Role dětského podpůrného týmu v rozvoji nemocniční paliativní péče ve Fakultní nemocnici v Motole
The role of paediatric supportive care team in the development of hospital palliative care at the University Hospital Motol
In past two decades, paediatric palliative care has significantly evolved worldwide, which has also contributed to the acceleration of paediatric palliative care development in the Czech Republic. There are three levels of care for patients with palliative needs - palliative approach, general and specialised palliative care. The models of specialised palliative care include the hospital palliative care teams, and the first ever palliative team focused on paediatric patients was established in 2017 at University Hospital Motol in Prague. This article presents the challenges that accompanied the palliative care team development and introduces the processes that facilitated the implementation of paediatric palliative care in the largest hospital in the Czech Republic.
Keywords:
multidisciplinary team – pediatric palliative care – care implementation
Autoři:
Hrdličková Lucie 1,2,3; Kleinová Kokešová Gražina 2,3,4,5,6; Nováková Lenka 1,2,3; Makešová Denisa 2,7; Doušová Tereza 3,8
Působiště autorů:
Klinika dětské hematologie, a onkologie, 2. lékařská fakulta, Univerzity Karlovy a FN Motol, Praha
1; Tým dětské podpůrné péče, FN, Motol, Praha
2; Sekce dětské paliativní, medicíny České pediatrické, společnosti ČLS JEP
3; Oddělení klinické psychologie, FN Motol, Praha
4; Cesta domů, z. ú.
5; Psychosomatická klinika, Praha
6; Sociální oddělení, FN Motol, Praha
7; Pediatrická klinika, 2. lékařská, fakulta Univerzity Karlovy a FN, Motol, Praha
8
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2023; 78 (1): 40-43.
Kategorie:
Souborný referát
doi:
https://doi.org/10.55095/CSPediatrie2023/007
Souhrn
Dětská paliativní péče prodělala v posledních dvou dekádách celosvětově prudký vývoj, který přispěl i k akceleraci rozvoje dětské paliativní medicíny v České republice. V péči o pacienty s paliativními potřebami jsou rozlišovány tři úrovně – paliativní přístup, obecná a specializovaná paliativní péče. Jedním z modelů specializované paliativní péče je také konziliární paliativní tým v nemocnici, přičemž historicky první paliativní tým zaměřený na dětské pacienty byl založen v roce 2017 ve Fakultní nemocnici v Motole. Článek představuje výzvy, které rozvoj týmu provázely, a procesy, které implementaci dětské paliativní péče do největší nemocnice v České republice umožnily.
Klíčová slova:
multidisciplinární tým – dětská paliativní péče – implementace péče
Úvod
Paliativní péče představuje aktivní celostní péči o tělo, ducha a mysl dítěte a zahrnuje také péči o jeho rodinu.(1) Novodobý rozvoj dětské paliativní péče nastartoval v roce 2000 dnes již kultovní článek amerických autorů v prestižním časopise The New England Journal of Medicine,(2) který poukázal na utrpení dětí umírajících na onkologické onemocnění. V průběhu následujících let přinesly odborné publikace jednoznačnou evidenci, že včasné zahájení paliativní péče prokazatelně zvyšuje kvalitu života dětským pacientům.(3–6) Z paliativní péče profitují děti, které trpí tzv. život ohrožujícím nebo život limitujícím onemocněním, děti v terminálním stadiu nemoci a také dosud nenarozené děti, u kterých byl prenatálně zjištěn závažný život ohrožující stav nebo onemocnění s nepříznivou prognózou.(7) Paliativní medicína rozlišuje tři úrovně poskytované péče: paliativní přístup, obecnou paliativní péči a specializovanou paliativní péči.(7,8) Existuje několik modelů specializované paliativní péče, mezi které patří také nemocniční paliativní tým.(9) Specializovaná paliativní péče v nemocnici přináší do léčby dítěte nový rozměr díky zapojení multidisciplinárního týmu složeného z odborníků mnoha profesí, jejichž cílem je komplexní hodnocení potřeb nemocného dítěte a jeho rodiny a péče o kvalitu života nemocného a jeho blízkých. Práce nemocničního paliativního týmu přispívá k otevřené komunikaci s rodinou,(10) zajišťuje větší míru psychosociální podpory pro nemocné dítě a jeho blízké(11) a jednoznačně přispívá k efektivní léčbě obtíží nemocného.(5,12,13) Paliativní tým v nemocnici také napomáhá zajištění návazné péče v místě bydliště.(12) Dětští pacienti v péči paliativního týmu mají nižší počet akutních hospitalizací v závěru života a mohou umírat ve svém přirozeném prostředí.(14) Paliativní péče u dětských pacientů je péče dlouhodobá, často několik let trvající, přičemž více než 75 % pacientů žije déle než 1 rok od prvního kontaktu s nemocničním paliativním týmem.(15) Časné zapojení paliativního týmu, ideálně ještě v období kurativní terapie, jednoznačně zvyšuje kvalitu života dítěte a jeho blízkých.( 16) V zahraničních nemocnicích terciárního typu patří dětské paliativní programy mezi standardní součást systému zdravotní péče.(17,18) V České republice vznikl historicky první nemocniční paliativní tým zaměřený výhradně na péči o dětské pacienty v roce 2017, a to ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze. V následujícím textu představujeme cestu, která k rozvoji dětského motolského týmu vedla, a výzvy, které byly se zaváděním dětské paliativní péče v největší tuzemské nemocnici spojeny.
Vznik týmu a následné založení samostatného pracoviště dětské paliativní péče
Pracovní skupina dětské paliativní péče tvořená zájemci z řad zaměstnanců Fakultní nemocnice v Motole vznikla v roce 2016. Skupina tvořená lékaři i několika nelékařskými pracovníky se zabývala mapováním potřeb pacientů a jejich rodin na pracovištích dětské části nemocnice. Pravidelná setkání byla naplněna diskusemi nad kazuistikami konkrétních hospitalizovaných pacientů s paliativními potřebami. Díky finanční podpoře Nadačního fondu Avast se členové pracovní skupiny v letech 2016 a 2017 odborně vzdělávali ve specializované paliativní péči (zahraniční stáže, kurzy, školení) a spolu s několika nově příchozími odborníky vytvořili paliativní tým pro dětskou část motolské nemocnice. V prvním období, od září 2017 do prosince 2017, tým nabízel péči v závěru života především onkologicky nemocným dětem v terminálním stadiu nemoci, a to formou ambulance podpůrné a paliativní péče pod Klinikou dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol. Od ledna 2018 se působnost paliativního týmu rozšířila na celou dětskou část nemocnice a specializovanou paliativní péči bylo možné nabídnout všem pacientům s život ohrožujícím nebo život limitujícím onemocněním sledovaným v ambulantním režimu i dětem hospitalizovaným. V červnu 2019, již s oficiálním názvem Tým dětské podpůrné a paliativní péče FN Motol, byl tým podpořen grantovým projektem Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče (reg. číslo: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007277), realizovaného Ministerstvem zdravotnictví ČR v rámci Operačního programu Zaměstnanost, financovaného z Evropského sociálního fondu. Pilotní projekt ministerstva zdravotnictví současně umožnil založení paliativního týmu pro dospělé pacienty a Fakultní nemocnice v Motole se tak stala v roce 2019 první a dosud jedinou nemocnicí v naší zemi, která disponuje dvěma paliativními týmy, zvlášť pro dětské a pro dospělé pacienty. Projekt ministerstva zdravotnictví přispěl k etablování dětského podpůrného týmu v rámci nemocnice a k nastavení procesů umožňujících autonomní fungování mimo Kliniku dětské hematologie a onkologie, mezi které patří např. založení vlastní elektronické zdravotní dokumentace unis, otevření systému žádanek o konzilium dětského týmu apod.
Multidisciplinární péče jako podmínka k efektivnímu řešení potřeb nemocného dítěte a jeho rodiny
Zastoupení různých profesí v paliativním týmu umožňuje komplexní zhodnocení a řešení potřeb nemocného dítěte a jeho rodiny.(7,11) Hlavní náplní práce týmu je komunikace s pacientem a rodinou o těžkých tématech (porozumění prognóze, preference rodičů v závěru života dítěte, plánování budoucí péče), léčba symptomů, sociální poradenství, psychologická podpora dětského pacienta, rodičů a sourozenců a zajištění návazné péče v místě bydliště pacienta. Tým nabízí také péči duchovní a pozůstalostní. Vymezení kompetencí jednotlivých profesí a vědomí jejich nemalého překryvu představuje pro tým dlouhodobě výzvu, podobně jako nastavení spolupráce s nemocničním personálem a dalšími odborníky zapojenými do péče o nemocné dítě.(19–21) Samostatnou výzvu tvoří vymezování kompetence mezi lékaři paliativního týmu a ošetřujícími lékaři, a to především v oblasti komunikace těžkých témat.(22)
Možnost propustit těžce nemocné nebo umírající dítě do místa bydliště a zajistit mu adekvátní potřebnou péči byla ještě před lety výrazně omezená, v některých regionech prakticky nemožná. V posledních letech je díky intenzivnímu rozvoji paliativní medicíny v České republice předání dítěte do místa bydliště obvykle možné a stojí na úzké spolupráci týmu s regionálními nemocnicemi, praktickými dětskými lékaři, domácími hospici, agenturami domácí péče a dalšími poskytovateli. Díky rozvoji mobilní specializované paliativní péče a ochotě domácích hospiců nabízet odbornou péči i dětským pacientům prokazatelně stoupá počet dětí, které tým propouští v terminální fázi onemocnění z nemocnice, aby mohly zemřít doma, pokud si to dítě a rodina přejí.(23) Některé rodiny preferují společný čas v domácím prostředí, dokud je dítě klinicky stabilní, a v samotném závěru života dítěte se vracejí do nemocnice, kde se cítí bezpečněji.
V motolském dětském týmu působili od jeho založení nejen lékaři a zdravotní sestry, ale také sociální pracovnice a psycholog (tzv. klíčové profese). V průběhu let se tým rozšířil o další odborníky, jako jsou spirituální pracovník, fyzioterapeut, ergoterapeut. Tým také disponuje pozůstalostním terapeutem, který nabízí odbornou podporu v období truchlení rodinám po úmrtí dítěte. Klíčové profese týmu jsou obsazeny alespoň 2–3 odborníky tak, aby byla dosažena zastupitelnost a tím i dostupnost dětské paliativní péče v motolské nemocnici. Všichni členové týmu pracují na částečný úvazek, celkem se jedná o 5,6 úvazku.
V září 2022, 5 let od založení, je složení týmu následující:
• 6 lékařů, z toho 1 lékař s atestací z paliativní medicíny
• 3 sestry
• 3 psychologové
• 2 sociální pracovnice
• 1 spirituální pracovník
• 1 pozůstalostní terapeut
• 1 fyzioterapeut
• 1 ergoterapeut
• 2 pracovníci mimo přímou péči (projektový manažer a vědecko-výzkumný pracovník)
Všichni členové týmu působící v přímé péči jsou odborně vzdělaní ve specializované paliativní péči. Absolvovali kurzy povinné pro nově příchozí členy týmu (Úvod do dětské paliativní péče a kurz ELNEC). Další vzdělávání se řídí kompetencemi příslušné profese (komunikační kurzy ESPERO pro pediatry, ESPERO pro sestry, kurz Děti a ztráta apod.).
Zahraniční spolupráce a nezastupitelná role mentorů v rozvoji dětské nemocniční paliativní péče v ČR
Tým dětské podpůrné a paliativní péče byl začátkem roku 2020 oficiálně přejmenován na Tým dětské podpůrné péče, čímž reagoval na publikované zahraniční zkušenosti, že slovo paliativní může představovat bariéru ve spolupráci s pacienty, rodinami i nemocničním personálem.(24,25) Tento název byl zároveň zvolen s ohledem na doporučení zahraničních specialistů, s nimiž jsou členové týmu dlouhodobě v kontaktu. Oficiálním mentorem Týmu dětské podpůrné péče se stal v roce 2019 dr. Adam Rapoport, vedoucí lékař PA CT (Pediatric Advanced Care Team) v Hospital for Sick Children v kanadském Torontu, a úzká spolupráce s tamní nemocnicí pokračuje dodnes. V otázce zapojení podpůrného týmu u dětských pacientů v intenzivní a resuscitační péči využívají lékaři týmu mentoring od dr. Wynne Morrison, lékařky dětského anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) a současně PA CT v Childrenʼs Hospital in Philadelphia v Pensylvánii, USA. Pravidelný kontakt se zahraničními odborníky a mentoring nejen v otázkách odborného poskytování zdravotní péče přinesly týmu jasné směřování v kontextu implementace dětské paliativní péče do nemocničního prostředí. V souladu se zahraničními trendy nabízí tým zahájení péče u pacientů s život limitujícím nebo život ohrožujícím onemocněním časně, v některých případech již při diagnóze nemoci s nepříznivou prognózou (např. syndrom hypoplastického levého srdce, difuzní gliom mozkového kmene atd.). Po vzoru zahraničních pracovišť zahájil tým krátce po svém vzniku osvětovou a advokační činnost napříč dětskou částí nemocnice ve formě pravidelných seminářů, workshopů i neformálních mezioborových porad s lékaři a sestrami jednotlivých pracovišť. Od roku 2017 se také každoročně koná motolská konference paliativní péče určená odborníkům z celé ČR. Zahraniční spolupráce přinesla týmu též možnost aktivně se účastnit celosvětově rozšířených webinářů ECHO (Extention for Community Healthcare Outcomes), mezi které se v roce 2017 díky týmu dr. Rapoporta zařadila také problematika dětské paliativní medicíny.(26)
Závěr
Tým dětské podpůrné péče Fakultní nemocnice v Motole má za sebou prvních pět let práce na implementaci dětské paliativní péče do prostředí největší tuzemské nemocnice. Od založení týmu v roce 2017 došlo k postupnému etablování role týmu v systému poskytování péče o těžce nemocné děti a k rozšíření působnosti týmu napříč celou dětskou částí nemocnice. Dovolujeme si touto cestou srdečně poděkovat všem motolským ošetřujícím lékařům, kteří se na náš tým obracejí s žádostí o paliativní konzilium, a také praktickým lékařům a všem poskytovatelům, díky kterým je možné udržet kontinuitu kvalitní péče i při propuštění pacienta do místa bydliště. Jedině díky mezioborové spolupráci napříč regiony je možné nabídnout těžce nemocným dětem odbornou péči, kterou potřebují.
Korespondenční adresa:
MUDr. Lucie Hrdličková
Tým dětské podpůrné péče FN Motol
V Úvalu 84
Praha 5 150 06
Zdroje
1. Integrating palliative care and symptom relief into paediatrics: a WHO guide for health-care planners, implementers and managers. World Health Organization. [Online]. Dostupné na: https://apps.who.int/iris/ handle/10665/274561
2. Wolfe J, et al. Symptoms and suffering at the end of life in children with cancer. N Engl J Med 2000; 342(5): 326–333.
3. Kaye EC, Friebert S, Baker JN. Early integration of palliative care for children with high-risk cancer and their families. Pediatr Blood Cancer 2016; 63(4): 593–597.
4. Loeffen EA, Tissing WJ E, et al. Individualised advance care planning in children with life-limiting conditions. Arch Dis Child 2018; 103(5): 480–485.
5. Zhukovsky DS, Herzog CE, et al. The impact of palliative care consultation on symptom assessment, communication needs, and palliative interventions in pediatric patients with cancer. J Palliat Med 2009; 12(4): 343– 349.
6. Kaye EC, et al. Predictors of location of death for children with cancer enrolled on a palliative care service. Oncologist 2018; 23(12): 1525–1532.
7. Benini F, et al. International standards for pediatric palliative care: from IMPaCCT to GO-PpaCS. J Pain Symptom Manage 2022; 63(5): e529–e543.
8. MorrisonWE, Gauvin F, et al. Integrating palliative care into the ICU: from core competency to consultative expertise. Pediatr Crit Care Med 2018; 19(8S Suppl 2):S86–S91
9. Hui D, Bruera E. Models of palliative care delivery for patients with cancer. J Clin Oncol 2020; 38(9): 852–865.
10. Kassam AW, Skiadaresis J. Differences in end-of-life communication for children with advanced cancer who were referred to a palliative care team. Pediatr Blood Cancer 2015; 62(8): 1409–13.
11. Weaver MS, et al. Establishing psychosocial palliative care standards for children and adolescents with cancer and their families: An integrative review. Palliat Med 2016; 30(3): 212–223.
12. Verberne LM, et al. Parental experiences with a paediatric palliative care team: A qualitative study. Palliat Med 2017; 31(10): 956–963.
13. Wolfe J, et al. Easing of suffering in children with cancer at the end of life: Is care changing? J Clin Oncol 2015; 26(10): 1717–1723.
14. Fraser LK, et al. Does referral to specialist paediatric palliative care services reduce hospital admissions in oncology patients at the end of life. Br J Cancer 2013; 108(6): 1273–1279.
15. Feudtner C, et al. Pediatric palliative care patients: a prospective multicenter cohort study. Pediatrics 2011; 127(6): 1094–1101.
16. Marcus KL, et al. Impact of specialized pediatric palliative care: a systematic review. J Pain Symptom Manage 2020; 59(2): 339–364.
17. Feudtner C, et al. Pediatric palliative care programs in children’s hospitals: a cross-sectional national survey. Pediatrics 2013; 132(6): 1063–1070.
18. Drake R. Palliative care for children in hospital: Essential roles. Children 2018; 5(2): 26.
19. Balvínová A, Mičková M, et al. Souběžná role sestry na dětské onkologii a v paliativním týmu: profesní a kompetenční výzvy při práci s onkologicky nemocnými dětmi. Onkologie 2022; 16(2): 71–73.
20. Benešová H, Hrdličková L, et al. Social work in pediatric palliative care. Paliativní medicína 2020; 1(1): 39–42.
21. Kokešová Kleinová G, Kocábová Z, et al. Role psychologa v dětském nemocničním paliativním týmu. Paliativní medicína 2021; 2(1): 43–48.
22. Hrdlickova L. Role lékaře v komunikaci s pacientem a jeho rodinou v kontextu dětské onkologie Jak se zapojuje lékař paliativního týmu v péči o onkologicky nemocné dítě během protinádorové léčby vedené s kurativním záměrem? Onkologie 2022; 16(2): 77–80.
23. Hrdlickova L. The impact of specialized palliative care on place of death in children with life-limiting condition: four-year experience of palliative care provision in tertiary hospital, poster. 5th Maruzza International Congress on Paediatric Palliative Care. 2022.
24. Fadul N. Supportive versus palliative care: What’s in a name? Cancer 2013; 115(9): 2013–2021.
25. De Clercq E, Rost M, et al. The conceptual understanding of pediatric palliative care: a Swiss healthcare perspective. BMC Palliat Care 2019; 18: 55.
26. Lalloo C, Osei-Twum J, et al. Pediatric Project ECHO: knowledge and self-efficacy among interprofessional health care providers. J Pal Med 2021; 24(7): 1036–1044.
Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorostČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2023 Číslo 1
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Syndrom Noonanové: etiologie, diagnostika a terapie
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
Nejčtenější v tomto čísle
- Cyanotické srdeční vady
- Význam a interpretace poruch acidobazické rovnováhy
- Velmi neobvyklá příčina bolesti břicha
- Akútna intoxikácia preparátom železa u 16-ročnej pacientky