editorial

První autor tohoto editorialu psal před pěti lety úvodník pro Česko-slovenskou pediatrii 4/2019 a konstatoval, že dětská a dorostová psychiatrie přežila své faktické zrušení v letech 2009–2013, opět se ocitla na trajektorii odborného růstu a život v oboru se postupně normalizuje. ani autor, ani jeho čtenáři ovšem nemohli předvídat, že o rok později přijde koronavirová pandemie a obor bude vystaven nejtěžší zkoušce v celé jeho historii.

Když se právě před pěti lety, v únoru 2020, objevily první případy infekce koronavirem v evropě a o měsíc později i u nás, nikdo netušil, že se nastartoval proces, který později německý kancléř Olaf Scholz označí jako „přelom věků“ (německy Zeitenwende, což lze přeložit také jako „změna epoch“). Koronavirová doba přinesla nejen desetitisíce mrtvých, ale také bezprecedentní změny společenského života a zásahy do lidské svobody. předznamenala další krize – energetickou, inflační a válečnou. Ve zdravotnictví mnoho odborníků správně předpokládalo velkou zátěž na oddělení infekční, interní, plicní a na lůžka intenzivní péče. Nikdo však nepředpokládal obrovskou přívalovou vlnu na oddělení dětské psychiatrie, která byla personálně i věcně oslabena neuváženými reformami minulých dob. a také nikdo nepředpokládal, že doba přinese dramatické zvýraznění problémů, které se v pedopsychiatrii celé poslední století, prakticky po celou dobu její existence, jevily jako okrajové – mluvíme o sebevražedném chování a sebepoškozování.

Uveďme si to na příkladu pacientů po suicidálním pokusu, kteří byli hospitalizováni na dětské psychiatrické klinice 2. LF UK a FN Motol. Mezi lety 1995–1999 to bylo v průměru 25 pacientů ročně. Začátkem tohoto století, mezi lety 2000–2016, to bylo průměrně 42 pacientů ročně. V dalších letech čísla výrazněji stoupala – až na 73 pacientů v posledním předcovidovém roce 2019. první covidový rok 2020 ještě z hlediska suicidálních pokusů nevypadal dramaticky – 79 případů. V roce 2021 však to již bylo 131, v roce 2022 pak 180 a v roce 2023 celkem 141 pacientů. podobný byl trend i u sebepoškozování: 142 pacientů v roce 2020; 299 v 2021; 354 v 2022, a 353 v 2023.

Psychopatologickým podkladem těchto jevů byly úzkost a deprese a velkou většinu případů tvořily adolescentní dívky. dle různých metaanalýz stejný trend pozorovali v nejrůznějších vyspělých zemích světa. Společným jmenovatelem těchto problémů je podle našeho názoru výrazné snížení odolnosti pediatrické populace vůči stresu a zátěži.

Shrnout všechny příčiny snížené odolnosti mládeže je nad možnosti jednoho editorialu. Jednu klíčovou bychom však rádi uvedli. důležitým tématem současnosti jsou sociální sítě. Velká část rodičů si stěžuje, že sociální sítě odtrhávají jejich děti od skutečného života, zbytečně dramatizují některé problémy a vytvářejí sociální ozvěnu nežádoucím jevům. Není tajemstvím, že na sítích existují sociální skupiny, kde si členové radí, jak se nejlépe sebepoškozovat, jak při mentální anorexii nejlépe hladovět, aby rodiče nic nepoznali, jak ve škole nejefektivněji provokovat učitele – a dokonce, jak nejúčinněji spáchat sebevraždu.

Připomeňme si, kdy vznikaly sociální sítě a platformy – Facebook 2004, Youtube 2005, twitter 2006 a instagram 2010. Jejich skutečná expanze mezi mladými lidmi však mohla nastat až s expanzí prodeje chytrých mobilních telefonů, tedy po roce 2013. Ve světle časové dynamiky je pravděpodobné, že za současného působení dalších rizikových faktorů byly sociální sítě a platformy katalyzátorem a chronický stres koronavirové a následných krizí pak vlastní rozbuškou epidemie sebepoškozování a suicidálních aktivit mladistvých. Některé státy na to již reagovaly – zákazem (nebo přípravou zákazu) používání mobilů ve školách: namátkou Francie, itálie, Velká Británie a Holandsko, v USa pak Florida, Kalifornie nebo indiana.

Tématem roku v našem časopisu tedy bude právem „adolescentní zdraví“ a také to, co je pro něj významné – sdílení zkušeností a vzájemná spolupráce pediatrů a pedopsychiatrů. Koordinace jednotlivých témat se ujali MUdr. Jiří Koutek a MUdr. david Kolouch z motolské dětské psychiatrické kliniky. problematiku otevíráme v prvním čísle právě pojednáním o vlivu sociálních sítí na psychiku dětí a dospívajících.

Vaši

MICHAL HRDLIČKA

JAN LEBI