Ceny ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj

Vývoj nových terapeutik proti viru klíšťové encefalitidy a dalším flavivirům

Hlavní řešitel: Mgr. radim nencka, ph.d., Ústav organické chemie a biochemie aV Čr, v. v. i.

Grantový projekt byl původně zaměřen na výzkum nových potenciálních terapeutik proti závažným onemocněním způsobeným flaviviry. primárně byla pozornost soustředěna na boj proti viru klíšťové encefalitidy, která představuje závažné zdravotní riziko i na území České republiky. cílem projektu však bylo vyvinout také širokospektré látky, které by zabraňovaly množení i dalších virových onemocnění způsobených flaviviry, jako jsou například horečka dengue nebo žlutá zimnice. V důsledku probíhající pandemie covidu-19 bylo však úsilí přesměrováno na naléhavou potřebu vývoje terapeutik proti sars-coV-2.

Jako první bylo prokázáno, že aktivní forma remdesiviru, prvního antivirotika používaného proti covidu-19, efektivně zabraňuje i replikaci virové rna flavivirů, včetně viru klíšťové encefalitidy a dalších zástupců této skupiny. s nástupem pandemie se pozornost přesunula k vývoji nenukleosidových inhibitorů rna-dependentní rna polymerázy (rdrp) specifických pro sars-coV-2 a k analýze strukturně-aktivitních vztahů zaměřených na inhibitory koronavirových methyltransferáz. Výsledky studie odhalily účinné inhibitory cílící na nsp14 a nsp16 proteiny sars-coV-2, což představuje slibný směr pro další vývoj antivirových látek.

Výzkum agonistů stinG navíc vedl k vytvoření unikátních cyklických dinukleotidů, které mají potenciální využití nejen proti onemocněním způsobeným flaviviry, ale i proti dalším virovým a nádorovým onemocněním.

t-maps: VysokokapaCitní mapoVání poVrChoVýCh molekul normálníCh a patoloGiCkýCh t lymfoCytů, hledání diaGnostiCkýCh a terapeutiCkýCh Cílů

Hlavní řešitel: prof. Mudr. tomáš kalina, ph.d., univerzita karlova, 2. lékařská fakulta, praha

spoluřešitel: doc. Mudr. adam klocperk, ph.d., Fakultní nemocnice v Motole, praha

V projektu t-Maps jsme se zaměřili na hledání specifických molekul na povrchu imunitních buněk, které se objevují pouze u t-lymfocytů změněných při poruchách imunitního systému nebo při akutní leukemii. tento projekt významně přispěl k celosvětovému poznání tím, že jsme zmapovali expresi všech povrchových molekul (cd znaků) na leukocytech zdravých dárců, proti kterým existují dostupné monoklonální protilátky.

V současnosti dokončujeme mezinárodní workshop Hlda 11, který validuje další skupinu monoklonálních protilátek a přiděluje jim označení cd nomenklatury. pro tyto nové cd znaky jsme také provedli mapování exprese pomocí průtokové cytometrie. tyto informace sdílíme prostřednictvím dynamické databáze a vizualizace vytvořené v prostředí tableau, dostupné na stránkách HcdM.org.

Na úrovni jednotlivých onemocnění, jako jsou t-all, di Georgův syndrom, cVid, apds, scid a další, projekt přinesl nové poznatky o abnormalitách v subsetech buněk, jejich signalizaci a povrchové expresi markerů. tyto poznatky nejen prohlubují naše chápání mechanismů onemocnění, ale také nabízejí nové možnosti cílené léčby zaměřené na abnormálně exprimované povrchové znaky nebo signální dráhy.

V rámci projektu jsme spolupracovali se zahraničními partnery z austrálie, Španělska, lucemburska a itálie. Vyvinuli jsme také cytometrický test pro potvrzení novorozeneckého screeningu závažných poruch imunity (scid), který se provádí na dvou pracovištích v Čr – ve Fn Motol a Fnusa v Brně. Výsledky projektu budou sloužit ke zlepšení diagnostiky a léčby pacientů s poruchami imunity a dětských pacientů s akutní leukemií na referenčních pracovištích v celé Čr.

VyZráVání myeloidní řady a JeJí oBnoVa po Chemoterapii a transplantaCi kmenoVýCh Buněk

Hlavní řešitel: Mudr. Michaela reiterová, ph.d., univerzita karlova, 2. lékařská fakulta, praha

Bílé krvinky lze rozdělit na myeloidní a lymfoidní. Vývoj myeloidních buněk probíhá v kostní dřeni a jeho porucha může vést ke vzniku selhání krvetvorby nebo naopak k rozvoji nádorového onemocnění. cílem našeho projektu bylo studium myeloidní linie v kostní dřeni pomocí metodiky průtokové cytometrie, která umožňuje buňky jednotlivých stadií definovat pomocí souboru molekul přítomných na povrchu nebo uvnitř buněk. V rámci projektu jsme vyvinuli a optimalizovali postup postavený na detekci 9–12 znaků (molekul). ten se stal součástí rutinního vyšetřování pro posouzení myeloidního vývoje v kostní dřeni.

Za významný výsledek považujeme rovněž identifikaci specifických nálezů u pacientů se vzácným onemocněním juvenilní myelomonocytární leukemie. to se nám podařilo v rámci mezinárodní spolupráce na souboru celkem 31 pacientů. kohortu takové velikosti bychom v České republice získali za 60 let. Zabývali jsme se dále pacienty po transplantaci krvetvorby, u nichž jsme nalezli znaky související s nedostatečnou odpovědí na iniciální terapii reakce štěpu proti hostiteli s vlivem na dlouhodobou morbiditu a mortalitu. námi vyvinuté metodiky přispějí především ke zlepšení diagnostiky selhání krvetvorby a myeloidního nádorového onemocnění.