Lékařská posudková služba a výzkumná činnost

Overview

Autorka podává informaci o výzkumné činnosti pro potřeby lékařské posudkové služby Ministerstva práce a sociál­ních věcí (dále jen „MPSV“) a jejím zúročení pro další rozvoj lékařské posudkové služby a posudkových systémů. Vzhledem k tomu, že tato činnost byla poměrně bohatá a úplný výčet přesahuje možnosti předkládané informace, uvádí pouze ty projekty výzkumu, které se setkaly s největším zájmem lékařské veřejnosti.

Klíčová slova

lékařská posudková služba – výzkumná projektová činnost – sociální zabezpečení – posudkové systémy – zdravotní stav

ÚVOD

Realizace záměrů MPSV, jakožto jednoho z ústředních orgánů státní správy, vyžaduje zajistit pro jednotlivé oblasti jeho působnosti rozvoj nezbytných teoretických přístupů a analytických prací pro přípravu podkladů pro koncepční a následně legislativní činnost. Potřebné odborné zdroje, kterými MPSV nedisponuje, jsou zajišťovány prostřednictvím výzkumné činnosti pro potřeby státu.

POTŘEBY VÝZKUMNÉ ČINNOSTI

Nezbytnou součástí koncepční činnosti v oblasti lékařské posudkové služby je studium vývoje zdravotního stavu obyvatel České republiky (dále jen „ČR“), demografických analýz, analýz nemocnosti a pracovní neschopnosti, invalidity, úrazovosti apod., s vyhodnocováním dopadu do oblasti posudkových systémů a sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. Sběr dat z výkonu lékařské posudkové činnosti, analýzy údajů, epidemiologická sledování spojená se zdravotními postiženími, nemocemi z povolání, úrazy, pracovními neschopnostmi a invaliditami, jsou cenným zdrojem při tvorbě předpisů pro oblast posuzování zdravotního stavu a pro poskytování dávek a služeb sociálního zabezpečení a zaměstnanosti. S lékařskou posudkovou činností souvisí i další oblasti, a to zejména vzdělávání v lékařské posudkové službě, efektivita činnosti lékařské posudkové služby, otázky kvality a spolehlivosti posudků, optimalizace zatížení, mezioborová spolupráce atd. Lékařská posudková služba, zejména v oblasti koncepční činnosti pro potřeby jednotlivých sociálních systémů, neměla a nemá vždy dostatečné odborné zdroje jako teoretickou a odbornou oporu pro nová řešení. I když se dlouhodobě využívají zahraniční teoretické i praktické poznatky a informace, absence klinické a výzkumné základny v posudkovém lékařství si vyžádala náhradní řešení formou projektů výzkumu pro potřeby státu, pro potřeby MPSV a činnosti a organizace lékařské posudkové služby v ČR. Poprvé k tomuto způsobu, kterým chtělo vedení lékařské posudkové služby MPSV získat široké odborné výstupy, převyšující rámec úkolů věcně příslušného odboru, bylo přikročeno v roce 2001.

POČÁTKY VÝZKUMNÉ ČINNOSTI PRO POTŘEBY LÉKAŘSKÉ POSUDKOVÉ SLUŽBY A MPSV

Z období let 2001–2010 je nutno především zmínit první projekt z roku 2001 „Analýza příčin oduznávání plné a částečné invalidity a jejich sociálně pracovní důsledky“. Následně pak byl téhož roku uskutečněn projekt „Motivace lékařů k práci v posudkové službě sociálního zabezpečení a návrh řešení nepříznivé personální situace na tomto úseku“. V dalším roce, v roce 2002, byl realizován výzkumný úkol „Porovnání invalidizace v českém důchodovém systému a v evropských zemích“, jehož výsledky byly zúročeny při přípravě důchodové reformy.

V roce 2007 proběhlo „Šetření názorů občanů, odborné lékařské veřejnosti a lékařů posudkové služby sociálního zabezpečení“, které zhodnotilo, jak veřejnost vnímá lékařskou posudkovou službu, jak sami posudkoví lékaři vidí své postavení na poli pracovním i společenském a jak je lékařská posudková činnost vnímána ošetřujícími lékaři pracujícími v resortu zdravotnictví.

V roce 2008 byla realizována formou projektu výzkumu pro potřeby státu další dvě důležitá témata „Zefektivnění systému posudkové služby s možností snížení počtu každoročně podávaných posudků, řešení v podmínkách sjednocené posudkové služby“ a „Syndrom vyhoření u lékařů lékařské posudkové služby, jeho příčiny a řešení“. V návaznosti na zpracování problematiky možnosti snížení počtu podávaných posudků vydala Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) v roce 2013 Metodický pokyn vrchního ředitele úseku lékařské posudkové služby č. 4/2013 „Postupy LPS k zajištění efektivity kontrolních lékařských prohlídek“.

V souvislosti s přípravou tzv. parametrických změn v důchodovém pojištění vznikla znovu potřeba využít možnosti projektového řešení jedné ze stěžejních posudkových problematik, a to posuzování zdravotního stavu a invalidity. V letech 2007–2008 byl realizován projekt výzkumu pro potřeby státu „Promítnutí pokroků lékařské vědy do funkčního hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu ke zdravotním postižením podle MKN a MKF“ a na to navazující projekt výzkumu na téma „Zpracování odborných lékařských podkladů pro funkční posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti,“ jímž bylo předmětné téma dokončeno v plném rozsahu. Podklady získané z projektů výzkumu byly využity jako podklady ke zpracování prováděcího právního předpisu k posuzování zdravotního stavu, pracovní schopnosti a invalidity – ke stávající vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.

V roce 2010 bylo provedeno pro potřeby MPSV šetření se zaměřením na „Zjištění motivačních faktorů odborné lékařské veřejnosti pro práci v lékařské posudkové službě“. V témže roce byl realizován projekt „Právní aspekty zřízení samostatného úřadu k posuzování zdravotního stavu v rezortu práce a sociální věcí, popř. převedení těchto kompetencí zcela nebo zčásti na externího dodavatele mimo strukturu orgánů veřejné správy“, ale nebyly shledány vhodné podmínky k jeho využití v rámci sociálního zabezpečení ČR.

NOVÉ POTŘEBY VÝZKUMNÉ ČINNOSTI PRO LÉKAŘSKOU POSUDKOVOU SLUŽBU A MPSV

Počínaje rokem 2012 je výzkumná projektová činnost MPSV zajišťována prostřednictvím Technologické agentury ČR (dále jen „TA ČR“) v Programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA 2 (do roku 2016 BETA). Výzkumnou činnost pro potřeby lékařské posudkové služby a MPSV vykonává rovněž rezortní výzkumná organizace MPSV Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. (dále jen „VÚPSV“).

V roce 2014 byla realizována formou výzkumných projektů prostřednictvím TA ČR tři důležitá témata:

1. „Adaptace ve stáří ve vztahu ke zdravotnímu stavu a stupni závislosti a etické hodnoty při posuzování stupně závislosti“

Řešení projektu zmapovalo seniorské syndromy, psychosomatické problémy stáří a stárnutí a problematiku adaptace seniorů, vyhodnotilo dopady na jejich soběstačnost a vymezilo skutečnosti, které jsou důležité pro hodnocení jejich závislosti. Dále stanovilo zásady etických a komunikačních přístupů při posuzování stupně závislosti v souladu se zjištěním adaptace ve stáří ve vztahu ke zdravotnímu stavu a stupni závislosti. Výstupy řešení byly předány ČSSZ k implementaci do metodiky k posuzování stupně závislosti (Metodický pokyn vrchního ředitele úseku lékařské posudkové služby č. 2/2015).

2. „Vliv moderních nefarmakologických metod léčby kardiovaskulárních onemocnění na délku pracovní neschopnosti“

Řešení projektu zhodnotilo průběh léčení a pracovní neschopnosti pacientů s kardiovaskulárním onemocněním léčených na jeho pracovištích, klinický průběh, rizika jednotlivých stavů. Pro vybrané kardiologické skupiny za poslední léta byla navržena metodická doporučení (standardy) optimální doby trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti. Výstupy řešení byly implementovány do metodiky k provádění kontrol posuzování dočasné pracovní neschopnosti, do Instrukce náměstkyně pro řízení sekce pojistných systémů MPSV č. 9/2017.

3. „Míra potřeby zdravotně sociálních služeb pro zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti u osob starších 50 let a její časová a finanční náročnost“

Výstupy řešení projektu zmapovaly názory klientů zdravotně sociálních služeb, poskytovatelů terénních a pobytových sociálních služeb, poskytovatelů zdravotních služeb na nejčastěji poskytované sociální služby a ošetřovatelské úkony u osob ve stupni závislosti I. až IV. Řešení kvantifikovalo časovou a finanční náročnost zdravotních služeb ve vztahu k osobám zařazeným v jednotlivých stupních závislostí a ošetřovatelské péče s podáním doporučení pro oblast poskytování zdravotně sociálních služeb a kontrolní činnosti v oblasti využívání příspěvku na péči. Výstupy řešení byly využity k implementaci do metodického řízení MPSV v oblasti provádění sociálních šetření a kontroly využívání příspěvku na péči.

V roce 2015 byl pro potřeby MPSV realizován prostřednictvím TA ČR výzkumný projekt „Promítnutí pokroků lékařské vědy do posuzování zdravotního stavu, pracovní schopnosti a invalidity“. Řešení projektu se zabývalo problematikou posuzování invalidity u nejčastějších zdravotních postižení. Byly zmapovány dopady pokroků lékařské vědy na zdravotní stav a pracovní schopnost a zhodnocen obsah vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Řešitel konstatoval, že obsah citované vyhlášky stanovující kritéria i míry poklesu pracovní schopnosti jsou i nadále z odborného hlediska plně vyhovující. Doporučil zvážení vydávání metodik či guidelines pro lékařskou posudkovou službu, které mohou aktuálně reagovat na případné potřeby terénní praxe. Výstupy byly implementovány do Instrukce náměstkyně pro řízení sekce pojistných systémů MPSV č. 12/2016 k posuzování invalidity.

V roce 2015 VÚPSV zpracoval téma „Srovnání invalidizace v ČR a v některých zemích EU“, kdy provedl srovnání invalidity v ČR a 9 zemích EU, a to podle počtu vyplácených invalidních důchodů na 100 tis. obyvatel, a vymezil základní principy problematiky invalidních důchodů ve vybraných zemích EU. Z výsledného řešení vyplynulo, že český systém je poměrně liberální oproti řadě zemí se systémem silné sociální ochrany, a proto není důvodné systém liberalizovat. Výstupy byly využity pro další koncepční směřování problematiky invalidních důchodů a invalidity.

V roce 2016 byl řešen projekt „Stanovení standardní délky dočasné pracovní neschopnosti, analýza a zvýšení efektivity kontrol posuzování dočasné pracovní neschopnosti“ prostřednictvím TA ČR. Jeho výstupem byly standardy dočasné pracovní neschopnosti (dále „DPN“) pro 50 diagnóz – příčin DPN pro potřeby systému nemocenského pojištění, sjednocení praxe ošetřujících lékařů při posuzování DPN a jako opora pro kontrolní činnost lékařů okresních správ sociálního zabezpečení vykonávanou vůči ošetřujícím lékařům při posuzování DPN. Výstupy projektu byly implementovány do Instrukce náměstkyně pro řízení sekce pojistných systémů MPSV č. 9/2017 k provádění kontrol DPN v nemocenském pojištění.

Projekt „Organizace posuzování zdravotního stavu ve vztahu k rozhodovacím procesům v sociálním zabezpečení ve vybraných zemích EU“ z roku 2016 řešený VÚPSV se zabýval procesní a organizační stránkou posuzování zdravotního stavu, fungováním lékařské posudkové služby v systému státní služby v dané zemi a úlohou a činností lékařské posudkové služby v opravných procesech. Jde o komparaci organizační stránky lékařské posudkové služby v 6 vybraných zemích EU. Výsledky řešení byly využity pro další směřování lékařské posudkové služby v ČR.

V roce 2017 MPSV předložila TA ČR návrh na výzkumný projekt „Stanovení standardů délky trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti podle zdravotních příčin – druhá etapa“ – v současné době probíhá příprava zadávacího řízení. MPSV rovněž předložilo TA ČR návrhy dalších projektů s tématy, která se dotýkají činnosti lékařské posudkové služby:

„Vymezení nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením z hlediska zdravotních podmínek a způsobu řízení o průkaz“

„Okruh zdravotních stavů zakládajících nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku ve vztahu k pokroku lékařské vědy a technickému rozvoji v této oblasti včetně rozsahu a způsobu jejich hodnocení v řízení“.

Oba citované projekty jsou na TA ČR v tzv. zásobníku a jejich řešení se očekává až v příštím roce.

ZHODNOCENÍ DOSAVADNÍ VÝZKUMNÉ ČINNOSTI PRO POTŘEBY LÉKAŘSKÉ POSUDKOVÉ SLUŽBY A MPSV

Vedení lékařské posudkové služby MPSV koncipovalo a koncipuje výzkumnou činnosti odpovědně, neboť má zájem modernizovat lékařskou posudkovou službu z hlediska kvality a spolehlivosti posudkových systémů, funkčnosti, spolehlivosti a efektivity organizace, řízení a práce lékařské posudkové služby. K tomu přistupují i širší sociální souvislosti ve vazbě na dávkové systémy, principy sociálního začleňování a zajištění ochrany zájmů jak nositelů dávkových systémů, tak osob se zdravotním postižením. Nedílnou součástí přístupu MPSV k problematice lékařské posudkové služby je i její postavení a činnost v mezinárodním kontextu. Jde zejména o využívání zahraničních zkušeností, srovnatelnosti našich a zahraničních posudkových systémů a oblast organizace a činnosti lékařské posudkové služby. Z pohledu lékařské posudkové služby a více než patnáctiletých zkušeností s využíváním výzkumu pro potřeby státu je nutno ocenit pozornost, jakou věnuje MPSV a jeho odborné útvary přípravě, zadávání řešení projektů výzkumu a jejich administrativně organizačnímu zajištění včetně hledání optimálních řešení. Rovněž je třeba zmínit i dosavadní dobrou spolupráci s řešiteli projektů výzkumu. Uvedená pozitiva přispívají k získání kvalitních řešení, která pak jsou zdrojem pro další rozvoj lékařské posudkové služby a posudkových systémů.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Jarmila Táborská

Katedra posudkového lékařství

IPVZ

Ruská 85

100 05 Praha 10

e-mail: posudkove@ipvz.cz