Dlouhodobá epidemiologie leptospirózy (1963–2003) v České republice

Po častějších onemocněních profesionální či rekreační povahy v naší populaci v druhé polovině minulého století bylo nyní opakovaně prokázáno, že v souvislosti s posledními klimatickými změnami a katastrofálními záplavami (1997 a 2002) na území našeho státu stoupá incidence leptospirózy (jako jediné nákazy) po povodních. Zatímco v subtropických a tropických oblastech světa je běžné, že incidence leptospirózy u populace v období monzunových dešťů vícenásobně stoupá a jsou registrována úmrtí lidí, v našich klimatických podmínkách tato skutečnost doposud zaznamenána nebyla. Humánní leptospiróza se u nás vyskytuje spíše sporadicky a většinou v přírodních ohniscích nákaz a její incidence se normálně pohybuje kolem 0,3 případu na 100 000 obyvatel. Avšak v letech 1997 a 2002, kdy Moravu, Slezsko a Čechy postihl nečekaný přírodní fenomén – katastrofální záplavy rozsáhlého území (zahrnující i přírodní ohniska této nákazy) – se zvýšil počet hlášených a sérologicky potvrzených onemocnění v naší populaci trojnásobně a specifická nemocnost tak následně na 0,9 případu na 100 000 obyvatel. V roce 1997 bylo u nás vyšetřeno na leptospirózu celkem 7156 osob a onemocnění bylo diagnostikováno a hlášeno u 94 pacientů (resp. ze 4999 u 92 v roce 2002). Dvě třetiny z těchto případů pocházely z inundačních oblastí, polovina z nich měla přímou souvislost s povodněmi (kontakt s reziduální vodou, úklid bahna ve sklepech domů apod.). Čtyři registrované případy Weilovy choroby (1997) měly letální závěr. Od roku 1963, kdy se začala Weilova choroba povinně hlásit, zemřelo na ni u nás již 41 nemocných.

Klíčová slova:
leptospiróza – epidemiologie – povodně.