Netuberkulózní mykobakteria a mykobakteriózy v Praze v letech 1999–2004

Cíl práce:
Analýza výskytu netuberkulózních mykobakterií zjištěných u pražských nemocných v letech 1999–2004 hodnocených v kategorii jednorázových nálezů svědčících pro pravděpodobnou klinickou nevýznamnost a v kategorii opakovaných průkazů, které spolu s patologickým orgánovým nálezem a s odpovídající symptomatologií svědčí pro diagnózu mykobakteriózy.

Materiál a metodiky:
Netuberkulózní mykobakteria byla izolována a identifikována podle českých doporučených metodik pro mykobakteriologickou diagnostiku ve dvou pražských laboratořích. Z celkového počtu nálezů byly vyčleněny Mycobacterium (M.) kansasii, komplex M. avium (MAC) a M. xenopi a jejich incidence byla srovnána s celorepublikovými údaji společně s nálezy jiných netuberkulózních mykobakterií a M. tuberculosis a M. bovis. Počty nemocných hlášených do národního Registru tuberkulózy s diagnózou mykobakteriózy byly získány z údajů Ústavu zdravotnické statistiky České republiky.

Výsledky:
V letech 1999–2004 se počet netuberkulózních mykobakterií u pražských nemocných pohyboval mezi 169–139 nálezy ročně a představoval podíl 13–25% všech izolovaných mykobakterií včetně M. tuberculosis a M. bovis. Trojice M. kansasii, MAC a M. xenopi byla prokázána v Praze v tomto období frekvenci u 45, 76, resp. u 43 nemocných. Podíl jednorázových a opakovaných průkazů byl nejvyšší u M. kansasii (1:1,6), u MAC a u M. xenopi byl 1:1,8, resp. 1:2,3. Ve všech skupinách vylučovatelů převažovali muži vyšších věkových skupin (medián 58–73 let), u žen se pohyboval medián věku mezi 41–75 roky. Do národního Registru tuberkulózy bylo v sledovaném období hlášeno celkem 47 případů mykobakterióz vyvolaných následujícími agens: M. kansasii (20 nemocných), MAC (17), M. xenopi (6) a jiná netuberkulózní mykobakteria (4).

Závěry:
Průkaz a identifikace netuberkulózních mykobakterií se staly trvalou součástí pracovní náplně diagnostických mykobakteriologických laboratoří. Ve srovnání s průkazem klasických tuberkulózních mykobakterií vyžadují mnohdy odlišné a náročnější pracovní postupy, jako např. inkubaci při různých preferenčních teplotách, prodloužení inkubace pro detekci růstu v primokulturách, některé druhy vyžadují speciální kultivační půdy aj. Kladou také zvýšené nároky na odbornost pracovníků při používání a interpretaci automatizovaných detekčních systémů a molekulárně-biologických technik jejich průkazu i druhové identifikace. Hodnocení jejich patogenetického potenciálu vyžaduje pravidelnou konzultaci s klinickými a dispenzárními lékaři.

Klíčová slova:
mykobakterióza – netuberkulózní mykobakteria – Mycobacterium avium – Mycobacterium kansasii – Mycobacterium xenopi.