#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Gapulsid® (cinitaprid) – jedinečné prokinetikum indikované pro léčbu horní funkční dyspepsie i gastroezofageálního refluxu


Authors: Luděk Hrdlička
Authors‘ workplace: ResTrial GastroEndo
Published in: Gastroent Hepatol 2024; 78(4): 343-344
Category: Clinical and Experimental Gastroenterology: Review Article
doi: https://doi.org/10.48095/ccgh2024343

Úvod

Funkční dyspepsie (FD) je celosvětově nejčastějším onemocněním trávicí trubice [1]. Má významný negativní dopad na kvalitu života pacientů, jejich nemocnost, pracovní výkonnost a zásadním způsobem zvyšuje náklady vynaložené zdravotními systémy států [2]. Jednotlivá doporučení pro diagnostiku a léčbu jsou nejednoznačná, což je vzhledem k heterogenitě symptomů a přetrvávajícím nejasnostem v etiologii a patogenezi onemocnění pochopitelné. Prokinetika stimulují činnost hladké svaloviny trávicí trubice, zesilují její peristaltiku a urychlují evakuaci žaludečního obsahu do tenkého střeva, a tím přinášejí signifikantní úlevu od symptomů FD, zejména v případě postprandiálního distresu (PDS) [3]. Jsou společně s ostatními farmakologickými, dietními a režimovými opatřeními základem efektivní léčby FD [3,4].

Gastroezofageální refluxní onemocnění (GERD) je stejně jako FD chorobou s vysokou prevalencí v populaci, která dosahuje s různými regionálními odlišnostmi hodnot kolem 20 % [5]. I u GERD hrají prokinetika spolu s antisekrečními léky klíčovou roli v terapii onemocnění [6].

Aktuální možnosti prokinetické léčby preparáty registrovanými v ČR

Od roku 2000, kdy bylo pro závažné nežádoucí proarytmogenní účinky významně omezeno a posléze v podstatě zakázáno používání oblíbeného a v klinické praxi osvědčeného a efektivního preparátu Prepulsid® (cisaprid), je situace neuspokojivá. Důvodem je nedostatečná bezpečnost limitující dlouhodobé podávání nebo nedostatečná efektivita dostupných léčivých přípravků. Přípravky s obsahem účinné látky metoklopramid jsou z rozhodnutí Evropské lékové agentury (EMA) vzhledem k závažným nežádoucím neurologickým účinkům omezeny na dobu podání maximálně 5 dní, a to jen v indikaci symptomatické léčby nauzey a zvracení (pooperační, po chemoterapii atd.). Podobné restrikce platí i pro domperidon, navíc dodávka jediného léčiva s touto účinnou látkou do ČR byla ukončena. Dalším dostupným prokinetikem jsou preparáty obsahující itoprid (antagonista dopaminových D2 receptorů), které na rozdíl od metoklopramidu a domperidonu vykazují vysokou terapeutickou bezpečnost, v klinické praxi jsou však bohužel často nedostatečně účinné. Terapeutickou indikací itopridu je pouze funkční nonulcerózní dyspepsie na rozdíl od přípravku Gapulsid® (cinitaprid), u něhož je seznam indikací rozšířen ještě o léčbu GERD, stejně jako tomu bylo u Prepulsidu® (cisapridu), s nímž má cinitaprid shodný mechanizmus terapeutického účinku.

 

Charakteristika, mechanizmus účinku a dávkování

Cinitaprid je molekula s komplexním terapeutickým mechanizmem, je agonistou 5-HT4 a 5-HT1 serotoninových receptorů, antagonista 5-HT2 serotoninových a D2 dopaminových receptorů [7–9]. Tím je zajištěn prokinetický a antiemetický efekt spočívající ve zvýšení tonu dolního jícnového svěrače, urychlení peristaltiky a evakuace žaludku a tenkého střeva a stimulaci jícnové peristaltiky. Farmakokinetické studie prokazují extrémně rychlou orální absorpci cinitapridu a jeho efektivní distribuci v organizmu vč. myenterického plexu – nervové pleteně ve stěně trávicí trubice – a metabolizaci prostřednictvím cytochromu P450, CYP 3A4 a CYP2C8 [10,11].

Dávkování je 1 tableta 1 mg 3krát denně, optimálně 15 min. před jídlem.

Klinické zkušenosti

Efektivita a bezpečnost cinitapridu v léčbě horní funkční dyspepsie je dobře dokumentována. Baqai [1] se svým týmem prokázali ve 4týdenní studii na skupině 121 pacientů signifikantní ústup globálních obtíží (pokles celkového GDI – global dypepsia index) i jednotlivých parciálních symptomů (postprandiální plnost, distenze břicha) i signifikantní zvýšení kvality života nemocných, nebyly zaznamenány žádné významné nežádoucí účinky léčby. K podobným výsledkům dospěli autoři Du et al. [12], kteří v randomizované zaslepené studii s 383 nemocnými s FD a predominantním PDS hodnotili bezpečnost a účinnost léčby cinitapridem v doporučované dávce 1 mg 3krát denně. Ke snížení symptomatologie došlo u 85,8 % pacientů, signifikantního zlepšení bylo dosaženo i u parciálních symptomů (postprandiální plnost, časná sytost a nadýmání). Tato práce přináší i velice zajímavý údaj o scintigraficky prokázaném vysoce signifikantním zkrácení průměrného evakuačního poločasu žaludku (131 ± 119 min. vs. 87 ± 19 min.; p < 0,0002). Další z provedených studií [13] (randomizovaná, zaslepená studie na 103 pacientech, cinitaprid vs. placebo vs. metoklopramid) dále prokazuje signifikantní efektivitu cinitapridu, a to i u podskupiny pacientů s chronickou obstipací, a vysokou míru bezpečnosti léčby srovnatelnou s placebem.

Co se porovnání cinitapridu s itopridem týče, přímé srovnání efektivity a bezpečnosti obou přípravků v léčbě FD není k dispozici. Je však dostupná poměrně recentně publikovaná network metaanalýza (NMA) cílená na srovnání jednotlivých prokinetik v terapii FD [14]. Z této metaanalýzy vyplývá srovnatelná účinnost cinitapridu a metoklopramidu, jež vychází jako vyšší v porovnání s ostatními prokinetiky včetně itopridu. Stran tolerance léčby se cinitaprid jeví jako nejbezpečnější molekula, vykázal méně nežádoucích účinků než domperidon (statisticky signifikantně) a než itoprid (numericky, statisticky nesignifikantně).

Efektivitu cinitapridu v léčbě GERD dokumentuje např. španělská práce autorů z Barcelony [15]. V randomizované studii hodnotili účinnost a bezpečnost cinitapridu v porovnání s metoklopramidem a placebem na kohortě 239 pacientů s GERD neléčených antisekreční léčbou inhibitory protonové pumpy nebo H2 blokátory. Efektivita cinitapridu byla signifikantně vyšší než u meteoklopramidu a placeba, činila 64,1 % (signifikantní snížení nebo vymizení epizod pyrózy, regurgitace, těžkosti po jídle, bolestí za hrudní kostí nebo v epigastriu). Ze všech tří intervenovaných větví studie byl u cinitapridu také nejnižší výskyt nežádoucích účinků a nejlepší tolerance pacientem.

 

Závěr

S příchodem prokinetika Gapulsid® (cinitaprid) na trh v ČR se gastroenterologům v Čechách a na Moravě zásadním způsobem rozšiřují možnosti pro vysoce efektivní a bezpečnou dlouhodobou léčbu pacientů s funkční dyspepsií a gastroezofageálním refluxem.


Sources
1. Baqai MT, Malik MN, Ziauddin F. Efficacy and safety of cinitapride in functional dyspepsia. J Pak Med Assoc 2013; 63 (6): 747–751.
2. Moayyedi P, Mason J. Clinical and economic consequences of dyspepsia in the community. Gut 2002; 50 (Suppl 4): 410–412. doi: 10.1136/gut.50.suppl_4.iv10.
3. Rome IV diagnostic criteria for disorders of gut-brain interaction (DGBI). 2016 [online]. Dostupné z: https: //theromefoundation.org/rome-iv/rome-iv-criteria/2016.
4. Moayyedi P, Lacy BE, Andrews CN et al. ACG and CAG clinical guideline: management of dyspepsia. Am J Gastroenterol 2017; 112 (7): 988–1013. doi: 10.1038/ajg.2017.154.
5. Yamasaki T, Hemond C, Eisa M et al. The changing epidemiology of gastroesophageal reflux dis ease: are patinets getting younger? J Neurogastroenterol Motil 2018; 24 (4): 559–569. doi: 10.5056/jnm18140.
6. Ren LH, Chen WX, Qian LJ et al. Addition of prokinetics to PPI therapy in gastroesophageal reflux dis ease: a meta-analysis. World J Gastroenterol 2014; 20 (9): 2412–2419. doi: 10.3748/wjg.v20.i9.2412.
7. Hemalatha PV, Jerad Suresh A, Niraimathi V. Spectrophotometric methods for the estimation of cinitapride and pantoprazole in bulk and oral dosage form. ACAIJ 2013; 12 (1): 120–125.
8. Alarcón-de-la-Lastra Romero C, López A, Martín MJ et al. Cinitapride protects against ethanol-induced gastric mucosal injury in rats: role of 5-hydroxytryptamine, prostaglandins and sulfhydryl compounds. Pharmacology 1997; 54 (4): 193–202. doi: 10.1159/000139487.
9. Alarcón de la Lastra C, La Casa C, Martin MJ et al. Effects of cinitapride on gastric ulceration and secretion in rats. Inflamm Res 1998; 47 (3): 131–136. doi: 10.1007/s000110050301.
10. Portincasa P, Mearin F, Robert M et al. Efficacy and tolerability of cinitapride in the treatment of functional dyspepsia and delayed gastric emptying. Gastroenterol Hepatol 2009; 32 (10): 669–676. doi: 10.1016/j.gastrohep.2009.06.013.
11. Marcelínn-Jiménez G, Contreras L, Esquivel J et al. Development of an UPLC-MS/MS micromethod for quantitation of cinitapride inplasma and its application in a pharmacokinetic interaction trial. Bioanalysis 2017; 9 (6): 569–579. doi: 10.4155/bio -2016-0210.
12. Du Y, Su T, Song X et al. Efficacy and safety of cinitapride in the treatment of mild to moderate postprandial distress syndrome-predominant functional dyspepsia. J Clin Gastroenterol 2014; 48 (4): 328–335. doi: 10.1097/MCG.000000 0000000033.
13. Santos JG, Filpo F, López JM. Cinitapride’s efficacy and tolerability in gastrointestinal tract disorders. Navara University Medicine Magazine 1991.
14. Qi Q, Wang N, Liu H et al. Prokinetics for the treatment of functional dyspepsia: an updated systematic review and network meta-analysis. BMC Gastroenterol 2023; 23 (1): 370. doi: 10.1186/s12876-023-03014-9.
15. Surós A, Adell F, De Novoa V et al. Cinitapride in the treatment of gastroesophageal reflux. Comparative study with metoclopramide and placebo. Rev Med Univ Navarra 1992; 37 (1): 18–23.
MUDr. Luděk Hrdlička
ResTrial GastroEndo
V Sadech 1081/4a
160 00 Praha 6
ludek.hrdlicka@restrial.com
Labels
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology Surgery

Article was published in

Gastroenterology and Hepatology

Issue 4

2024 Issue 4

Most read in this issue
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#