Možnosti antibiotické léčby akutní sinusitidy

Possibilities of antibiotic treatment of acute sinusitis

Acute sinusitis (sinusitis) is most often a complication of acute inflammation of the upper respiratory tract and is reported to occur in 0.5–10% of all childhood cases.

The development and emergence of sinusitis occurs most often by closing the natural estuary of the paranasal cavity into the nasal cavities by swelling and edema of the mucosa. Classical local symptoms include mucosal secretion from the nose, one-sided or two-sided, headache and worsening of nasal passage. The overall symptoms include fever, coughing in the day and night, and unrest in the child. The most common sinusitis agents are Streptococcus pneumoniae, Moraxella catarrhalis and Haemophilus influenzae.

Locally, corticoid sprays and rinses of the nose with mineral or seawater are used locally for the treatment of sinusitis. Generally, antihistamines and anti-fever and pain medications can be used. In the event of failure of this underlying treatment, or when a complication is suspected, it is necessary to use antibiotics. A published study [2] of recent years compared the effect of cefprozil and amoxicillin in the treatment of acute sinusitis in fifty pediatric patients divided into two groups according to the administered drug. The study presented included children aged 6 months to 11 years in the 10-day amoxicillin group and in the 10-day cefprozil administration group, children from 5 months to 17 years of age. Amoxicillin was dosed with 40 mg/kg/day, cefprozil at 15 mg/kg/day. In the amoxicillin-treated group, treatment success was demonstrated in 82% of children, and in the cefprozil-treated group, treatment success was 94%, with 10 daily dosing. The study demonstrated that cefprozil had less recurrence of the disease and higher therapeutic success compared to amoxicillin. For both antibiotics, there were no such adverse effects that would have to be discontinued, respectively end. Cefprozil can therefore be considered a suitable antibiotic for the treatment of acute sinusitis.

Keywords:

antibiotics – childhood acute sinusitis – rhinoscopy – cefprozil

Autoři: I. Šlapák
Působiště autorů: Klinika dětské ORL LF MU a FN Brno
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2019; 74 (1): 41-42.
Kategorie: Přehledový článek

Souhrn

Akutní sinusitida (sinusitis acuta) bývá nejčastěji komplikací akutně vzniklého zánětu horní dýchací cesty, udává se, že vznikne v 0,5–10 % všech případů v dětském věku.

Sinusitida a její rozvoj vzniká nejčastěji uzavřením přirozeného ústí dané paranazální dutiny do nosních dutin zduřením a edémem sliznice. Mezi klasické lokální symptomy patří hlenohnisavá sekrece z nosu, a to jednostranná či oboustranná, bolest hlavy a zhoršení nosní průchodnosti. Mezi celkové příznaky patří horečka, kašel v denní i noční dobu a neklid dítěte. Nejčastějšími původci sinusitidy jsou Streptococcus pneumoniae, Moraxella catarrhalis a Haemophilus influenzae.

Lokálně se používají pří léčbě sinusitidy nosní kortikoidní spreje a výplachy nosu minerální nebo mořskou vodou. Celkově lze podávat antihistaminika a látky proti horečce a bolesti. V případě neúspěchu této základní léčby nebo při podezření na vznikající komplikaci je nutné použít antibiotika. Publikovaná studie [2] z posledních let srovnala účinek cefprozilu a amoxicilinu v léčbě akutní sinusitidy u padesáti dětských pacientů, rozdělených do dvou skupin podle podávaného léku. Do prezentované studie byly zařazeny děti ve věku 6 měsíců až 11 let ve skupině 10denního podávání amoxicilinu a ve skupině 10denního podávání cefprozilu byly děti od 5 měsíců do 17 let. Amoxicilin byl dávkován 40 mg/kg/den, cefprozil v dávce 15 mg/kg/den. Ve skupině léčené amoxicilinem byl úspěch léčby prokázán u 82 % dětí a ve skupině dětí léčených cefprozilem byl úspěch léčby uveden u 94 %, vždy u 10denního podávání. Ve studii bylo prokázáno, že cefprozil měl méně recidiv onemocnění a vyšší léčebný úspěch ve srovnání s amoxicilinem. U obou antibiotik se nevyskytly takové nežádoucí účinky, u kterých by bylo nutno terapii přerušit, resp. ukončit. Cefprozil lze tedy považovat za vhodné antibiotikum při léčbě akutní sinusitidy.

Klíčová slova:

akutní sinusitida – rinoskopie – cefprozil – antibiotiká

ÚVOD

Akutní sinusitida (sinusitis acuta) bývá nejčastěji komplikací akutně vzniklého zánětu horní dýchací cesty, udává se, že vznikne v 0,5‒10 % všech případů v dětském věku. Asi 40 % akutní sinusitidy se spontánně vyléčí, ale u ostatních případů může být infekce tak agresivní, že je nutná léčba antibiotiky, aby se přešlo rozšíření infekce do okolí, nejčastěji do orbity a intrakrania [7]. Sinusitida a její rozvoj vzniká nejčastěji uzavřením přirozeného ústí dané paranazální dutiny do nosních dutin zduřením a edémem sliznice [3]. Samočisticí schopnost řasinkového epitelu je v tomto případě omezena, dochází ke stagnaci sekretu v dutině a rozvoji zánětu. Je nutno poznamenat, že paranazální dutiny se u dítěte postupně vyvíjejí v závislosti na věku, proto při diagnostice je nutno posuzovat věk dítěte a tím možné postižení již vytvořené té které dutiny.

Pro rozvoj sinusitidy je důležité, jaká je virulence infekce a zda se organismus nachází v oslabeném stavu (chřipkové období, imunosuprese, prodělávané onemocnění, atd.) [1]. U nejmenších dětí je také ještě nedostatečně vyspělá imunitní ochrana, která dozrává až postupem věku a její funkce se zlepšují. Diagnostika vzniklé sinusitidy se opírá o klinické vyšetření a symptomy, rentgenologické vyšetření se provádí až při podezření na možnou komplikaci. Mezi klasické lokální symptomy patří hlenohnisavá sekrece z nosu, a to jednostranná či oboustranná, bolest hlavy a zhoršení nosní průchodnosti. Mezi celkové příznaky patří horečka, kašel v denní i noční dobu a neklid dítěte. Nejčastějšími původci sinusitidy jsou Streptococcus pneumoniae, Moraxella catarrhalis a Haemophilus influenzae a z tohoto poznatku pak vychází i úvaha o vhodnosti ordinovaného antibiotika.

LÉČBA AKUTNÍHO ZÁNĚTU PARANAZÁLNÍ DUTINY

Při léčbě akutního zánětu paranazální dutiny se snažíme pomoci organismu, aby sám zlikvidoval infekci, a to zmírněním příznaků lokálních i celkových. Chirurgická intervence je výjimečná, a to v případě zhoršení klinických příznaků, a nebo při rozvoji komplikací (provádí se punkce maxilární dutiny nebo chirurgická sanace dutiny) [4, 5].

Publikovaná studie [2] z posledních let srovnala účinek cefprozilu a amoxicilinu v léčbě akutní sinusitidy u padesáti dětských pacientů, rozdělených do dvou skupin podle podávaného léku. Studie srovnávala účinek a bezpečnost zmíněných antibiotik s důrazem na možné vedlejší účinky. Do prezentované studie byly zařazeny děti ve věku 6 měsíců až 11 let ve skupině 10denního podávání amoxicilinu a ve skupině 10denního podávání cefprozilu byly děti od 5 měsíců do 17 let. Amoxicilin byl dávkován 40 mg/kg/den, cefprozil v dávce 15 mg/kg/den. Ve skupině léčené amoxicilinem byl úspěch léčby prokázán u 82 % dětí a ve skupině dětí léčených cefprozilem byl úspěch léčby uveden u 94 %, vždy u 10denního podávání. Bylo též prezentováno, že ve skupině dětí léčených amoxicilinem došlo k recidivě onemocnění ve 21 % případů, naproti tomu ve skupině dětí léčených cefprozilem byla rekurence jen v 6 % případů. Ve studii bylo prokázáno, že cefprozil měl méně recidiv onemocnění a vyšší léčebný úspěch ve srovnání s amoxicilinem [8]. U obou antibiotik se nevyskytly takové nežádoucí účinky, u kterých by bylo nutno terapii přerušit, resp. ukončit. Cefprozil lze tedy považovat za vhodné antibiotikum při léčbě akutní sinusitidy.

Prof. MUDr. Ivo Šlapák, CSc.

Klinika dětské ORL

LF MU a FN Brno

Černopolní 9

602 00 Brno

e-mail: islapak@med.muni.cz

Zdroje

Klačanský J, Jakubíková J. Detská otolaryngológia. Martin: Osveta, 1992.
Simon MW. Cefprozil vs Amoxicillin in the treatment of childhood acute sinusitid. Int Pediatr 2000; 15 (2): 93–96.
Šlapák I, a kol. Dětská otorinolaryngologie. Praha: Mladá fronta, 2013. ISBN 978-80-204-2900-1.
Sičák M. Funkčná endoskopická chirurgie prinosových dutin. Martin: Kozák-Press, 2001. ISBN 80-900-482-4-2.
Arora HS. Sinusitis in children. Pediatr Ann 2018 Oct 1; 47 (10): e396–-e401.
Wu D, Wasserman J, Boruk M. Practice patterns of systemic corticosteroid use in complicated acute rhinosinusitis among rhinologists and pediatric otolaryngologist. Am J Rhinol Allergy 2018 Nov; 32 (6): 485–490. doi: 10.1177/1945892418797056. Epub 2018 Aug 30.
Beswick DM, Messner AH, Hwang PH. Pediatric chronic rhinosinusitis management in rhinologists and pediatric otolaryngologists. Ann Otol Rhinol Laryngol 2017 Sep; 126 (9): 634–639.
Persky MJ, Roof SA, Fang Y, et al. Cephalosporin use in penicillin-allergic patients: a survey of otolaryngologists and literature review. Laryngoscope 2015 Aug; 125 (8): 1822–1826.