Chirurgická léčba maligních nádorů štítné žlázy u dětí

Overview

Úvod:
Zhoubné nádory štítné žlázy jsou u dětí vzácné. Incidence je uváděna okolo 1 : 1000 000. Diagnostika nádorů štítné žlázy u dětí zahrnuje vyšetření endokrinologické (posouzení funkčního stavu žlázy) a sonografii štítné žlázy a krku včetně lymfatických uzlin. Na základě klinického obrazu a sonografického nálezu je indikován odběr materiálu na cytologické vyšetření zpravidla metodou - punkce tenkou jehlou (FNAB). Léčba zhoubných nádorů štítné žlázy i u dětí zahrnuje více léčebných modalit. Chirurgickou léčebnou metodou v případě zhoubných nádorů je totální tyroidektomie (TTE), při postižení lymfatických uzlin rozšířená o blokovou disekci krčních uzlin. Další krokem v léčbě je léčba radiační (aplikace radiojodu, aktinoterapie).

Materiál a metody:
V letech 1998-2005 jsme operačně léčili 21 dětí ve věku 7-16 let pro onemocnění štítné žlázy, z toho 14 pro zjištěnou malignitu štítné žlázy. Ze souboru s malignitou bylo 7 (50 %) chlapců a 7 (50 %) dívek. Při hodnocení definitivních histologií byl nejčastěji zastoupen papilární karcinom. Jako první příznak se objevilo u 6 (43%) pacientů zduření regionálních lymfatických uzlin. U 7 (50%) pacientů byl prvním příznakem uzel ve štítné žláze. Jeden pacient byl k operaci indikován na základě genetického vyšetření u rodiny se syndromem MEN IIa. Operační výkon představoval u 11 pacientů totální tyroidektomii. Totalizace výkonu pro histologicky zjištěnou malignitu po parciálním výkonu byla provedena u 2 pacientů. U 1 pacienta byla provedena exstirpace reziduí tyroideální tkáně po TTE. U 9 pacientů s postižením lymfatických uzlin byla spolu s TTE provedena selektivní posterolaterální modifikovaná bloková disekce se šetřením všech struktur; 2x byla bloková disekce rozšířená o oblast VI a 1x o horní mediastinální uzliny.

Výsledky:
V žádném případě nedošlo k paréze ani jedné z hlasivek. 3x jsme zaznamenali tranzitorní hypokalcémii, která se do 3 týdnů normalizovala. 1x jsme popsali u reoperovaného pacienta vznik keloidní jizvy. Adjuvantní léčba radiojódem byla indikována u 11 (79 %). Nebylo indikováno zevní ozáření. Všichni pacienti jsou v současnosti bez známek původního onemocnění.

Závěr:
Komplexní vyšetření pacienta s podezřením na malignitu štítné žlázy by mělo být provedeno ve specializovaných centrech ve spolupráci endokrinologa a chirurga štítné žlázy - specialisty na dětský věk, případně i onkologa a radioterapeuta. Léčebně doporučujeme u maligních nádorů štítné žlázy radikální výkon ve smyslu totální thyroidektomie. Jestliže jsou postiženy lymfatické uzliny, je z onkologického hlediska jedinou vhodnou metodou selektivní, nejčastěji posterolaterální bloková disekce se šetřením struktur. Prognóza dětských pacientů s diferencovaným karcinomem štítné žlázy, včasně diagnostikovaným a správně léčeným, je vynikající.

Klíčová slova:
zhoubný nádor, štítná žláza, děti, totální tyroidektomie.