Role dětského podpůrného týmu v rozvoji nemocniční paliativní péče ve Fakultní nemocnici v Motole
Authors:
Hrdličková Lucie 1,2,3; Kleinová Kokešová Gražina 2,3,4,5,6; Nováková Lenka 1,2,3; Makešová Denisa 2,7; Doušová Tereza 3,8
Authors‘ workplace:
Klinika dětské hematologie, a onkologie, 2. lékařská fakulta, Univerzity Karlovy a FN Motol, Praha
1; Tým dětské podpůrné péče, FN, Motol, Praha
2; Sekce dětské paliativní, medicíny České pediatrické, společnosti ČLS JEP
3; Oddělení klinické psychologie, FN Motol, Praha
4; Cesta domů, z. ú.
5; Psychosomatická klinika, Praha
6; Sociální oddělení, FN Motol, Praha
7; Pediatrická klinika, 2. lékařská, fakulta Univerzity Karlovy a FN, Motol, Praha
8
Published in:
Čes-slov Pediat 2023; 78 (1): 40-43.
Category:
Comprehensive Report
doi:
https://doi.org/10.55095/CSPediatrie2023/007
Overview
Dětská paliativní péče prodělala v posledních dvou dekádách celosvětově prudký vývoj, který přispěl i k akceleraci rozvoje dětské paliativní medicíny v České republice. V péči o pacienty s paliativními potřebami jsou rozlišovány tři úrovně – paliativní přístup, obecná a specializovaná paliativní péče. Jedním z modelů specializované paliativní péče je také konziliární paliativní tým v nemocnici, přičemž historicky první paliativní tým zaměřený na dětské pacienty byl založen v roce 2017 ve Fakultní nemocnici v Motole. Článek představuje výzvy, které rozvoj týmu provázely, a procesy, které implementaci dětské paliativní péče do největší nemocnice v České republice umožnily.
Klíčová slova:
multidisciplinární tým – dětská paliativní péče – implementace péče
Úvod
Paliativní péče představuje aktivní celostní péči o tělo, ducha a mysl dítěte a zahrnuje také péči o jeho rodinu.(1) Novodobý rozvoj dětské paliativní péče nastartoval v roce 2000 dnes již kultovní článek amerických autorů v prestižním časopise The New England Journal of Medicine,(2) který poukázal na utrpení dětí umírajících na onkologické onemocnění. V průběhu následujících let přinesly odborné publikace jednoznačnou evidenci, že včasné zahájení paliativní péče prokazatelně zvyšuje kvalitu života dětským pacientům.(3–6) Z paliativní péče profitují děti, které trpí tzv. život ohrožujícím nebo život limitujícím onemocněním, děti v terminálním stadiu nemoci a také dosud nenarozené děti, u kterých byl prenatálně zjištěn závažný život ohrožující stav nebo onemocnění s nepříznivou prognózou.(7) Paliativní medicína rozlišuje tři úrovně poskytované péče: paliativní přístup, obecnou paliativní péči a specializovanou paliativní péči.(7,8) Existuje několik modelů specializované paliativní péče, mezi které patří také nemocniční paliativní tým.(9) Specializovaná paliativní péče v nemocnici přináší do léčby dítěte nový rozměr díky zapojení multidisciplinárního týmu složeného z odborníků mnoha profesí, jejichž cílem je komplexní hodnocení potřeb nemocného dítěte a jeho rodiny a péče o kvalitu života nemocného a jeho blízkých. Práce nemocničního paliativního týmu přispívá k otevřené komunikaci s rodinou,(10) zajišťuje větší míru psychosociální podpory pro nemocné dítě a jeho blízké(11) a jednoznačně přispívá k efektivní léčbě obtíží nemocného.(5,12,13) Paliativní tým v nemocnici také napomáhá zajištění návazné péče v místě bydliště.(12) Dětští pacienti v péči paliativního týmu mají nižší počet akutních hospitalizací v závěru života a mohou umírat ve svém přirozeném prostředí.(14) Paliativní péče u dětských pacientů je péče dlouhodobá, často několik let trvající, přičemž více než 75 % pacientů žije déle než 1 rok od prvního kontaktu s nemocničním paliativním týmem.(15) Časné zapojení paliativního týmu, ideálně ještě v období kurativní terapie, jednoznačně zvyšuje kvalitu života dítěte a jeho blízkých.( 16) V zahraničních nemocnicích terciárního typu patří dětské paliativní programy mezi standardní součást systému zdravotní péče.(17,18) V České republice vznikl historicky první nemocniční paliativní tým zaměřený výhradně na péči o dětské pacienty v roce 2017, a to ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze. V následujícím textu představujeme cestu, která k rozvoji dětského motolského týmu vedla, a výzvy, které byly se zaváděním dětské paliativní péče v největší tuzemské nemocnici spojeny.
Vznik týmu a následné založení samostatného pracoviště dětské paliativní péče
Pracovní skupina dětské paliativní péče tvořená zájemci z řad zaměstnanců Fakultní nemocnice v Motole vznikla v roce 2016. Skupina tvořená lékaři i několika nelékařskými pracovníky se zabývala mapováním potřeb pacientů a jejich rodin na pracovištích dětské části nemocnice. Pravidelná setkání byla naplněna diskusemi nad kazuistikami konkrétních hospitalizovaných pacientů s paliativními potřebami. Díky finanční podpoře Nadačního fondu Avast se členové pracovní skupiny v letech 2016 a 2017 odborně vzdělávali ve specializované paliativní péči (zahraniční stáže, kurzy, školení) a spolu s několika nově příchozími odborníky vytvořili paliativní tým pro dětskou část motolské nemocnice. V prvním období, od září 2017 do prosince 2017, tým nabízel péči v závěru života především onkologicky nemocným dětem v terminálním stadiu nemoci, a to formou ambulance podpůrné a paliativní péče pod Klinikou dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol. Od ledna 2018 se působnost paliativního týmu rozšířila na celou dětskou část nemocnice a specializovanou paliativní péči bylo možné nabídnout všem pacientům s život ohrožujícím nebo život limitujícím onemocněním sledovaným v ambulantním režimu i dětem hospitalizovaným. V červnu 2019, již s oficiálním názvem Tým dětské podpůrné a paliativní péče FN Motol, byl tým podpořen grantovým projektem Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče (reg. číslo: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007277), realizovaného Ministerstvem zdravotnictví ČR v rámci Operačního programu Zaměstnanost, financovaného z Evropského sociálního fondu. Pilotní projekt ministerstva zdravotnictví současně umožnil založení paliativního týmu pro dospělé pacienty a Fakultní nemocnice v Motole se tak stala v roce 2019 první a dosud jedinou nemocnicí v naší zemi, která disponuje dvěma paliativními týmy, zvlášť pro dětské a pro dospělé pacienty. Projekt ministerstva zdravotnictví přispěl k etablování dětského podpůrného týmu v rámci nemocnice a k nastavení procesů umožňujících autonomní fungování mimo Kliniku dětské hematologie a onkologie, mezi které patří např. založení vlastní elektronické zdravotní dokumentace unis, otevření systému žádanek o konzilium dětského týmu apod.
Multidisciplinární péče jako podmínka k efektivnímu řešení potřeb nemocného dítěte a jeho rodiny
Zastoupení různých profesí v paliativním týmu umožňuje komplexní zhodnocení a řešení potřeb nemocného dítěte a jeho rodiny.(7,11) Hlavní náplní práce týmu je komunikace s pacientem a rodinou o těžkých tématech (porozumění prognóze, preference rodičů v závěru života dítěte, plánování budoucí péče), léčba symptomů, sociální poradenství, psychologická podpora dětského pacienta, rodičů a sourozenců a zajištění návazné péče v místě bydliště pacienta. Tým nabízí také péči duchovní a pozůstalostní. Vymezení kompetencí jednotlivých profesí a vědomí jejich nemalého překryvu představuje pro tým dlouhodobě výzvu, podobně jako nastavení spolupráce s nemocničním personálem a dalšími odborníky zapojenými do péče o nemocné dítě.(19–21) Samostatnou výzvu tvoří vymezování kompetence mezi lékaři paliativního týmu a ošetřujícími lékaři, a to především v oblasti komunikace těžkých témat.(22)
Možnost propustit těžce nemocné nebo umírající dítě do místa bydliště a zajistit mu adekvátní potřebnou péči byla ještě před lety výrazně omezená, v některých regionech prakticky nemožná. V posledních letech je díky intenzivnímu rozvoji paliativní medicíny v České republice předání dítěte do místa bydliště obvykle možné a stojí na úzké spolupráci týmu s regionálními nemocnicemi, praktickými dětskými lékaři, domácími hospici, agenturami domácí péče a dalšími poskytovateli. Díky rozvoji mobilní specializované paliativní péče a ochotě domácích hospiců nabízet odbornou péči i dětským pacientům prokazatelně stoupá počet dětí, které tým propouští v terminální fázi onemocnění z nemocnice, aby mohly zemřít doma, pokud si to dítě a rodina přejí.(23) Některé rodiny preferují společný čas v domácím prostředí, dokud je dítě klinicky stabilní, a v samotném závěru života dítěte se vracejí do nemocnice, kde se cítí bezpečněji.
V motolském dětském týmu působili od jeho založení nejen lékaři a zdravotní sestry, ale také sociální pracovnice a psycholog (tzv. klíčové profese). V průběhu let se tým rozšířil o další odborníky, jako jsou spirituální pracovník, fyzioterapeut, ergoterapeut. Tým také disponuje pozůstalostním terapeutem, který nabízí odbornou podporu v období truchlení rodinám po úmrtí dítěte. Klíčové profese týmu jsou obsazeny alespoň 2–3 odborníky tak, aby byla dosažena zastupitelnost a tím i dostupnost dětské paliativní péče v motolské nemocnici. Všichni členové týmu pracují na částečný úvazek, celkem se jedná o 5,6 úvazku.
V září 2022, 5 let od založení, je složení týmu následující:
• 6 lékařů, z toho 1 lékař s atestací z paliativní medicíny
• 3 sestry
• 3 psychologové
• 2 sociální pracovnice
• 1 spirituální pracovník
• 1 pozůstalostní terapeut
• 1 fyzioterapeut
• 1 ergoterapeut
• 2 pracovníci mimo přímou péči (projektový manažer a vědecko-výzkumný pracovník)
Všichni členové týmu působící v přímé péči jsou odborně vzdělaní ve specializované paliativní péči. Absolvovali kurzy povinné pro nově příchozí členy týmu (Úvod do dětské paliativní péče a kurz ELNEC). Další vzdělávání se řídí kompetencemi příslušné profese (komunikační kurzy ESPERO pro pediatry, ESPERO pro sestry, kurz Děti a ztráta apod.).
Zahraniční spolupráce a nezastupitelná role mentorů v rozvoji dětské nemocniční paliativní péče v ČR
Tým dětské podpůrné a paliativní péče byl začátkem roku 2020 oficiálně přejmenován na Tým dětské podpůrné péče, čímž reagoval na publikované zahraniční zkušenosti, že slovo paliativní může představovat bariéru ve spolupráci s pacienty, rodinami i nemocničním personálem.(24,25) Tento název byl zároveň zvolen s ohledem na doporučení zahraničních specialistů, s nimiž jsou členové týmu dlouhodobě v kontaktu. Oficiálním mentorem Týmu dětské podpůrné péče se stal v roce 2019 dr. Adam Rapoport, vedoucí lékař PA CT (Pediatric Advanced Care Team) v Hospital for Sick Children v kanadském Torontu, a úzká spolupráce s tamní nemocnicí pokračuje dodnes. V otázce zapojení podpůrného týmu u dětských pacientů v intenzivní a resuscitační péči využívají lékaři týmu mentoring od dr. Wynne Morrison, lékařky dětského anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) a současně PA CT v Childrenʼs Hospital in Philadelphia v Pensylvánii, USA. Pravidelný kontakt se zahraničními odborníky a mentoring nejen v otázkách odborného poskytování zdravotní péče přinesly týmu jasné směřování v kontextu implementace dětské paliativní péče do nemocničního prostředí. V souladu se zahraničními trendy nabízí tým zahájení péče u pacientů s život limitujícím nebo život ohrožujícím onemocněním časně, v některých případech již při diagnóze nemoci s nepříznivou prognózou (např. syndrom hypoplastického levého srdce, difuzní gliom mozkového kmene atd.). Po vzoru zahraničních pracovišť zahájil tým krátce po svém vzniku osvětovou a advokační činnost napříč dětskou částí nemocnice ve formě pravidelných seminářů, workshopů i neformálních mezioborových porad s lékaři a sestrami jednotlivých pracovišť. Od roku 2017 se také každoročně koná motolská konference paliativní péče určená odborníkům z celé ČR. Zahraniční spolupráce přinesla týmu též možnost aktivně se účastnit celosvětově rozšířených webinářů ECHO (Extention for Community Healthcare Outcomes), mezi které se v roce 2017 díky týmu dr. Rapoporta zařadila také problematika dětské paliativní medicíny.(26)
Závěr
Tým dětské podpůrné péče Fakultní nemocnice v Motole má za sebou prvních pět let práce na implementaci dětské paliativní péče do prostředí největší tuzemské nemocnice. Od založení týmu v roce 2017 došlo k postupnému etablování role týmu v systému poskytování péče o těžce nemocné děti a k rozšíření působnosti týmu napříč celou dětskou částí nemocnice. Dovolujeme si touto cestou srdečně poděkovat všem motolským ošetřujícím lékařům, kteří se na náš tým obracejí s žádostí o paliativní konzilium, a také praktickým lékařům a všem poskytovatelům, díky kterým je možné udržet kontinuitu kvalitní péče i při propuštění pacienta do místa bydliště. Jedině díky mezioborové spolupráci napříč regiony je možné nabídnout těžce nemocným dětem odbornou péči, kterou potřebují.
Korespondenční adresa:
MUDr. Lucie Hrdličková
Tým dětské podpůrné péče FN Motol
V Úvalu 84
Praha 5 150 06
Sources
1. Integrating palliative care and symptom relief into paediatrics: a WHO guide for health-care planners, implementers and managers. World Health Organization. [Online]. Dostupné na: https://apps.who.int/iris/ handle/10665/274561
2. Wolfe J, et al. Symptoms and suffering at the end of life in children with cancer. N Engl J Med 2000; 342(5): 326–333.
3. Kaye EC, Friebert S, Baker JN. Early integration of palliative care for children with high-risk cancer and their families. Pediatr Blood Cancer 2016; 63(4): 593–597.
4. Loeffen EA, Tissing WJ E, et al. Individualised advance care planning in children with life-limiting conditions. Arch Dis Child 2018; 103(5): 480–485.
5. Zhukovsky DS, Herzog CE, et al. The impact of palliative care consultation on symptom assessment, communication needs, and palliative interventions in pediatric patients with cancer. J Palliat Med 2009; 12(4): 343– 349.
6. Kaye EC, et al. Predictors of location of death for children with cancer enrolled on a palliative care service. Oncologist 2018; 23(12): 1525–1532.
7. Benini F, et al. International standards for pediatric palliative care: from IMPaCCT to GO-PpaCS. J Pain Symptom Manage 2022; 63(5): e529–e543.
8. MorrisonWE, Gauvin F, et al. Integrating palliative care into the ICU: from core competency to consultative expertise. Pediatr Crit Care Med 2018; 19(8S Suppl 2):S86–S91
9. Hui D, Bruera E. Models of palliative care delivery for patients with cancer. J Clin Oncol 2020; 38(9): 852–865.
10. Kassam AW, Skiadaresis J. Differences in end-of-life communication for children with advanced cancer who were referred to a palliative care team. Pediatr Blood Cancer 2015; 62(8): 1409–13.
11. Weaver MS, et al. Establishing psychosocial palliative care standards for children and adolescents with cancer and their families: An integrative review. Palliat Med 2016; 30(3): 212–223.
12. Verberne LM, et al. Parental experiences with a paediatric palliative care team: A qualitative study. Palliat Med 2017; 31(10): 956–963.
13. Wolfe J, et al. Easing of suffering in children with cancer at the end of life: Is care changing? J Clin Oncol 2015; 26(10): 1717–1723.
14. Fraser LK, et al. Does referral to specialist paediatric palliative care services reduce hospital admissions in oncology patients at the end of life. Br J Cancer 2013; 108(6): 1273–1279.
15. Feudtner C, et al. Pediatric palliative care patients: a prospective multicenter cohort study. Pediatrics 2011; 127(6): 1094–1101.
16. Marcus KL, et al. Impact of specialized pediatric palliative care: a systematic review. J Pain Symptom Manage 2020; 59(2): 339–364.
17. Feudtner C, et al. Pediatric palliative care programs in children’s hospitals: a cross-sectional national survey. Pediatrics 2013; 132(6): 1063–1070.
18. Drake R. Palliative care for children in hospital: Essential roles. Children 2018; 5(2): 26.
19. Balvínová A, Mičková M, et al. Souběžná role sestry na dětské onkologii a v paliativním týmu: profesní a kompetenční výzvy při práci s onkologicky nemocnými dětmi. Onkologie 2022; 16(2): 71–73.
20. Benešová H, Hrdličková L, et al. Social work in pediatric palliative care. Paliativní medicína 2020; 1(1): 39–42.
21. Kokešová Kleinová G, Kocábová Z, et al. Role psychologa v dětském nemocničním paliativním týmu. Paliativní medicína 2021; 2(1): 43–48.
22. Hrdlickova L. Role lékaře v komunikaci s pacientem a jeho rodinou v kontextu dětské onkologie Jak se zapojuje lékař paliativního týmu v péči o onkologicky nemocné dítě během protinádorové léčby vedené s kurativním záměrem? Onkologie 2022; 16(2): 77–80.
23. Hrdlickova L. The impact of specialized palliative care on place of death in children with life-limiting condition: four-year experience of palliative care provision in tertiary hospital, poster. 5th Maruzza International Congress on Paediatric Palliative Care. 2022.
24. Fadul N. Supportive versus palliative care: What’s in a name? Cancer 2013; 115(9): 2013–2021.
25. De Clercq E, Rost M, et al. The conceptual understanding of pediatric palliative care: a Swiss healthcare perspective. BMC Palliat Care 2019; 18: 55.
26. Lalloo C, Osei-Twum J, et al. Pediatric Project ECHO: knowledge and self-efficacy among interprofessional health care providers. J Pal Med 2021; 24(7): 1036–1044.
Labels
Neonatology Paediatrics General practitioner for children and adolescentsArticle was published in
Czech-Slovak Pediatrics
2023 Issue 1
Most read in this issue
- Cyanotické srdeční vady
- Význam a interpretace poruch acidobazické rovnováhy
- Velmi neobvyklá příčina bolesti břicha
- Akútna intoxikácia preparátom železa u 16-ročnej pacientky