Možnosti antibiotické léčby akutní sinusitidy

Overview

Akutní sinusitida (sinusitis acuta) bývá nejčastěji komplikací akutně vzniklého zánětu horní dýchací cesty, udává se, že vznikne v 0,5–10 % všech případů v dětském věku.

Sinusitida a její rozvoj vzniká nejčastěji uzavřením přirozeného ústí dané paranazální dutiny do nosních dutin zduřením a edémem sliznice. Mezi klasické lokální symptomy patří hlenohnisavá sekrece z nosu, a to jednostranná či oboustranná, bolest hlavy a zhoršení nosní průchodnosti. Mezi celkové příznaky patří horečka, kašel v denní i noční dobu a neklid dítěte. Nejčastějšími původci sinusitidy jsou Streptococcus pneumoniae, Moraxella catarrhalis a Haemophilus influenzae.

Lokálně se používají pří léčbě sinusitidy nosní kortikoidní spreje a výplachy nosu minerální nebo mořskou vodou. Celkově lze podávat antihistaminika a látky proti horečce a bolesti. V případě neúspěchu této základní léčby nebo při podezření na vznikající komplikaci je nutné použít antibiotika. Publikovaná studie [2] z posledních let srovnala účinek cefprozilu a amoxicilinu v léčbě akutní sinusitidy u padesáti dětských pacientů, rozdělených do dvou skupin podle podávaného léku. Do prezentované studie byly zařazeny děti ve věku 6 měsíců až 11 let ve skupině 10denního podávání amoxicilinu a ve skupině 10denního podávání cefprozilu byly děti od 5 měsíců do 17 let. Amoxicilin byl dávkován 40 mg/kg/den, cefprozil v dávce 15 mg/kg/den. Ve skupině léčené amoxicilinem byl úspěch léčby prokázán u 82 % dětí a ve skupině dětí léčených cefprozilem byl úspěch léčby uveden u 94 %, vždy u 10denního podávání. Ve studii bylo prokázáno, že cefprozil měl méně recidiv onemocnění a vyšší léčebný úspěch ve srovnání s amoxicilinem. U obou antibiotik se nevyskytly takové nežádoucí účinky, u kterých by bylo nutno terapii přerušit, resp. ukončit. Cefprozil lze tedy považovat za vhodné antibiotikum při léčbě akutní sinusitidy.

Klíčová slova:

akutní sinusitida – rinoskopie – cefprozil – antibiotiká

ÚVOD

Akutní sinusitida (sinusitis acuta) bývá nejčastěji komplikací akutně vzniklého zánětu horní dýchací cesty, udává se, že vznikne v 0,5‒10 % všech případů v dětském věku. Asi 40 % akutní sinusitidy se spontánně vyléčí, ale u ostatních případů může být infekce tak agresivní, že je nutná léčba antibiotiky, aby se přešlo rozšíření infekce do okolí, nejčastěji do orbity a intrakrania [7]. Sinusitida a její rozvoj vzniká nejčastěji uzavřením přirozeného ústí dané paranazální dutiny do nosních dutin zduřením a edémem sliznice [3]. Samočisticí schopnost řasinkového epitelu je v tomto případě omezena, dochází ke stagnaci sekretu v dutině a rozvoji zánětu. Je nutno poznamenat, že paranazální dutiny se u dítěte postupně vyvíjejí v závislosti na věku, proto při diagnostice je nutno posuzovat věk dítěte a tím možné postižení již vytvořené té které dutiny.

Pro rozvoj sinusitidy je důležité, jaká je virulence infekce a zda se organismus nachází v oslabeném stavu (chřipkové období, imunosuprese, prodělávané onemocnění, atd.) [1]. U nejmenších dětí je také ještě nedostatečně vyspělá imunitní ochrana, která dozrává až postupem věku a její funkce se zlepšují. Diagnostika vzniklé sinusitidy se opírá o klinické vyšetření a symptomy, rentgenologické vyšetření se provádí až při podezření na možnou komplikaci. Mezi klasické lokální symptomy patří hlenohnisavá sekrece z nosu, a to jednostranná či oboustranná, bolest hlavy a zhoršení nosní průchodnosti. Mezi celkové příznaky patří horečka, kašel v denní i noční dobu a neklid dítěte. Nejčastějšími původci sinusitidy jsou Streptococcus pneumoniae, Moraxella catarrhalis a Haemophilus influenzae a z tohoto poznatku pak vychází i úvaha o vhodnosti ordinovaného antibiotika.

LÉČBA AKUTNÍHO ZÁNĚTU PARANAZÁLNÍ DUTINY

Při léčbě akutního zánětu paranazální dutiny se snažíme pomoci organismu, aby sám zlikvidoval infekci, a to zmírněním příznaků lokálních i celkových. Chirurgická intervence je výjimečná, a to v případě zhoršení klinických příznaků, a nebo při rozvoji komplikací (provádí se punkce maxilární dutiny nebo chirurgická sanace dutiny) [4, 5].

Lokálně se používají pří léčbě sinusitidy nosní kortikoidní spreje a výplachy nosu minerální nebo mořskou vodou. Celkově lze podávat antihistaminika a látky proti horečce a bolesti (ibuprofen, paracetamol). V případě neúspěchu této základní léčby, nebo při podezření na vznikající komplikaci je nutné použít antibiotika, jejichž druh a typ vyplývá z nejčastějších patogenů (viz výše) [6]. Antibiotikum by mělo mít ideálně několik vlastností: vysoce účinné proti infekčnímu agens, co nejmenší nežádoucí účinky a jeho podávání by mělo být v co nejdelších intervalech, aby se nenarušoval spánek dítěte, a nemělo by být drahé.

Publikovaná studie [2] z posledních let srovnala účinek cefprozilu a amoxicilinu v léčbě akutní sinusitidy u padesáti dětských pacientů, rozdělených do dvou skupin podle podávaného léku. Studie srovnávala účinek a bezpečnost zmíněných antibiotik s důrazem na možné vedlejší účinky. Do prezentované studie byly zařazeny děti ve věku 6 měsíců až 11 let ve skupině 10denního podávání amoxicilinu a ve skupině 10denního podávání cefprozilu byly děti od 5 měsíců do 17 let. Amoxicilin byl dávkován 40 mg/kg/den, cefprozil v dávce 15 mg/kg/den. Ve skupině léčené amoxicilinem byl úspěch léčby prokázán u 82 % dětí a ve skupině dětí léčených cefprozilem byl úspěch léčby uveden u 94 %, vždy u 10denního podávání. Bylo též prezentováno, že ve skupině dětí léčených amoxicilinem došlo k recidivě onemocnění ve 21 % případů, naproti tomu ve skupině dětí léčených cefprozilem byla rekurence jen v 6 % případů. Ve studii bylo prokázáno, že cefprozil měl méně recidiv onemocnění a vyšší léčebný úspěch ve srovnání s amoxicilinem [8]. U obou antibiotik se nevyskytly takové nežádoucí účinky, u kterých by bylo nutno terapii přerušit, resp. ukončit. Cefprozil lze tedy považovat za vhodné antibiotikum při léčbě akutní sinusitidy.

Prof. MUDr. Ivo Šlapák, CSc.

Klinika dětské ORL

LF MU a FN Brno

Černopolní 9

602 00 Brno

e-mail: islapak@med.muni.cz