Mezinárodní konference o biobankách Dauhá, 25.–27. března 2019

Mezinárodní konference o biobankách se poprvé konala na Blízkém východě v katarském hlavním městě Dauhá v Sheraton Grand Doha Resort & Convention Hotel ve dnech 25.–27. března 2019 (https://ibcq19.com).

ÚVOD

Tato svého druhu první konference ukázala významný pokrok v budování biobank na Blízkém východě, zejména v Kataru, podle údajů Světové banky nejbohatším státu světa. Za významné podpory současného emíra a zejména jeho třetí manželky prošel Katar v průběhu posledních 10 let velkými změnami, především co se týká vědy, výzkumu a inovací. Příkladem může být biobanka založená v roce 2012 a oficiálně otevřena o dva roky později. Byla koncipována podle britského vzoru s velkými ambicemi; vytvořit platformu pro výzkum v oblasti zdraví a dosáhnout mimořádných výsledků v prevenci, diagnostice a personalizované péči o katarskou populaci, která čítá 2 miliony obyvatel, z čehož je jen 12 % „opravdových“ Katařanů. Katarská biobanka řeší nejen národní výzkumné projekty, specifické pro malou katarskou populaci, ale významně se zapojila do světových vědecko-výzkumných programů a projektů. To, co na první pohled zaujme, je skvěle vybavené pracoviště biobanky, edukovaný a zaujatý vědecko-výzkumný multioborový a mezinárodní tým, nadšení, velká podpora vládnoucího emíra i jeho poradního orgánu.

Konference byla pořádaná Katarskou biobankou (Qatar Biobank), která je zároveň členem Katarské nadace (Qatar Foundation), ve spolupráci s International Society for Biological and Environmental Repositories (ISBER, www.isber.org), světovou společností biobank, její evropskou partnerskou organizací European, Middle Eastern and African Society for Biobanking (ESBB, https://esbb.org) a největší evropskou infrastrukturou sdružující evropské biobanky Biobanking and Biomolecular Resource Research Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium (BBMRI-ERIC, www.bbmri-eric.eu).

Na konferenci bylo registrováno 1100 účastníků, zejména z Kataru, zahraniční účastníci prezentovali 15 států z celého světa. V průběhu konference vystoupilo více než 50 řečníků a vystaveno bylo 62 posterů. Podtitul konference zněl „Problematika kvality: diskuse o světových problémech v Kataru“. Program konference byl členěn do následujících sekcí:

1. Mezinárodní spolupráce pro kvalitní výsledky a lepší medicínu, vzorky a data pro přeshraniční výměnu, zkušenosti konsorcií
2. Populační biobanky, co jsme se už naučili a kam směřujeme v budoucnosti
3. Materiál od dárců a náhodné objevy, co s genetickými daty
4. Preanalytika jako klíč k reprodukovatelnosti
5. Biobanky ve zdravotní péči – od výzkumu ke klinické praxi
6. Snaha o kvalitu: příklady dobré praxe a standardy
7. Big data a umělá inteligence v medicínském výzkumu

KATARSKÉ AMBICE V BIOMEDICÍNSKÉM VÝZKUMU

Konferenci zahájil viceprezident Katarské nadace pro výzkum, vývoj a inovace Richard O’Kennedy zdůrazněním pokroku, jaký byl v Kataru v poslední dekádě učiněn na poli vědy, výzkumu a inovací; Katar se stává významným partnerem v celosvětovém měřítku. Výzkum v oblasti zdraví katarské populace, rizikových faktorů, významných zdravotních hrozeb a zaměření na precizní medicínu umožňuje lepší a ekonomičtější zdravotní péči a má ambici stát se světovým lídrem v medicínském výzkumu.

Šéfredaktor oficiálního časopisu ISBER Biopreservation and Biobanking a ředitel výzkumného oddělení pro biorepozitáře a biologické vzorky National Cancer Institute v USA Jim Vaught zdůraznil význam managementu kvality v biobankách pro mezinárodní spolupráci. Ocenil obrovský pokrok v automatizaci a procesech kontroly kvality v katarské biobance v krátkém čase, její skvělou vědeckou úroveň a v neposlední řadě velký počet účastníků konference, který svědčí o zájmu o tuto problematiku a také o významu, jenž je přikládán biobankám ve zdravotním výzkumu katarské populace.

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE PRO KVALITNÍ VÝSLEDKY A LEPŠÍ MEDICÍNU

První sekce, zaměřená na mezinárodní spolupráci pro kvalitní výsledky a lepší medicínu, vzorky a data pro přeshraniční výměnu I zkušenosti konsorcií, měla za cíl přispět k následujícím tématům: význam harmonizace biobank a mezinárodní standardy, diskuse k výhodám národních, mezinárodních a globálních sítí biobank. Bylo do ní zařazeno i téma zaměřené na místní problematiku: vliv screeningových programů v Kataru na zdraví populace.

Jens Habermann (Německo), Mohammed Jarra (Katar) a Olli Carpen (Finsko) na příkladech národních biobank konfrontovali význam kvality biologických vzorků a význam preanalytiky pro jejich kvalitu, informovaný souhlas jako jeden z nutných předpokladů existence a fungování populačních i na nemoci zaměřených biobank, informační technologie a management biobank a jejich udržitelnost vyžadující mezinárodní pravidla a normy pro efektivní vzájemnou spolupráci. Dnešní rozvoj a fungování biobank si bez vzájemné spolupráce nelze představit.

V Kataru v současné době probíhá několik screeningových programů směřujících k objasnění rizikových faktorů dědičných nemocí katarské populace, jak informoval Tawfeg Ben Omran. Sahla Bujassoum Al Bader se zaměřila na problematiku nádorových onemocnění a úlohu biobank při hledání jejich genetických predispozic v katarské populaci. Samya Ahmad Al Abdulla informovala o programu SMART, který je screeningovým programem mentálního i fyzického zdraví ve 27 zdravotních centrech v Kataru.

POPULAČNÍ BIOBANKY

Druhá sekce, nazvaná „Populační biobanky, co jsme se už naučili a kam směřujeme v budoucnosti“, byla zaměřena na příklady úspěšných strategií v biobankách a hledání a pojmenování nedostatků v medicínském výzkumu. Asmaa Al Thani (Katar) prezentovala „Qatar Genome Program“, který má pomoci k lepší diagnostice, léčbě a informovanosti/informacím o rizikových faktorech a je názorným příkladem implementace personalizované zdravotní péče v Kataru.

Dlouholeté zkušenosti z populační biobanky v USA prezentovala Marianne Henderson. Zdůraznila význam velkých prospektivních kohort pro genetické a environmentální studie a ukázala, jak jsou asociovány s různými nemocemi. Příslibem populačních studií je pochopení příčin onemocnění a umožnění jejich prevence. Populační biobanku v Lipsku představil Ronny Baber jako nové výzkumné centrum civilizačních nemocí.

VÝZNAM VELKÝCH KOHORT V DIVERZIFIKOVANÝCH POPULACÍCH

Druhý den konference zahájil vyzvanou přednáškou na téma „Význam velkých kohort v diverzifikovaných populacích“ ředitel čínské Kadoorie biobanky Zhengming Chen. Zmínil nejvýznamnější chronická onemocnění postihující čínskou populaci jako např. diabetes, onkologická a kardiovaskulární onemocnění, a také hlavní příčiny jejich vzniku: životní styl, životní prostředí, genetické předpoklady ad. Snahou čínských vědců je zlepšit prevenci a snížit rizika jejich vzniku a postupně budovat precizní, respektive personalizovaný přístup k pacientům. Za jediný možný postup považuje prospektivní studie založené na vzorcích v biobankách. Také v Číně je poslední dekáda charakterizována velkým rozvojem biobank a s tím spojených aktivit; čínská prospektivní studie založená na více než 512 tisících jedinců v letech 2004–2008 v 10 oblastech Číny patří k největším v celosvětovém měřítku.

MATERIÁL OD DÁRCŮ A NÁHODNÉ OBJEVY

Následný program otevřela sekce „Materiál od dárců a náhodné objevy, co s genetickými daty“. Jejími hlavními tématy byly otázky, jak nakládat s výsledky genetických testů, jaká jsou hlavní etická pravidla biobank a co s neočekávanými výsledky výzkumu.

Zkušenosti ze Španělska, jak nakládat s náhodnými neočekávanými zjištěními, prezentovala Cristina Villena Portella. Španělská síť biobank se skládá z 39 biobank. Hlavním nástrojem je informovaný souhlas, kde je pacient o možnosti neočekávaných objevů informován a je s ním konzultována možnost, jak s nimi nakládat – zda je pacient chce znát, respektive za jakých podmínek a zda je svolný poskytnout své vzorky i informace pro další výzkum.

Hlavním sdělením tohoto bloku bylo představení Katarské biobanky (Qatar Biobank, QBB) její ředitelkou Nahlou Afifi. Katarská biobanka je dlouhodobou široce zaměřenou iniciativou ke sledování katarské populace sloužící jako základ pro biomedicínský výzkum v Kataru. V současné době je zde uloženo na 60 tisíc vzorků katarských mužů i žen. Mezi nejvýznamnější diagnózy patří diabetes, obezita, kardiovaskulární a nádorová onemocnění.

Zajímavý pohled přinesla Helena Judge Ellis (USA), zakladatelka a ředitelka organizace „Biobanky bez hranic“ (Biobanks Without Borders). Ve své prezentaci ukázala význam informovaného souhlasu nejen pro pacienta, ale i pro výzkumné pracovníky a lékaře, dále rozsah informovaného souhlasu a jeho načasování i zahrnutí právníků, rodinných příslušníků a pacientských organizací do celého procesu, který je vázán na pacientovy biologické vzorky a k němu náležející informace. Velkým stávajícím i budoucím problémem je genetické testování a nakládání s jeho výsledky, respektive zvážení rizik a výhod genetického testování.

Jednu z největších a nejlépe vybavených a fungujících evropských biobank v rakouském Štýrském Hradci představila její ředitelka Karine Sargsyan. Základem komunikace s pacientem je také informovaný souhlas a individuální konzultace s příslušnými specialisty, navíc jsou organizovány přednášky pro širokou veřejnost, studenty i děti na základních školách, kde jsou prezentovány biobanky a jejich význam pro „zdravého“ člověka. Biobanka ve Štýrském Hradci zpracovává dotazníky, které umožňují lépe odpovídat požadavkům pacientů na informace, na jejich práva a zohledňují výhody i možné negativní dopady.

PREANALYTIKA JAKO KLÍČ K REPRODUKOVATELNOSTI

Tato sekce byla věnována jednomu z „evergreenů“ biobankingu, a to významu preanalytických metod, tentokrát zaměřených na následnou reprodukovatelnost výsledků. V současné době vzniká až 70 % špatných výsledků právě v důsledku chyb v preanalytice.

BIOBANKY VE ZDRAVOTNÍ PÉČI – OD VÝZKUMU KE KLINICKÉ PRAXI

Program této sekce zahájil Christoph Brochhausen (Německo), který prezentoval přeshraniční projekt BRoTHER (Biobank Research on Telemedical Approaches for Human Biobanks in a European Region) financovaný Bavorsko-českou vysokoškolskou agenturou (BTHA). Zaměřuje se na vytvoření digitální patologické sítě, telepatologii, s cílem sdílet, konzultovat a také pomocí tohoto nástroje vyučovat studenty v obou partnerských státech. Projekt je ukázkou inovativního přístupu, jak řešit spolupráci biobank v různých nemocničních i zdravotních systémech.

Pasquale De Blasio (Itálie) představil vizi budoucí biobanky, která odpovídá novým poznatkům v biomedicínském výzkumu. Týká se to například nových kritérii pro získávání, transport, uchovávání a poskytování biologických vzorků. Nové požadavky budou vznikat v důsledku vývoje a výroby nových léčiv, a také hlubšího poznání původů nemocí.

Katarské aktivity představili Said Ismail (Katarský genomový projekt), Stephen Atkin (probíhající katarská studie syndromu polycystických ovarií) a Khalid Fakhro (program precizní medicíny v rámci dětské populace v nemocnici Sidra v Dauhá).

SNAHA O KVALITU: PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE A STANDARDY

Hlavním tématem této sekce byla konzultace nad aktualizovaným 4. vydáním příkladů dobré praxe (Best Practices: Recommendations for Repositories, Fourth Edition) publikovaným koncem roku 2018 kolektivem autorů: Daniel Simeon-Dubach (ISBER Standard Committee, Švýcarsko), Clare Alloca (poradkyně pro standardizaci National Institute of Standards and Technology, USA), Zisis Kozlakidis (ex-prezident ISBER, Velká Británie), Michaela Mayerhofer (BBMRI-ERIC, Rakousko) a Fatima Qafoud (zástupkyně katarské biobanky zodpovědná za implementaci provozních a technických příkladů dobré praxe).

BIG DATA A UMĚLÁ INTELIGENCE V MEDICÍNSKÉM VÝZKUMU

Poslední sekce byla věnována budoucnosti biobank. Současný biomedicínský výzkum produkuje obrovská množství dat a jejich zpracování, skladování a sdílení je i v oblasti biobank velkou výzvou. Gianluigi Zanetti (Itálie) proto popsal rizika jednotlivých kroků nakládání s velkými daty, a na druhou stranu zdůraznil jejich nezastupitelnou roli v biomedicínském výzkumu. David Brown (Velká Británie) přiblížil význam analýzy dat pro zdravotní systémy v jednotlivých státech Evropy.

Ahmed Elmagarmid z Katarského výzkumného centra pro programování a umělou inteligenci prezentoval end-to-end platformu Rayyan (https://rayyan.qcri.org) pro literární review, výuku, analýzu dat apod., která byla vyvinuta v Kataru a je ve světě využívána například ve Velké Británii, Švédsku, Japonsku, Brazílii a USA. Jako největší výhodu aplikace zdůraznil časovou úsporu až 50 % ve srovnání s jinými analogickými již existujícími technologiemi.

ČESKÁ ÚČAST

Fakultní nemocnici Plzeň reprezentovali Judita Kinkorová, Ondřej Topolčan, Christoph Brochhausen a Karl-Fridrich Becker posterem „BRoTHER Bilateral Project of Cross Border Collaboration“ dokládajícím již dva roky trvající práci v oblasti edukace pracovníků biobank, využití materiálu biobank v onkologickém výzkumu a biobank a zajímavou problematiku telemetrického přenosu histologických obrazů. Prezentace k posteru byla v kategorii „Flash talks“ oceněna třetím místem.

ZÁVĚR

Konference byla mimořádnou událostí zejména tím, že ukázala, jak biobanky na Blízkém východě a speciálně v Kataru v mnoha parametrech dostihují i předstihují biobanky evropské i světové. Setkání bylo širokou platformou pro setkání odborníků, výměnu znalostí a sdílení zkušeností a nových poznatků pro širokou škálu uživatelů a spolupracujících partnerů z nejrůznějších oblastí výzkumu a zdravotní péče.

Poděkování

Práce vznikla za podpory projektu BBMRI-CZ: Banka klinických vzorků, reg. č. LM2015089, a projektu BBMRI-CZ: Síť biobank – univerzální platforma k výzkumu etiopatogeneze chorob, reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001674 financovaného z EFRR.

Adresa pro korespondenci:

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.

Centrální laboratoř pro imunoanalýzu

Fakultní nemocnice Plzeň

ul. dr. E. Beneše 13, 305 99 Plzeň

Tel.: 377 402 948

e-mail: kinkorovaj@fnplzen.cz