněk s následnou nekrózou a resorpcí kostní tkáně. Výsledkem výše popsaných procesů vzniká kavita obsahující změněné buňky synoviálního typu [2,11]. Klinické projevy, pokud nedojde k fraktuře kosti v místě ganglia, jsou poměrně nespecifické a často intermitentní. U kombinovaných forem může být často zdrojem klinických potíží tlak extraoseální části ganglia na okolní struktury. Nejčastěji pozorujeme u pacientů omezenou hybnost zápěstí, omeznou sílu stisku, bolest v krajních polohách a citlivost při palpaci [1,2].

Diagnostika

Kombinací zobrazovacích metod je možné získat nejvíce informací pro účely definitivní i diferenciální diagnostiky a stejně tak i terapie IOG. Prostý RTG snímek zpravidla odhalí přítomnost medulárního projasnění s periferní sklerózou, respektive i frakturu v místě cysty a je většinou vstupním vyšetřením při diagnostice bolestí zápěstí. Sonografické vyšetření může zobrazit přítomnost okultního ganglia. Nejvýtěžnější diagnostickou metodu pak představuje magnetická rezonance doplněná o artrografii zápěstí. Tato metoda umožňuje diagnostikovat nejen samotné IOG, ale také jejich extraoseální část včetně jejích vztahů ke kloubním strukturám či šlachám. Výhody zobrazení struktur zápěstí pomocí MRI artrografie ve srovnání s nativním vyšetřením potvrzuje ve své studii Štouračová, et al. [13]. V případě izolovaných IOG pak CT vyšetření dostatečně přesně zobrazí lokalizaci ganglia, jeho architekturu a orientaci, tedy informace, které jsou stěžejní pro předoperační plánování [1,6]. Část autorů využívá k diagnostice a k indikaci pro operační terapii také scintigrafické vyšetření [6].

Přínos jednotlivých výše popsaných vyšetření lze sledovat i při rozklíčování potíží námi prezentované pacientky. Její symptomy se postupně vyvinuly v návaznosti na používání vibračního posilovacího stroje. Tato skutečnost korelovala s nálezem IOG na rentgenovém snímku, ale nevysvětlovala maximum bolesti, který pacientka pociťovala při volární flexi a v oblasti SL intervalu. Sonografický nález rezistence v oblasti volární části radiokarpálního kloubu přinesl lepší objasnění klinického nálezu. Doplněné CT následně ukázalo přesné informace o orientaci a velikosti IOG. MRI pak pomohla verifikovat vztah mezi extra a intraoseální částí ganglia a volární porcí SL vazu. Tato skutečnost se následně potvrdila i peroperačně. Z výše uvedeného je patrné, že CT a MRI jsou klíčová vyšetření v rámci předoperačního plánování. Chronická mikrotraumatizace mohla vést k oslabení skafolunátního vazu s následnou nestabilitou a vznikem extraoseálního ganglia. Dle penetrační teorie postupným tlakem a zvětšováním extraoseálního ganglia dochází k jeho penetraci do skafoidea. Zde je vhodné poznamenat, že během konzervativní terapie, která zahrnovala i posílení stabilizátorů zápěstí došlo k částečnému zlepšení stavu v důsledku posílení stability skafolunátního intervalu.

 

Obr. 6: RTG snímek postiženého zápěstí – předozadní projekce
Prohojení os scaphoideum po vyplnění cystického defektu spongiózou dva roky po poperaci (žlutá špika).
Fig. 6: X-ray of the affected wrist – anteroposterior projection
Healed scaphoid bone defect with the cystic defect filled using an autogenous cancelous bone graft two years after the surgery (yellow arrow).

 

Terapie

Samotný nález IOG, respektive i kombinovaný nález IOG a EOG není automatickou indikací k operační terapii a závisí na klinické prezentaci a rozvoji radiografických změn. Náhodný nález asymptomatických IOG je indikován k dispenzarizaci pacienta a sledování dynamiky kortikální destrukce a velikosti IOG. V případě rozvoje těchto změn je ke zvážení operační terapie jako prevence vzniku fraktury a následných komplikací [3]. Dlahování, použití ortézy, modifikace manuálních činností, užívání nesteroidní antiflogistik či aplikace kortikosteroidních injekcí po dobu 6 měsíců patří ke standardním možnostem konzervativní terapie u symptomatických pacientů [1]. V případě, že po 6 měsících je léčba neefektivní, je vhodné uvažovat o chirurgickém řešení. Zlatým standardem operační léčby IOG, bez závislosti na lokalizaci, je dle literatury kyretáž a důsledná exkochleace v místě léze s vyplněním vzniklého defektu autospongioplastikou [1,7,14]. Někteří autoři preferují užití vaskularizovaných kostních štěpů nebo dřeňových štěpů s fibrinem k lepšímu prohojení, a to především v případech již přítomné fraktury [12,14].

V současnosti zůstává nadále funkční možností terapie EOG prostá aspirace ganglia s eventuální aplikací kortikosteroidů. V případě volárních ganglií jsou většinou léčebné výsledky prosté aspirace neuspokojivé, s rizikem poranění okolních struktur, jako je radiální arterie či palmární větev nervus medianus. Standardem však nadále zůstává otevřená chirurgická excize ganglia. Pečlivá chirurgická technika, která zahrnuje kompletní excizi cystického komplexu – cysty, stopky a přilehlé části kloubního pouzdra, výrazně snižuje riziko recidivy. Zde je potřeba si uvědomit, že i otevřená chirurgická excize, především u volárních ganglií, má komplikace v důsledku blízkosti neurovaskulárních struktur. Toto potvrzuje i studie Diase, et al., kteří udávají riziko komplikaci vyšší než 20 %, výrazně se zvyšující s nezkušeností chirurga [15].

Další možností je artroskopické ošetření obou částí ganglia. V literatuře nacházíme pouze několik studií, které popisují artroskopické ošetření intraoseálních ganglií [8,10]. Rimokh, et al. ve svém souboru 8 pacientů ošetřili 4 cysty lunata a 4 cysty skafoidea. Všechny intraoseální ganglion skafoidea byly dostupné z dorzálních artroskopických portů, ošetření zahrnovalo resekci kyretami a vyplnění defektu spongiózní kostí, která byla odebrána trokarem. Defekt byl vyplněn pomocí stejného trokaru pod artroskopickou kontrolou [10]. Artroskopická resekce dorzálních ganglií se stala plošně akceptovanou technikou. Vizualizace ganglia z dorzálních portů s následnou resekcí a vytvořením „okna“ v dorzální kapsule v úrovni SL intervalu je standardně popsanou technikou při ošetření extraoseálních cyst. Riziko recidivy ganglia je podobné při artroskopické a otevřené excizi (7,9 % versus 9,8 %). Výskyt komplikací je také srovnatelný při artroskopické a otevřené technice (6 % versus 4 %) [5,16]. Artroskopická resekce volárních ganglií je v literatuře popisovaná méně často a je zatížená vyšším potenciálním rizikem poranění okolních struktur [9]. Artroskopicky asistované ošetření intraoseálních ganglií karpálních kostí a extraoseálních ganglií přináší dobré klinické výsledky, snižuje riziko pooperační ztuhlosti a má lepší kosmetický efekt. Na druhé straně artroskopické odstranění extraoseálních či intraoseálních synoviálních cyst je technicky i časově náročnější a celkově dražší než ošetření pomocí otevřené techniky. Taktéž by nemělo být podceňováno riziko související s možným poraněním šlach či nervů, obzvlášť při požití volárních portů.

Na základě klinických potíží, osobních zkušeností operatéra, výsledku zobrazovacích metod jsme se rozhodli pro otevřené chirurgické odstranění kombinovaného ganglia. Samotný operační zákrok vedl k úspěšnému kompletnímu odstranění ganglia s vyplněním vzniklého defektu os scaphoideum autogenní spongiózou. Pooperační výsledky ukázaly celkové zlepšení rozsahu pohybu zápěstí jen s minimálním omezením oproti zdravé straně. Taktéž nedošlo ke vzniku per i pooperačních komplikací. Původní úvaha o kompletním artroskopickém ošetření i pomocí volárních portů byla vzhledem k lokalizaci obou částí ganglia zamítnuta pro technickou náročnost, rizikovost výkonu a také pro nutnost vytvoření další incize, která sloužila pro odběr spongiózy použité pro vyplnění defektu.

 

ZÁVĚR

Spojení symptomatického volárního extra a intraoseálního ganglia os scaphoideum je relativně vzácné. Klinické a RTG vyšetření nenabízí dostatek informací k objasnění klinických potíží, ale ukazuje jednu z možností diferenciální diagnostiky. Další zobrazovací metody, především MRI, nám nabízejí dostatek doplňujících informací a ulehčují definitivní diagnostickou a terapeutickou rozvahu. Chirurgické odstranění (otevřeně či artroskopicky) jak IOG, tak i EOG má predikovatelné výsledky a přijatelné procento možných komplikací. Terapeutický plán by měl tedy vždy vycházet z individuálních požadavků pacienta, který by měl být vždy dopředu poučen o benefitech, rizicích i možných komplikacích použitých léčebných metod. V případě diagnostických či terapeutických nejasností je přínosná konzultace s pracovištěm, které se danou problematikou zabývá.

 

Konflikt zájmů

Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise, s výjimkou kongresových abstrakt a doporučených postupů.


Sources
  1. Osagie L, Gallivan S, Wickham N, et al. Intraosseous ganglion cysts of the carpus: current practice. Hand (N Y). 2015;10(4):598–601. doi:10.1007/s11552-015-9750-2. Epub 2015 Feb 11.
  2. Schajowicz F, Clavel Sainz M, Slullitel JA. Juxta-articular bone cysts (intra-o-sseous ganglia): a clinicopathological study of eighty-eight cases. J Bone Joint Surg Br. 1979;61(1):107–116. doi:10. 1302/0301-620X.61B1.422629.
  3. Uriburu IJ, Levy VD. Intraosseous ganglia of the scaphoid and lunate bones: report of 15 cases in 13 patients. J Hand Surg Am.1999;24(3):508–515. doi:10.1053/jhsu. 1999.0508.
  4. Van den Dungen S, Marchesi S, Ezzedine R, et al. Relationship between dorsal ganglion cysts of the wrist and intraosseous ganglion cysts of the carpal bones. Acta Orthop Belg. 2005;71(5):535–539.
  1. Zoller SD, Benner NR, Iannuzzi NP. Ganglions in the hand and wrist: Advances in 2 decades. J Am Acad Orthop Surg. 2023;31(2):e58–e67. doi:10.5435/JAAOS-D-22-00105.
  2. Paparo F, Fabbro E, Piccazzo R, et al. Multimodality imaging of intraosseous ganglia of the wrist and their differential diagnosis. Radiol Med. 2012;117(8):1355–1373. doi:10.1007/s11547-012-0875-x. Epub 2012 Sep 17.
  3. Kovařík J, Dráč P. Symptomatické intraoseální ganglion os trapezium – kazuistika a přehled literatury. Acta Chir Orthop Traumatol Cech. 2016;83(4):279–282.
  4. Cerlier A Jr, Gay AM, Levadoux M. Arthroscopic treatment of intraosseous ganglion cyst of the lunate bone. Arthrosc Tech. 2015;4(5):e513–518. doi:10.1016/ j.eats.2015.05.011.
  5. Lui TH. Endoscopic ganglionectomy of the volar radial wrist ganglion. Arthrosc Tech. 2017;6(5):e1477–e1480. doi:10.1016/j.eats.2017.06.001.
  6. Rimokh J, Najjari H, Rotari V, et al. Arthroscopy-assisted treatment of scaphoid and lunate cysts: Clinical evaluation of 7 cases. Hand Surg Rehabil. 2018;37(6):358–362. doi:10.1016/j.hansur.2018.08.004. Epub 2018 Sep 14.
  7. Magee TH, Rowedder AM, Degnan GG. Intraosseus ganglia of the wrist. Radiology 1995;195(2):517–520. doi:10.1148/radiology.195.2.7724776.
  8. Chen YC, Wang SJ, Shen PH, et al. Intraosseous ganglion cyst of the capitate treated by intralesional curettage, autogenous bone marrow graft and autogenous fibrin clot graft. J Chin Med Assoc. 2007;70(5):222–226. doi:10.1016/S1726-4901(09)70363-6.
  9. Štouračová A, Šprláková-Puková A, Čižmář I, et al. MR vyšetření skafolunátního vazu ve vysokém rozlišení s použitím mikroskopické cívky: srovnání s přímou MR artrografií a artroskopickými nálezy. Acta Chir Orthop Traumatol Cech. 2016;83(5):327–331.
  10. Yakoubi M, Meziani N, Yahia Cherif M, et al. Pathological fracture of the carpal scaphoid (intra-osseous synovial cyst). Clinical and therapeutic aspect. Case report. Chir Main. 2009;28(1):37–41. doi:10.1016/j. main.2008.11.007. Epub 2008 Dec 17.
  11. Dias J, Buch K. Palmar wrist ganglion: does intervention improve outcome? A prospective study of the natural history and patient-reported treatment outcomes. J Hand Surg Br. 2003;28(2):172–176. doi:10.1016/s0266-7681(02)00365-0.
  12. Crawford C, Keswani A, Lovy AJ, et al. Arthroscopic versus open excision of dorsal ganglion cysts: a systematic review. J Hand Surg Eur Vol. 2018;43(6):659–664. doi:10.1177/1753193417734428. Epub 2017 Oct 12.

MUDr. Daniel Ira
Klinikaúrazové chirurgie, LF MU a FN Brno
Jihlavská 20
62500 Brno
e-mail:
Ira.Daniel@fnbrno.cz

Labels
Surgery Orthopaedics Trauma surgery
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#