Protilátky k virům přenosným komáry u středočesképopulace z oblasti zasažené povodní v roce 2002
Authors:
Z. Hubálek 1; P. Zeman 2; J. Halouzka 1; Z. Juřicová 1; E. Šťovíčková 3; H. Bálková 2; S. Šikutová 1; I. Rudolf 1
Authors‘ workplace:
Ústav biologie obratlovců AV ČR Brno – oddělení medicínské zoologie Valtice 2Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně 3KHS Středočeského kraje se sídlem v Praze – územní pracoviště Mělník
1
Published in:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. , 2004, č. 3, s. 112-120
Category:
Overview
Ve středočeském zátopovém území bylo pomocí hemaglutinačně-inhibičního testu (HIT) a plak-redukčníhoneutralizačního testu (PRNT) vyšetřeno 497 místních obyvatel na protilátky proti komárypřenášeným virům Ťahyňa (TAHV), West Nile (WNV), Sindbis (SINV) a Batai (BATV; synonymumČalovo). Krevní vzorky byly odebrány v září 2002 po kulminaci povodně v době kalamitního výskytukomárů. Séra 16,5 % vyšetřených osob obsahovala protilátky neutralizující TAHV (v HIT reagovalo14,9 % osob). Proti WNV v HIT sice reagovalo 6,8 % a v PRNT 1,2 % osob, ovšem za současné reakces virem klíšťové encefalitidy (KE); výsledek byl interpretován jako zkřížená reakce, a agens vyvolávajícímimunitní odpověď byl zřejmě virus KE. Protilátky k SINV i BATV byly prokázány v HITu 1,4 % osob; v PRNT se však podařilo prokázat protilátky k BATV pouze u 1 osoby (0,2 %). Rozborséroprevalence k TAHV v PRNT (obdobně i v HIT) ukázal její nezávislost na pohlaví (15,8 % u mužů,16,9 % u žen), průkazně stoupající míru s věkem (1,4 % u osob mladších 20 let, 11,2 % u osob mezi 20a 50 lety, 26,2 % u osob starších 50 let) a s intenzitou postižení místa bydliště komáří kalamitou (vkontrolní zóně D – převážně Praha – bylo séropozitivních pouze 5,0 % osob, v zóně C 14,7 %, v zóněB 20,5 %, a v nejrizikovější záplavové zóně A s maximem výskytu kalamitních komárů 28,0 % osob);nejvyšší séropozitivita (> 25 %) byla zaznamenána u obyvatel obcí Obříství, Kozly, Tuhaň, Chrást,Chlumín a Hostín. Druhé (párové) krevní vzorky byly odebrány od 150 osob z téhož souborus odstupem 6 měsíců: k infekci virem Ťahyňa během povodně anebo na podzim po ní došlo u jednéobyvatelky Obříství (sérokonverze v HIT i PRNT), méně přesvědčivé výsledky byly zaznamenányu dalších 3 osob, obyvatel Chlumína a Obříství (sérokonverze či průkazné zvýšení titru protilátekse projevilo pouze v HIT). Náš výzkum tak indikoval existenci přírodního ohniska valtické horečky(infekce TAHV) podél toku Labe v okolí města Neratovice (Obříství, Chlumín, Tuhaň; Kozly, Tišice,Chrást). Nízká aktivita TAHV byla zjištěna na dolním toku Vltavy od Zlončic až po Bukol/Zálezlice.Zvýšení populační denzity komárů po záplavách může vytvořit podmínky pro větší incidencivirových nákaz jimi přenosných, v podmínkách středních Čech, konkrétně valtické horečky. Optimálnísystémovou strategií pro kontrolu těchto nákaz je epidemiologická surveillance (zahrnujícímonitorování početnosti komárů a jejich promořenosti viry v přírodních ohniscích), na jejímžzákladě je možno navrhovat a uskutečňovat preventivní protiepidemická opatření, např. integrovanoukontrolu populací komárů.
Klíčová slova:
komáři – Culicidae – Ťahyňa virus – West Nile virus – Sindbis virus – Batai virus –Čalovo virus – povodeň.
Labels
Hygiene and epidemiology Medical virology Clinical microbiologyArticle was published in
Epidemiology, Microbiology, Immunology
2004 Issue 3
Most read in this issue
- Přímý průkaz Treponema pallidum v diagnostice syfilis
- Problémy protiepidemické práce při epidemickéma protrahovaném výskytu svrabu
- Trendy výskytu salmonelóz a kampylobakteriózv České republice
- Úloha železa v bakteriálnej virulencii