Česká verze dotazníku Voice Handicap Index pro kvantitativní hodnocení hlasových potíží vnímaných pacientem
Authors:
J. G. Švec 1,2; M. Lejska 3; J. Frostová 3; M. Zábrodský 4; J. Dršata 5; P. Král 6
Authors‘ workplace:
Oddělení biofyziky, Katedra experimentální fyziky, PřF UP, Olomouc
; vedoucí prof. RNDr. J. Nauš, CSc.
Hlasové centrum Praha
1; vedoucí MUDr. J. Vydrová
Audio-Fon Centrum, Brno
2; přednosta doc. MUDr. M. Lejska, CSc.
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol, Praha
3; přednosta prof. MUDr. J. Betka, DrSc.
Klinika ušní nosní a krční LF UK a FN, Hradec Králové
4; přednosta doc. MUDr. J. Vokurka, CSc.
Katedra anglistiky a amerikanistiky FF UP, Olomouc
5; vedoucí prof. PhDr. J. Macháček, CSc.
6
Published in:
Otorinolaryngol Foniatr, 58, 2009, No. 3, pp. 132-139.
Category:
Original Article
Overview
Pacientem subjektivně vnímané hlasové potíže jsou základním impulzem pro léčbu hlasu. V poslední době je stále větší důraz kladen na možnost kvantifikace hlasových potíží, které lze poté využít jako evidenci při sledování efektivity různých typů léčby. Jedním ze základních instrumentů, které byly vyvinuty pro kvantifikaci subjektivních potíží pacientů u poruch hlasu, je tzv. Voice Handicap Index (VHI), neboli „Index hlasového postižení“, jehož původní anglická verze byla přeložena do mnoha světových jazyků. Snaha o český překlad VHI doposud vedla k několika vzájemně odlišným verzím tohoto instrumentu, které však zatím nebyly sjednoceny do standardní oficiální podoby. V této studii jsou využity tři takové nezávislé překlady VHI, ze kterých je vytvořena oficiální, lingvisticky korigovaná verze pro použití v klinické praxi v ČR. Výsledné skóre VHI lze použít pro ověření funkčnosti léčebných metod v oblasti poruch hlasu. Zavedení VHI do praxe je poměrně nenáročné a nevyžaduje speciální finanční náklady.
Klíčová slova:
Index hlasového postižení, poruchy hlasu, psychometricky ověřený dotazník.
ÚVOD
Evidence výsledků jakékoliv léčby je důležitou součástí současné lékařské praxe. Pokrok v léčebné péči je vázán na schopnost rozpoznat rozvoj či ústup onemocnění. Zatímco v minulosti postačovalo kvalitativní hodnocení stavu pacienta lékařem, v současné době je kladen stále větší důraz na hodnocení kvantitativní, kterým lze lépe vyjádřit míru onemocnění a jeho změny v průběhu léčby. Dalším důležitým aspektem je posun vnímání cílů léčby – zatímco dříve byla úkolem lékařské péče primárně záchrana života, v dnešní době je důležitým faktorem i udržení maximální kvality života pacienta.
K důležitému zlomu v hodnocení poruch hlasu došlo v roce 1997, kdy byl publikován první psychometricky oveřený dotazník umožňující kvantitativně hodnotit kvalitu života a hlasové potíže subjektivně vnímané pacientem. Tímto dotazníkem byl tzv. Voice Handicap Index (VHI) (neboli Index hlasového postižení), vyvinutý Jacobsonovou a kolektivem (10. Následovaly dotazníky další, alternativní, z nichž za zmínku stojí zejména Voice Related Quality of Life (VRQL) (9), Voice Symptom Scale (VoiSS) (5) a Voice Activity and Participation Profile (VAPP) [4].
KONSTRUKCE DOTAZNÍKU VHI
VHI byl přeložen do řady jazyků (1, 7, 8, 17, 23) a je v současnosti nejrozšířenějším dotazníkem, který je používán pro hodnocení léčby poruch hlasu (2, 6, 11, 13, 15, 21, 22). VHI sestává ze 30 otázek, které jsou rozděleny do tří částí po 10 otázkách – části fyzické (část P), funkční (část F) a emoční (část E). Každá otázka má 5 možností odpovědí (nikdy, téměř nikdy, někdy, téměř vždy a vždy), které jsou hodnoceny 0 až 4 body. Výsledné celkové skóre je v rozmezí mezi 0 a 120 body, které spolu se skóry v jednotlivých doménách (v rozmezí 0-40) numericky vyjadřují míru potíží pacienta. Psychometrické ověření ukázalo dobrou interní konzistenci, spolehlivost a test-retest stabilitu tohoto dotazníku. Nezávislá expertní komise (Agency for Healthcare Research and Quality, U.S. Department of Health and Human Services) identifikovala v roce 2002 dotazník VHI jako jeden z mála nástrojů pro stanovení postižení v oblasti hlasových poruch, který splnil podmínky na spolehlivost, validitu a dostupnost normativních hodnot (3).
CÍL PRÁCE
Od doby uvedení dotazníku do klinické praxe v anglických zemích byly učiněny pokusy tento dotazník převést do českého jazyka. Verze přeložené jednotlivými týmy se však navzájem od sebe lišily a nevešly v širší povědomí. Cílem této práce je konsolidovat doposud vytvořené překlady do univerzální, odborně i lingvisticky ověřené verze a tuto nabídnout laryngologům a foniatrům jako standardizovaný nástroj pro hodnocení hlasových potíží pacienta.
METODA PŘEKLADU
Odborníci z různých týmů pracující v oblasti léčby hlasových poruch vytvořili tři vzájemně nezávislé překlady dotazníku VHI. Tyto tři verze byly poskytnuty k posouzení odborníkovi v oblasti lingvistiky, anglistiky a translatologie (spoluautor PK), který na jejich základě vytvořil jednu výslednou verzi.
Při tvorbě výsledné verze byla použita následná kritéria:
- a) naprostá jednoznačnost otázky vylučující několikerou interpretaci, nežádoucí konotace i významový posun;
- b) srozumitelnost pro pacienty nehledě na to, jaké je jejich vzdělání a z jaké pocházejí sociální vrstvy;
- c) logičnost a zodpověditelnost otázky vzhledem k nabízené kvantitativní škále „nikdy - vždy” (proto byla někdy oproti původní verzi doplněna uvozující věta „Stává se, že...”);
- d) konzistentnost v používaných výrazech či termínech (např. konzistentní použití výrazu „potíže s hlasem”).
Výsledná lingvistická verze byla poté poskytnuta k posouzení laryngologům, hlasovému pedagogovi a výzkumnému pracovníkovi v oblasti produkce lidského hlasu k posouzení a eventuálním úpravám. Tyto úpravy byly poté znovu zkonzultovány s lingvistou a zahrnuty do finálního překladu.
VÝSLEDEK PŘEKLADU
Anglický originál, jednotlivé překlady dotazů a jejich finální verze jsou uvedeny v příloze 1. U všech 30 dotazů se jednotlivé překlady od sebe lišily – ani v jednom případě nedospěli původní překladatelé ke stejné verzi překladu. Ve 4 případech byla lingvistou akceptována původní verze jednoho z překladů bez nutnosti úpravy; z toho 3x byl akceptován překlad č. 1. a 1x překlad č. 2. Z překladu č. 3 nebyla do finální verze použita žádná věta, nicméně tento překlad byl též shledán užitečným pro výrazy, které se ve finální verzi objevily.
U 26 dotazů byla lingvistou vytvořena jejich nová verze kombinací původních tří překladů. Sedmnáct z těchto překladů ještě bylo připomínkováno v diskusi, která v 9 případech vyústila v další změnu textu dotazu. Konečná verze dotazníku je uvedena v příloze 2.
DISKUSE K PŘEKLADU
Převedení cizojazyčných hodnotících dotazníků do češtiny je jen zdánlivě snadnou záležitostí. Je důležité, aby se na překladu odborného textu podílel odborník v dané problematice, který ovládá příslušnou terminologii. Při překladu se ale může stát, že původní dotaz nabude jiného významu oproti originálu, nebo že jeho interpretace bude mnohoznačná. Nedokonale vytvořené překlady mohou vést k jejich nepřijetí na některých pracovištích a k stimulování tvorby překladů dalších. Používání různých verzí překladů na různých pracovištích pak mohou způsobit vzájemně špatnou porovnatelnost výsledků. Příkladem takové situace byly právě tři překlady dotazníku VHI, které vznikaly spontánně, na sobě nezávisle, v různých dobách na různých laryngologických a foniatrických pracovištích v České republice. Abychom dosáhli vzájemného koncenzu a vytvořili standardní verzi dotazníku akceptovatelnou pro ORL a foniatrická pracoviště v ČR, ukázalo se jako výhodné využít lingvistu.
DISKUSE K POUŽITÍ DOTAZNÍKU
Významným faktorem používání dotazníku VHI pro kvantifikaci výsledků léčby je relativně malé časové zatížení lékaře, neboť hodnocení může pacient provádět sám, případně pod dozorem pomocného zdravotnického personálu. Výsledné skóre lze využít jako kvantitativní vyjádření míry hlasového postižení pacienta. Výhodné je také vytvoření elektronické verze tohoto dotazníku, která automaticky spočítá body vyplývající z odpovědí a výsledky uloží do databáze, kterou lze poté využít například pro statistické vyhodnocení efektivity specifické léčby na souboru pacientů s určitou diagnózou. Nedá se však úplně vyloučit uvádění nepravdivých odpovědí pacientem, které lze vzhledem k subjektivní povaze odpovědí jen nesnadno odhalit.
V současné době doposud nejsou pro VHI dostupná normativní data pro českou populaci. Lze ale předpokládat, že výsledky VHI u českých pacientů budou podobné výsledkům získaným ve vyspělých státech světa. Odpovídající hodnoty VHI pro mírnou, střední a těžkou dysfonii zjištěné Jacobsonovou a kolektivem v USA (10) jsou uvedeny v tabulce 1. V případě použití dotazníku pro hodnocení léčby jednotlivého pacienta se za statisticky významné (v rámci 95% intervalu spolehlivosti vycházející ze zkoušky na test-retest stabilitu dotazníku) považují posuny celkového skóre o 18 bodů a více, u jednotlivých domén je to 8 bodů a více (10). Menší rozdíly u jednoho pacienta mohou být způsobeny vnitřní variabilitou odpovědí dotazníku. Příklady posunů celkového VHI skóre vlivem léčby u různých typů hlasových poruch jsou znázorněny v tabulce 2 (20).
Zvláštní kapitolou je vyšetření zpěváků, kteří mají na hlas daleko vyšší nároky než ostatní lidé. I nízké VHI skóre u zpěváků (30 VHI bodů i méně) proto může představovat závažný problém, který nelze ignorovat (18). Zajímavé je, že zpěváci s hlasovými problémy vykazují statisticky vyšší hodnoty než nezpěváci zejména v emoční části VHI (18). V nedávné době byla publikována verze dotazníku VHI určená speciálně pro zpěváky, která lépe vystihuje jejich potenciální potíže se zpěvním hlasem (4). Tato ale nebyla předmětem našeho překladu.
ZKRÁCENÉ VERZE VHI-10 a VHI-9i
Vzhledem k tomu, že dotazník VHI byl některými autory považován za příliš dlouhý, byla v roce 2004 publikována zkrácená verze dotazníku – tzv. VHI-10, která používá pouze deset nejvýstižnějších dotazů z původních třiceti (19). Statistická analýza neukázala žádný statisticky významný rozdíl mezi původním a zkráceným dotazníkem. Relativní citlivost zkráceného dotazníku k hlasovým poruchám se ukázala být o něco vyšší než u dotazníku původního (19). Na základě těchto výsledků je dotazník VHI-10 považován za vhodnou alternativu k VHI, s tím, že ale neumožňuje hodnocení funkční, fyzické a emoční části zvlášť. Česká verze dotazníku VHI-10 je uvedena v příloze 3. Hodnoty VHI a VHI-10 pro různé typy diagnóz a pro hlas bez potíží lze najít v tabulce 3.
V roce 2009 byla publikována další zkrácená verze dotazníku VHI, která používá devět dotazů z původních 30. Tento instrument je označován VHI-9i, přičemž symbol „i“ indikuje „international“, tedy mezinárodní verzi, vzhledem k tomu, že k vytvoření a ověření tohoto dotazníku byly použity údaje z osmi různých zemí (Belgie, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko a USA) (16). Dotazník VHI-9i používá tři dotazy pro každou ze tří částí, a tak umožňuje zjistit funkční, fyzické a emoční skóre hlasových potíží pacienta i ve zkrácené verzi. Normativní hodnoty k tomuto nejnovějšímu dotazníku zatím ale nebyly publikovány.
ZÁVĚR
Dotazník VHI je jednoduchým a přitom mocným nástrojem pro stanovení hlasových potíží pacienta. Výsledné skóre lze použít pro kvantifikaci míry hlasových potíží, pro sledování změn potíží vlivem léčby a pro ověření funkčnosti léčebných metod v oblasti poruch hlasu. Jeho zavedení je poměrně nenáročné a nevyžaduje speciální finanční náklady. Tato studie nabízí jeho sjednocenou, lingvisticky ověřenou verzi, kterou lze použít na ORL a foniatrických pracovištích v České republice.
Poděkování
Práce byla podpořena projektem GAČR 101/08/1155.
RNDr. Jan Švec, Ph.D. et Ph.D.
Přírodovědecká fakulta UP
Katedra experimentální fyziky, oddělení biofyziky
Tř. Svobody 26
771 46 Olomouc
e-mail: svejcan@volny.cz,
jan.srec@upol.cz
Sources
1. Amir, O., Ashkenazi, O., Leibovitzh, T., Michael, O., Tavor, Y., Wolf, M.: Applying the Voice Handicap Index (VHI) to dysphonic and nondysphonic Hebrew speakers. J. Voice, 20, 2006, 2, s. 318-324.
2. Behrman, A., Rutledge, J., Hembree, A., Sheridan, S.: Vocal hygiene education, voice production therapy, and the role of patient adherence: A treatment effectiveness study in women with phonotrauma. J. Speech. Lang. Hear. Res., 51, 2008, 2, s. 350-366.
3. Biddle, A. K., Watson, L. R., Hooper, C. R., Lohr, K. N., Sutton, S. F.: Criteria for determining disability in speech-Language disorders. Evidence report/technology Assessment No. 52. (Prepared by the University of North Carolina Evidence-based Practice Center under Contract No 290-97-0011). AHRQ Publication No. 02-E010. Rockville, MD: Agency for Healthcare Research and Quality, 2002.
4. Cohen, S. M., Jacobson, B. H., Garrett, C. G., Noordzij, J. P., Stewart, M. G., Attia, A., Ossoff, R. H., Cleveland, T. F.: Creation and validation of the singing Voice Handicap Index. Ann. Otol. Rhinol. Laryngol., 116, 2007, 6, s. 402-406.
5. Deary, I. J., Wilson, J. A., Carding, P. N., MacKenzie, K.: VoiSS. A patient-derived Voice Symptom Scale. J. Psychosom. Res., 54, 2003, 5, s. 483-489.
6. Glas, K., Hoppe, U., Eysholdt, U., Rosanowski, F.: Smoking, carcinophobia and Voice Handicap Index. Folia Phoniatr. Logop., 60, 2008, 4, s. 195-198.
7. Guimaraes, I., Abberton, E.: An investigation of the Voice Handicap Index with speakers of Portuguese: preliminary data. J. Voice, 18, 2004, 1, s. 71-82.
8. Hakkesteegt, M. M., Wieringa, M. H., Gerritsma, E. J., Feenstra, L.: Reproducibility of the Dutch version of the Voice Handicap Index. Folia Phoniatr. Logop., 58, 2006, 2, s. 132-138.
9. Hogikyan, N. D.,. Sethuraman, G.: Validation of an instrument to measure voice-related quality of life (V-RQOL). J. Voice, 13, 1999, 4, s. 557-569.
10. Jacobson, B. H., Johnson, A., Grywalski, C., Silbergleit, A. K., Jacobson, G. P., Benninger, M. S., Newman, C. W.: The voice handicap index (VHI): development and validation, J. Speech-Lang. Path., 6, 1997, s. 66-70.
11. Lee, C. F., Carding, P. N., Fletcher, M.: The nature and severity of voice disorders in lung cancer patiens. Logoped. Phoniatr. Vocol., 33, 2008, 2, s. 93-103.
12. Ma, E. P. M,. Yiu, E. M. L.: Voice activity and participation profile: Assessing the impact of voice disorders on daily activities. J. Speech Lang. Hear. Res., 44, 2001, 3, s. 511-524..
13. Millqvist, E., Bende, M., Brynnel, M., Johansson, I., Kappel, S., Ohlsson, A. C.: Voice change in seasonal allergic rhinitis. J. Voice, 22, 2008, 4, s. 512-515.
14. Morrison, M. D., Rammage, L. A., Belisle, G. M., Pullan, C. B., Nichol, H.: Muscular tension dysphonia. J. Otolaryngol., 12, 1983, s. 302-306.
15. Mortensen, M. M., Woo, P., Ivey, C., Thompson, C., Carroll, L., Altman, K.: The use of the pulse dye laser in the treatment of vocal fold scar: a preliminary study. Laryngoscope, 118, 2008, 10, s. 1884-1888.
16. Nawka, T., Verdonck-de Leeuw, I. M., De Bodt, M., Guimaraes, I., Holmberg, E. B., Rosen, C. A., Schindler, A., Woisard, V., Whurr, R., Konerding, U.: Item reduction of the Voice Handicap Index based on the Original Version and on European Translations. Folia Phoniatr. Logop., 61, 2009, 1, s. 37-48.
17. Nawka, T., Wiesmann, U., Gonnermann, U.: Validierung des Voice Handicap-Index (VHI) in der deutschen fassung. [Validation of the German version of the Voice Handicap Index]. HNO, 51,2003, s. 921-929.
18. Rosen, C. A., Murry, T.: Voice Handicap Index in singers. J. Voice, 14, 2000, 3, s. 370-377.
19. Rosen, C. A., Lee, A. S., Osborne, J., Zullo, T., Murry, T.: Development and validation of the Voice Handicap Index-10. Laryngoscope, 114, 2004, 9, s. 1549-1556.
20. Rosen, C. A., Murry, T., Zinn, A., Zullo, T., Sonbolian, M.: Voice Handicap Index change following treatment of voice disorders. J. Voice, 14, 2000, 4, s. 619-623.
21. Schindler, A., Bottero, A., Capaccio, P., Ginocchio, D., Adorni, F., Ottaviani, F.: Vocal improvement after voice therapy in unilateral vocal fold paralysis. J. Voice, 22, 2008, 1, s. 113-118.
22. Speyer, R., Speyer, I., Heijnen, M. A.: Prevalence and relative risk of dysphonia in rheumatoid arthritis. J. Voice, 22, 2008, 2, s. 232-237.
23. Verdonck-de Leeuw, I. M. D., Kuik, J., De Bodt, M., Guimaraes, I., Holmberg, E. B., Nawka, T., Rosen, C. A., Schindler, A., Whurr, R., Woisard, V.: Validation of the Voice Handicap Index by assessing equivalence of European translations. Folia Phoniatr. Logop., 60, 2008, 4, s. 173-178.
Labels
Audiology Paediatric ENT ENT (Otorhinolaryngology)Article was published in
Otorhinolaryngology and Phoniatrics
2009 Issue 3
Most read in this issue
- Uvulopalatofaryngoplastika kombinovaná s radiofrekvenční termoterapií kořene jazyka v léčbě obstrukčního syndromu spánkové apnoe
- Česká verze dotazníku Voice Handicap Index pro kvantitativní hodnocení hlasových potíží vnímaných pacientem
- Pyoderma gangrenosum jako projev mimostřevní manifestace Crohnovy choroby v ORL oblasti
- Dlouhodobé výsledky biopsie sentinelové uzliny u pacientů s karcinomem ústní dutiny