#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Netuberkulózní mykobakteria a mykobakteriózy v Praze v letech 1999–2004


Authors: V. Polanecký 1;  P. Kalina 1;  M. Kubín 1;  B. Kozáková 2;  M. Müllerová 3
Authors‘ workplace: Hygienická stanice hl. m. Prahy 1;  Zdravotní ústav se sídlem v Praze 2;  KLINLAB, s. r. o. 3
Published in: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 55, 2006, č. 4, s. 151-157

Overview

Cíl práce:
Analýza výskytu netuberkulózních mykobakterií zjištěných u pražských nemocných v letech 1999–2004 hodnocených v kategorii jednorázových nálezů svědčících pro pravděpodobnou klinickou nevýznamnost a v kategorii opakovaných průkazů, které spolu s patologickým orgánovým nálezem a s odpovídající symptomatologií svědčí pro diagnózu mykobakteriózy.

Materiál a metodiky:
Netuberkulózní mykobakteria byla izolována a identifikována podle českých doporučených metodik pro mykobakteriologickou diagnostiku ve dvou pražských laboratořích. Z celkového počtu nálezů byly vyčleněny Mycobacterium (M.) kansasii, komplex M. avium (MAC) a M. xenopi a jejich incidence byla srovnána s celorepublikovými údaji společně s nálezy jiných netuberkulózních mykobakterií a M. tuberculosis a M. bovis. Počty nemocných hlášených do národního Registru tuberkulózy s diagnózou mykobakteriózy byly získány z údajů Ústavu zdravotnické statistiky České republiky.

Výsledky:
V letech 1999–2004 se počet netuberkulózních mykobakterií u pražských nemocných pohyboval mezi 169–139 nálezy ročně a představoval podíl 13–25% všech izolovaných mykobakterií včetně M. tuberculosis a M. bovis. Trojice M. kansasii, MAC a M. xenopi byla prokázána v Praze v tomto období frekvenci u 45, 76, resp. u 43 nemocných. Podíl jednorázových a opakovaných průkazů byl nejvyšší u M. kansasii (1:1,6), u MAC a u M. xenopi byl 1:1,8, resp. 1:2,3. Ve všech skupinách vylučovatelů převažovali muži vyšších věkových skupin (medián 58–73 let), u žen se pohyboval medián věku mezi 41–75 roky. Do národního Registru tuberkulózy bylo v sledovaném období hlášeno celkem 47 případů mykobakterióz vyvolaných následujícími agens: M. kansasii (20 nemocných), MAC (17), M. xenopi (6) a jiná netuberkulózní mykobakteria (4).

Závěry:
Průkaz a identifikace netuberkulózních mykobakterií se staly trvalou součástí pracovní náplně diagnostických mykobakteriologických laboratoří. Ve srovnání s průkazem klasických tuberkulózních mykobakterií vyžadují mnohdy odlišné a náročnější pracovní postupy, jako např. inkubaci při různých preferenčních teplotách, prodloužení inkubace pro detekci růstu v primokulturách, některé druhy vyžadují speciální kultivační půdy aj. Kladou také zvýšené nároky na odbornost pracovníků při používání a interpretaci automatizovaných detekčních systémů a molekulárně-biologických technik jejich průkazu i druhové identifikace. Hodnocení jejich patogenetického potenciálu vyžaduje pravidelnou konzultaci s klinickými a dispenzárními lékaři.

Klíčová slova:
mykobakterióza – netuberkulózní mykobakteria – Mycobacterium avium – Mycobacterium kansasii – Mycobacterium xenopi.


Labels
Hygiene and epidemiology Medical virology Clinical microbiology
Topics Journals
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#