Nádory ledvin, močového měchýře a prostaty u obezity a diabetu
Authors:
Š. Svačina
Authors‘ workplace:
III. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha, přednosta prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA
Published in:
Vnitř Lék 2008; 54(5): 464-467
Category:
Overview
U obezity a diabetu 2. typu byly popsány vztahy k urologickým nádorům. Karcinom ledviny je výrazně častější u obezity i diabetu 2. typu. Karcinom močového měchýře nemá pravděpodobně žádné vztahy k obezitě, ale je častější u diabetiků 2. typu. Nejzajímavější a obrácené vztahy jsou naopak zjišťovány u karcinomu prostaty. Je mírně častější u obézních, ale diabetes 2. typu před jeho vznikem spíše mírně chrání. Zajímavé jsou i vztahy k fyzické aktivitě, která pravděpodobně chrání před karcinomem ledviny a prostaty a nemá vztah ke karcinomu močového měchýře. Urologické nádory nemají žádný vztah k diabetu 1. typu. Až 3,9krát vyšší riziko pro diabetiky 2. typu jsme zjistili i u naší populace.
Klíčová slova:
metabolický syndrom -diabetes mellitus 2. typu - urologické nádory - fyzická aktivita
Úvod
Historicky umírali diabetici i obézní pacienti dříve na jiné komplikace svého onemocnění a nádorová onemocnění se u nich vyskytovala pravděpodobně méně. Dnes víme, že obezita, metabolický syndrom a diabetes 2. typu jsou provázeny zvýšeným rizikem vzniku řady nádorů, např. gynekologických či nádorů trávicího traktu [2,5,23,24].
Diabetes 1. typu není provázen téměř žádným rizikem vzniku nádorů, jak zjistil 20letým sledováním Hjalgrim [6].
Zvýšené riziko vzniku nádorů přinášejí obvykle společně 3 příbuzná onemocnění - diabetes 2. typu, metabolický syndrom a obezita. Riziko však není někdy stejné, i když se uvádí stejné příčiny - hyperinzulinemie, hyperleptinemie či působení tzv. inzulin-like-growth-faktoru-1.
Právě u urologických nádorů se názor na vztah k obezitě a diabetu velmi vyvíjel. V rozsáhlé Stricklerově analýze [22] nebyl např. zjištěn žádný vyšší výskyt urologických nádorů u diabetu 2. typu. Stará Grafinkelova analýza [5] z roku 1985 uvádí z urologických nádorů vazbu na obezitu jen u karcinomu prostaty u obezity III. stupně, kde je riziko asi 1,3krát vyšší. Poslední práce naopak ukazují, že u diabetu 2. typu je výskyt karcinomu prostaty naopak snížen [6]. Vztah obezity a diabetu 2. typu ke 3 klasickým urologickým nádorovým onemocněním - karcinomu ledviny, prostaty a močového měchýře - představuje tak velmi zajímavé a vyvíjející se téma. Nelze vyloučit, že výskyt je ovlivňován i vyvíjejícími se faktory prostředí, které s obezitou a diabetem interagují.
Urologické nádory a obezita
Nejrozsáhlejší analýzu výskytu nádorů u obézních představuje nepochybně Calleovo sledování publikované v New England Journal of Medicine v roce 2003 [2]. Z rozsáhlého výčtu nádorů vázaných na obezitu uvádí tab. 1 nádory prostaty, močového měchýře a ledvin.
Kromě karcinomu měchýře u mužů i žen s nadváhou byla zjištěna signifikantní závislost výskytu uvedených karcinomů na obezitě.
Karcinom ledvin a obezita
Karcinom ledvin je klasickým tumorem vázaným na obezitu. Např. recentní přehledná práce Renehanova [18] uvádí metaanalýzu 141 studií. Mezi nádory s jasnou vazbou na obezitu uvádí karcinom ledvin. U mužů riziko stoupá na 5 jednotek BMI 1,24krát a u žen 1,34krát.
Karcinom ledviny patří také mezi nádory, kde je zábrana vzestupu hmotností prevencí jejich vzniku [13]. Vznik onemocnění je některými autory dáván do souvislosti s nižší hladinou adiponektinu u obézních [20].
Další práce [16] zjistila ještě vyšší riziko při BMI nad 30 než jiné práce. Současně však byl zjištěn výrazný ochranný vliv fyzické aktivity před vznikem karcinomu ledviny.
Karcinom ledvin a diabetes 2. typu
Nejrozsáhlejší studií zabývající se výskytem karcinomu ledvin u diabetiků je pravděpodobně švédská studie [10] zahrnující až 25leté sledování více než 150 000 pacientů. Práce zjistila signifikantně zvýšené riziko karcinomu ledvin u diabetiků i diabetiček 2. typu (tab. 2). Celkově je riziko nižší než bývá uváděno u obezity (viz výše). Vliv vyššího kalorického příjmu byl prokázán jen u skupiny starších pacientů.
Karcinom prostaty a obezita
Kromě diskuse o možném vlivu hyperinzulinemie je u tohoto nádoru popisován i vztah k metabolickým receptorům PPARγ. Silná PPARγ stimulace působí totiž in vitro na buňky liposarkomu, kolorektalního karcinomu a také karcinomu prostaty a prsu [19]. Při běžném dávkování inzulinových senzitizérů nebyly tyto vztahy však zjištěny.
Metabolický syndrom má podle norské studie [11] nepochybný vztah ke karcinomu prostaty. S ohledem na dále uvedený vztah karcinomu prostaty a diabetu je k interpretaci důležité, že v této studii nebyli zahrnuti diabetici. Riziko se zvyšovalo podle počtu složek metabolického syndromu. Rovněž jiná studie provedená u Afroameričanů [1] zjistila signifikantně vyšší riziko karcinomu prostaty u hypertoniků a u osob se zvýšeným obvodem pasu. Nebylo zjištěno žádné riziko pro cukrovku (tab. 3).
Tyto výsledky odpovídají i výše citované nejstarší práci Garfinkelově [5], podle které riziko vzniku karcinomu prostaty při obezitě zejména vyššího stupně bylo nepochybné.
Jiný přehledný článek [15] vztah obezity a karcinomu prostaty mírně komplikuje. Cituje práce podporující a nepodporující vztah karcinomu prostaty a obezity přibližně v poměru 1 : 1. Podle tohoto přehledu je vztah obezity a karcinomu prostaty možná podobný jako u obezity a karcinomu mammy. U mladších obezita před karcinomem chrání a u starších ho indukuje. Při obezitě má karcinom prostaty pravděpodobně i horší prognózu.
Nedávno bylo zjištěno, že riziko karcinomu prostaty může zvyšovat i pravidelné užívání multivitaminových přípravků [21]. Fyzická aktivita mírně riziko karcinomu prostaty snižuje [25].
Naopak bylo zjištěno [17], že léčba statiny může před karcinomem prostaty chránit. Výskyt karcinomu prostaty je při užívání statinů o 50 % nižší (při nízkých dávkách o 24 %, při nejvyšších až o 79 %).
Karcinom prostaty a diabetes 2. typu
Vztahům diabetu 2. typu a karcinomu prostaty je věnována řada prací. Na rozdíl od prací o obezitě obvykle docházejí k závěru, že diabetes 2. typu před vznikem karcinomu prostaty chrání.
Rozsáhlá studie Velicerova [26] sledovala více než 35 000 diabetiků ve věku 50-76 let a sledovala přitom i podskupiny diabetiků léčených inzulinem a perorálními antidiabetiky (tab. 4). Ještě rozsáhlejší studie zahrnující přes 300 000 mužů se zachycením více než 11 000 případů karcinomu prostaty zjistila rovněž výrazně snížený výskyt kacinomu prostaty u diabetiků [3]. Navíc byl zjištěn i výrazný ochranný vliv fyzické aktivity.
Zajímavé jsou i některé vztahy k diabetu po zjištění karcinomu prostaty. U pacientů se zjištěným karcinomem prostaty je vyšší incidence diabetu 2. typu a kardiovaskulárních příhod v dalších letech [9].
Redukce hmotnosti mírně zlepšuje prognózu karcinomu prostaty. Pacienti s maligním onemocněním často podstupují různé dietní kůry. Žádná jiná dietní manipulace na prognózu karcinomu prostaty však vliv nemá [4].
Karcinom močového měchýře - obezita a diabetes
Jak vyplývá z výše uvedené rozsáhlé Caleovy studie (tab. 1), nevyskytuje se karcinom močového měchýře častěji u obézních mužů ani žen. Maximálně je přítomen určitý nesignifikantní trend. V japonské studii, kde byl potvrzen vztah karcinomu močového měchýře ke kouření, nebyl zjištěn žádný vztah k obezitě [14]. Analýza výsledků z Nurses Health Study a HPFS study neprokázala žádný vztah karcinomu močového měchýře k obezitě ani k fyzické aktivitě [7].
Naopak u diabetu 2. typu byly vztahy ke karcinomu močového měchýře zjištěny. Přehled prací uvádí rozsáhlá metananalýza Larssonova [8]. Zahrnuje 16 studií a zjišťuje relativní riziko karcinomu močového měchýře pro diabetiky 1,24krát vyšší (1,08-1,42). Přítomno tedy je mírné zvýšení rizika.
Vlastní výsledky
Při sledování výskytu kolorektálního karcinomu u diabetiků [12] jsme sledovali výskyt u diabetiků a nediabetiků ve 3 českých okresech. Data umožňovala i sledování výskytu některých dalších nádorů. Signifikantní výsledky jsou uvedeny v tab. 5. Z výsledků vyplývá, že riziko karcinomu ledviny je u našich diabetiků 3,9krát vyšší než u nediabetiků. Riziko je srovnatelné s rizikem kolorektálního karcinomu a karcinomu pankreatu. Vyšší výskyt jiných nádorů urologické lokalizace jsme v této studii nezjistili.
Závěr
Obezita a diabetes mají nepochybně vztahy k urologickým nádorům. Karcinom ledviny je výrazně častější u obezity i diabetu 2. typu. Karcinom močového měchýře nemá pravděpodobně žádné vztahy k obezitě, ale je častější u diabetiků 2. typu. Nejzajímavější a obrácené vztahy jsou naopak zjišťovány u karcinomu prostaty. Je mírně častější u obézních, ale diabetes 2. typu před jeho vznikem mírně chrání. Zajímavé jsou i vztahy k fyzické aktivitě, která pravděpodobně chrání před karcinomem ledviny a prostaty a nemá vztah ke karcinomu močového měchýře.
Většina uvedených skutečností byla zjištěna na rozsáhlých souborech, a proto je vhodné přihlížet k těmto fenoménům při prevenci, diagnostice i screeningu urologických nádorů.
prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA
www.vfn.cz
e-mail: svacinas@lf1.cuni.cz
Doručeno do redakce: 2. 3. 2008
Sources
1. Beebe-Dimmer JL, Dunn RL, Sarma AV et al. Features of the metabolic syndrome and prostate cancer in African-American men. Cancer 2007; 109: 875-881.
2. Calle EE, Rodriguez C, Walker-Thurmond K et al. Overweight, obesity, and mortality from cancer in a prospectively studied cohort of U.S. adults. N Engl J Med 2003; 348: 1625-1638.
3. Calton BA, Chang SC, Wright ME et al. History of diabetes mellitus and subsequent prostate cancer risk in the NIH-AARP Diet and Health Study. Cancer Causes Control 2007; 18: 493-503.
4. Demark-Wahnefried W, Moyad MA. Dietary intervention in the management of prostate cancer. Curr Opin Urol 2007; 17: 168-174.
5. Garfinkel L. Overweight and cancer. Ann Intern Med 1985; 103: 1034-1036.
6. Hjalgrim H, Frisch M, Ekbom A et al. Cancer and diabetes - a follow-up study of two population-based cohorts of diabetic patients. J Intern Med 1997; 241: 471-475.
7. Holick CN, Giovannucci EL, Stampfer MJ et al. Prospective study of body mass index, height, physical activity and incidence of bladder cancer in US men and women. Int J Cancer 2007; 120: 140-146.
8. Larsson SC, Orsini N, Brismar K et al. Diabetes mellitus and risk of bladder cancer: a meta-analysis. Diabetologia 2006; 49: 2819-2823.
9. Lin AM, Small EJ. Prostate cancer update: 2006. Curr Opin Oncol 2007; 19: 229-233.
10. Lindblad P, Chow WH, Chan J et al. The role of diabetes mellitus in the aetiology of renal cell cancer. Diabetologia 1999; 42: 107-112.
11. Lund Håheim L, Wisløff TF, Holme I et al. Metabolic syndrome predicts prostate cancer in a cohort of middle-aged Norwegian men followed for 27 years. Am J Epidemiol 2006; 164: 769-774.
12. Matoulek M, Svačina Š, Topolčan O et al. Metabolický syndrom a nádory. In: Perušičová J (ed). Diabetes mellitus - léčba a komplikace. Symposium 6. Praha: Galén 2001: 84-88.
13. Moyad MA. Obesity, interrelated mechanisms, and exposures and kidney cancer. Semin Urol Oncol 2001; 19: 270-279.
14. Nakata S, Sato J, Ohtake N et al. Epidemiological study of risk factors for bladder cancer. Hinyokika Kiyo 1995; 41: 969-977.
15. O'Malley RL, Taneja SS. Obesity and prostate cancer. Can J Urol 2006; 13(Suppl 2): 11-14.
16. Pan SY, DesMeules M, Morrison H et al. Canadian Cancer Registries Epidemiology Research Group Obesity, high energy intake, lack of physical activity, and the risk of kidney cancer. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2006; 15: 2453-2460.
17. Platz EA, Leitzmann MF, Visvanathan K et al. Statin drugs and risk of advanced prostate cancer. J Natl Cancer Inst 2006; 98: 1819-1825.
18. Renehan AG, Tyson M, Egger M et al. Body-mass index and incidence of cancer: a systematic review and meta-analysis of prospective observational studies. Lancet 2008; 371: 569-578.
19. Schiel R, Beltschikow W, Steiner T et al. Diabetes, insulin, and risk of cancer. Methods Find Exp Clin Pharmacol 2006; 28: 169-175.
20. Spyridopoulos TN, Petridou ET, Skalkidou A et al. Obesity and Cancer Oncology Group. Low adiponectin levels are associated with renal cell carcinoma: a case-control study. Int J Cancer 2007; 120: 1573-1578.
21. Stevens VL, McCullough ML, Diver WR et al. Use of multivitamins and prostate cancer mortality in a large cohort of US men. Cancer Causes Control 2005; 16: 643-650.
22. Strickler HD, Wylie-Rosett J, Rohan T et al. The relation of type 2 diabetes and cancer. Diabetes Technol Ther 2001; 3: 263-274.
23. Svačina Š, Matoulek M, Svobodová S et al. Nádory trávicího traktu a diabetes. Vnitř Lék 2004; 50: 386-391.
24. Svačina Š et al. Metabolický syndrom. Praha: Triton 2006.
25. Vainio H, Kaaks R, Bianchini F. Weight control and physical activity in cancer prevention: international evaluation of the evidence. Eur J Cancer Prev 2002; 11: S94-S100.
26. Velicer CM Dublin S, White E. Diabetes and the risk of prostate cancer: the role of diabetes treatment and complications. Prostate Cancer Prostatic Dis 2007; 10: 46-51.
Labels
Diabetology Endocrinology Internal medicineArticle was published in
Internal Medicine
2008 Issue 5
Most read in this issue
- Metformin a ledviny
- Hemokoagulace a renální insuficience, hemokoagulace a diabetes mellitus 2. typu
- Specifické problémy u dialyzovaných diabetiků v ambulantní praxi
- Vyšetření ledvin u diabetika