Alarmující výskyt gestačního diabetes mellitus při použití stávajících i nových mezinárodních diagnostických kritérií
Authors:
K. Anderlová 1,2; H. Krejčí 1,2; P. Klusáčková 1; M. Moravcová 2; H. Benáková 3; V. Krejčí 2; A. Pažízek 2; M. Haluzík 1
Authors‘ workplace:
III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. Š. Svačina, DrSc., MBA
1; Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc.
2; Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. T. Zima, DrSc., MBA
3
Published in:
Ceska Gynekol 2014; 79(3): 213-218
Overview
Cíl studie:
Analyzovat výsledky orálního glukózového tolerančního testu (oGTT) u těhotných žen podle současných diagnostických kritérií gestačního diabetes mellitus (GDM) platných v ČR, zjistit vliv hodnocení 60. minuty oGTT na počet žen s diagnostikovaným GDM. Srovnat záchyt GDM při použití stávajících kritérií platných v ČR a nově doporučených kritérií podle IADPSG (International Association of Diabetes and Pregnancy Study Groups).
Typ studie:
Retrospektivní analýza dat.
Název a sídlo pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha.
Metodika:
Analyzovali jsme výsledky oGTT u 2565 těhotných žen, provedených v Centrální laboratoři ÚLBLD VFN a 1. LF UK v letech 2008–2012. Vyhodnotili jsme záchyt GDM podle cut-off hodnot v 0. a 120. min(5,6 a 7,7 mmol/l) a v 0., 60. a 120. min (5,6; 8,9 a 7,7 mmol/l). Porovnali jsme výskyt GDM diagnostikovaný na základě stávajících kritérií se záchytem GDM podle IADPSG kritérií (5,1; 10,0 a 8,5 mmol/l). Statistická analýza dat byla provedena pomocí programu GNU PSPP Statistical Analysis Software verze 0.8.0-g0ad9f6.
Výsledky:
Ve sledovaném souboru bylo podle současných kritérií při hodnocení glykémie v 0. a 120. minutě oGTT diagnostikováno 362 žen s GDM, tj. 14,11 % . Při hodnocení glykémie také v 60. minutě vzrostl záchyt GDM na 571, tj. 22,26 %, žen (p < 0,00). Při použití IADPSG kritérií byl GDM zjištěn u 818 žen, tj. 31,89 % (p = 0,038). Skupiny žen diagnostikovaných podle starých a nových kritérií se překrývají pouze částečně: 503 žen, tj. 19,61 % (resp. 394 žen, tj. 15,36 %, při hodnocení glykémie i v 60. min), mělo GDM podle IAPDSG, ale nikoli podle stávajících kritérií. Naopak 47 žen, tj. 1,83 % (resp. 147 žen, tj. 5,73 % při hodnocení glykémie i v 60. min), mělo GDM podle stávajících kritérií, ale nikoli podle IAPDSG.
Závěr:
V naší studii byl záchyt GDM při použití mezinárodních kritérií podle IAPDSG vyšší ve srovnání se stávajícími českými kritérii. Přijetí mezinárodních kritérií může pomoci odhalit dosud nesledované ženy s GDM, a tak zlepšit výsledky jejich těhotenství.
KLÍČOVÁ SLOVA:
gestační diabetes mellitus, orální glukózový toleranční test, oGTT, Hyperglycemia and Adverse Pregnancy Outcomes (HAPO) study
ÚVOD
Gestační diabetes mellitus (GDM) je porucha metabolismu glukózy, která se objeví v těhotenství a spontánně odezní během šestinedělí [14]. Neléčený GDM ohrožuje vývoj plodu a může vést k řadě komplikací jak pro matku [15], tak pro její plod, u kterého kromě bezprostředních perinatálních komplikací zvyšuje také riziko obezity, diabetu 2. typu, metabolického syndromu a kardiovaskulárních komplikací v pozdějším věku [5]. Ženy s anamnézou GDM mají také vyšší riziko následného rozvoje DM 2. typu [10]. Incidence GDM celosvětově stoupá spolu se změnou životního stylu, nárůstem obezity a odsouváním těhotenství do pozdějšího věku [7].
V České republice platí doporučený postup pro screening GDM z roku 2008 vzešlý ze společné dohody České diabetologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČDS ČLS JEP) a České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČGPS ČLS JEP) [1, 2, 3]. Starší údaje v české literatuře udávají přítomnost GDM ve 3–4 % všech těhotenství [11]. Výsledky nedávné studie Franekové a Jabora z roku 2010 [4] však naznačují, že aktuální výskyt GDM je pravděpodobně několikanásobně vyšší. Autoři v této studii analyzovali 2043 výsledků oGTT u těhotných žen v rámci screeningu GDM na čtyřech pracovištích ČR. Na základě glykémie nalačno (cut-off ≥ 5,6 mmol/l) a/nebo ve 120. minutě oGTT (≥ 7,8 mmol/l) byl GDM zjištěn u 9,6 % těhotných žen. Z výsledků je také patrné, že stanovení glykémie v 60. minutě oGTT (které je podle současného doporučení fakultativní) významně ovlivňuje počet diagnostikovaných žen s GDM. V podsouboru 676 žen, u kterých byla k dispozici také glykémie v 60. minutě oGTT (≥ 8,8 mmol/l), byl GDM diagnostikován u 24 % těhotných. Autoři však při hodnocení oGTT použili cut-off hodnotu v 60. minutě oGTT o 0,1 mmol/l nižší a ve 120. min o 0,1 mmol/l vyšší, než je ve společném doporučení odborných společností.
Screening ani diagnostická kritéria GDM nejsou mezinárodně jednotná. V roce 2010 byl Mezinárodní asociací pro diabetes a těhotenství – IADPSG (International Association of Diabetes and Pregnancy Study Groups) vydán nový doporučený postup pro diagnostiku GDM [6] vycházející z výsledků velké mezinárodní multicentrické studie HAPO (Hypeglycemia and Adverse Pregnancy Outcomes) [12]. Srovnání diagnostických kritérií GDM v ČR a podle IADPSG je uvedeno v tab. 1.
V předkládané studii analyzujeme výsledky oGTT rutinně prováděného v těhotenství v rámci screeningu GDM. Cílem naší studie bylo zjistit:
- záchyt GDM podle současných diagnostických kritérií platných v ČR,
- jaký vliv má fakultativní stanovení glykémie v 60. minutě oGTT na incidenci GDM,
- jak se liší záchyt GDM při použití dosud platných a nových diagnostických kritérií doporučených IADPSG,
- jaký je záchyt GDM v jednotlivých fázích oGTT.
Účelem naší studie bylo získat přehled o aktuální frekvenci GDM v české populaci a její případné změně, pokud bychom přijali nová diagnostická kritéria. Tato data mohou sloužit jako východiska k diskusi o optimálním přístupu ke screeningu a diagnostice GDM.
SOUBOR ŽEN A METODIKA
Analyzovali jsme výsledky screeningu GDM provedeného v Centrální laboratoři VFN v Praze celkem u 2565 těhotných žen. Jejich průměrný věk byl 32,2 ± 4,4 let. Vyšetření probíhala v pětiletém období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2012. Ženy byly vyšetřeny standardním oGTT po zátěži 75 g glukózy se stanovením glykémie nalačno, v 60. min a 120. min po vypití roztoku glukózy. Porovnali jsme výskyt GDM diagnostikovaný na základě stávajících kritérií podle cut-off hodnot v 0. a 120. minutě (5,6 a 7,7 mmol/l), v 0., 60. a 120 min (5,6; 8,9 a 7,7 mmol/l) se záchytem GDM podle IADPSG kritérií (5,1; 10,0 a 8,5 mmol/l) (tab. 2). Statistická analýza dat byla provedena pomocí programu GNU PSPP Statistical Analysis Software verze 0.8.0-g0ad9f6 od Free Software Foundation.
VÝSLEDKY
Podle současných kritérií platných v ČR na základě glykémie nalačno > 5,5 mmol/l a/nebo glykémie ve 120. minutě oGTT > 7,6 mmol/l byl GDM diagnostikován u 362 žen, tj. 14,11% sledovaného souboru. Pokud byla do hodnocení zahrnuta také glykémie v 60. minutě oGTT > 8,8 mmol/l, byl GDM diagnostikován u dalších 209 žen, celkem tedy u 571, tj. 22,26 % žen ve sledovaném souboru. Rozdíl je statisticky významný (p < 0,00). Při použití nových diagnostických kritérií podle IADPSG (glykémie nalačno > 5,0 mmol/l a/nebo v 60. min oGTT > 9,9 mmol/l a/nebo ve 120. min oGTT > 8,4 mmol/l) byl GDM diagnostikován u celkem 818 žen, tj. 31,89 % sledovaného souboru. Rozdíl je statisticky významný(p = 0,038) (tab. 2, graf 1).
Při porovnání souborů žen s GDM zachyceným podle dosud platných kritérií v ČR při hodnocení glykémie nalačno a/nebo ve 120. min oGTT a kritérií podle IADPSG (graf 2) jsme zjistili, že 315, tj. 12,28 %, žen splnilo obojí diagnostická kritéria. 503, tj. 19,61 %, žen z daného souboru mělo GDM podle IADPSG kritérií, ale nikoli podle českých kritérií (glykémie nalačno a/nebo ve 120. min oGTT). A naopak 47, tj. 1,83 %, žen mělo GDM podle českých kritérií (glykémie nalačno a/nebo ve 120. min oGTT), ale nikoli podle IADPSG kritérií.
V dalším srovnání bylo k českým diagnostickým kritériím zahrnuto také hodnocení glykémie v 60. min oGTT (graf 3). Celkem 424 (tj. 16,53 %) žen splnilo obojí diagnostická kritéria, 394 (tj. 15,36 %) žen z daného souboru mělo GDM podle IADPSG kritérií, ale nikoli podle českých kritérií (glykémie nalačno a/nebo v 60. min oGTT a/nebo ve 120. min oGTT). Naopak 147 (tj. 5,73 %) žen mělo GDM podle českých kritérií (glykémie nalačno a/nebo v 60. min oGTT a/nebo ve 120. min oGTT), ale nikoli podle IADPSG kritérií.
Pokud podobně jako v HAPO studii oddělíme pacientky se zjevným diabetem (tzn. glykémie nalačno nad 5,8 mmol/l a/nebo ve 120. minutě oGTT nad 11,1 mmol/l) a poté hodnotíme záchyt GDM v jednotlivých fázích oGTT, získáme následující údaje:
Při použití diagnostických kritérií platných v ČR byl záchyt GDM v 0. minutě oGTT u 109 žen, tj. 4,24 %, po přidání hodnocení glykémie v 60. minutě oGTT byl GDM zachycen u dalších 335, tj. 13,06 % žen, a po přidání hodnocení glykémie ve 120. minutě oGTT u dalších 57, tj. 2,22 % žen. Po započtení 2,72 % (70 pacientek) se zjevným diabetem byl GDM zjištěn celkem u 22,26 % (tab. 3).
Při použití diagnostických kritérií podle IAPSDG byl záchyt GDM v 0. minutě oGTT u 669, tj. 26,08 %, žen, po přidání hodnocení glykémie v 60. minutě oGTT u 51, tj. 1,98 %, žen, a po přidání hodnocení glykémie ve 120. minutě oGTT u 28, tj. 1,09 %, žen. Po započtení 2,72 % (70 pac.) se zjevným diabetem byl GDM zjištěn celkem u 31,89 % (tab. 3).
DISKUSE
Incidence GDM celosvětově stoupá, což koresponduje se stoupající incidencí DM 2. typu v celkové populaci [7]. Výsledky naší studie naznačují, že také v České republice je výskyt GDM mnohem vyšší než se dosud v literatuře udávalo. Příčinou je pravděpodobně celosvětově vyšší výskyt nadváhy a obezity u žen ve fertilním věku, nezdravý životní styl a odsouvání mateřství do pozdějšího věku [15]. Tomu částečně nasvědčuje i naše studie, ve které byl průměrný věk těhotných žen 32,2 ± 4,4 let. Jiné charakteristiky sledovaných žen (BMI, váhový přírůstek v době screeningu GDM, parita atd.) nám nebyly dostupné.
Námi zjištěný vysoký záchyt GDM (14,11 %, resp. 22,26 % při zahrnutí glykémie v 60. min oGTT) však nemusí korespondovat s reálným výskytem GDM v české populaci. Studie byla provedena v rámci jednoho pražského pracoviště, jehož porodnice je navíc zaměřena na sledování rizikových těhotenství. Ve zmiňované studii Franekové a Jabora z roku 2010 [4], kde byl vyšetřen obdobný počet těhotných žen celkem na čtyřech mimopražských pracovištích, byl výskyt GDM při hodnocení glykémie nalačno a ve 120. min oGTT sice nižší (9,6 % vs 14,1 %), avšak při použití cut-off hodnoty ve 120. min byl vyšší o 0,1 mmol/l. Při zahrnutí glykémie v 60. min oGTT do diagnostických kritérií byl jejich záchyt GDM naopak o něco vyšší než v naší studii (24 % vs 22,3 %), což mohlo být způsobeno použitím cut-off hodnoty o 0,1 mmol/l nižší než v naší studii. S přihlédnutím k rozdílům v cut-off hodnotách jsou výsledky obou studií srovnatelné. Jiným vysvětlením takto vysokého záchytu GDM (a to v obou studiích) by mohla být skutečnost, že screening GDM není v ČR prováděn jednotně a celoplošně, navzdory tomu, že je celoplošný screening doporučen odbornými společnostmi. Z praxe víme, že řada pracovišť i ambulantních gynekologů nadále provádí screening GDM pouze u rizikových žen, přičemž se navzájem liší v definici jejich „rizikovosti“.
Naše studie dále potvrdila zásadní rozdíl v záchytu GDM, je-li do diagnostických kritérií zahrnuta také glykémie v 60. minutě oGTT (podobně jako předchozí práce Franekové a Jabora). Její stanovení je ve společném doporučeném postupu ČDS ČLS JEP a ČGPS ČLS JEP pro screening GDM označeno jako fakultativní bez dalších komentářů [1, 2, 3]. Praxe na různých pracovištích ČR se v tomto ohledu velmi různí. V naší studii se při hodnocení glykémie v 60. minutě oGTT zvýšil záchyt GDM o 8,15 %. Doporučení stanovit glykémii v 60. minutě oGTT pouze fakultativně vede v praxi k řadě nesrovnalostí a četným dohadům při hodnocení oGTT.
Současná doporučení pro diagnostiku GDM historicky vzešla z kritérií používaných pro diagnózu poruchy glukózové tolerance ve všeobecné populaci [14] a nemusí odrážet reálná rizika takto definovaného GDM pro matku a plod. Proto se zvažuje přijetí nových kritérií vycházejících z respektované velké studie HAPO, která se zabývala asociací mezi výší mateřské glykémie během oGTT a těhotenskými a perinatálními komplikacemi [12]. Česká diabetologická společnost přijala tato nová kritéria v dubnu 2014 a nyní probíhají jednání s Českou gynekologicko-porodnickou společností a Českou společností klinické biochemie ohledně přijetí jednotného postupu při screeningu GDM. Ve studii HAPO byl při aplikaci nových kritérií výskyt GDM u 17,8 % těhotných žen [12]. Výskyt GDM se výrazně lišil mezi jednotlivými studijními centry: nejnižší výskyt 9,3 % byl v Beersheba v Izraeli, průměrný 17,1 % v Belfastu, U.K., a nejvyšší 25,5 % v Bellfloweru, Kalifornii [12]. Zajímalo nás, jak se změní záchyt GDM a skladba pacientek v našem souboru při použití těchto nových kritérií. V naší studii byl při aplikaci HAPO kritérií záchyt GDM u 31,89 % těhotných žen. Průměrný věk (jakožto jeden z rizikových faktorů GDM) byl v námi sledovaném souboru vyšší než ve studii HAPO(32,2 ± 4,4 let vs 29,2 ± 5,8). Je však nepravděpodobné, že by v České republice byla vyšší frekvence GDM než v oblastech s velmi vysokým výskytem obezity a DM 2. typu, jako je např. v USA. Z důvodů, které jsme zmínili výše, se ve skutečně neselektované české populaci těhotných žen (v rámci celoplošného screeningu) neobáváme takto vysokého záchytu GDM. U částečně selektované populace (s vyšším zastoupením těhotných žen se zvýšeným rizikem diabetu), je záchyt GDM až u třetiny vyšetřených žen pravděpodobně reálný. Bylo by velmi zajímavé vyhodnotit výsledky oGTT i na dalších pracovištích, včetně ambulantních. Ze srovnání skupin žen diagnostikovaných podle českých a nově doporučených IADPSG kritérií dále vyplývá, že se překrývají pouze částečně, tj. že skupinu žen sledujeme zbytečně (nemají GDM podle nových kritérií), zatímco u velké skupiny žen se zvýšeným rizikem těhotenských a perinatálních komplikací není GDM vůbec diagnostikován.
Zajímavým zjištěním je význam jednotlivých vyšetření v rámci screeningu GDM pro jeho záchyt. Pomocí samotné glykémie nalačno byl ve studii HAPO GDM identifikován u 8,3 % žen, přidáním měření glykémie v 60. min oGTT byl GDM zjištěn u dalších 5,7 % žen a přidáním dalšího měření ve 120. min oGTT u 2,1 % žen. Po započtení 1,7 % žen se zjevným diabetem (glykémie nalačno > 5,8 a/nebo > 11,1 mmol/l), byl GDM zjištěn celkem u 17,8 % těhotných žen [12]. Ve studii HAPO byl tedy GDM diagnostikován přibližně u poloviny žen pomocí samotné glykémie nalačno a u další poloviny po zátěži glukózou. Naproti tomu v naší studii byla při použití stejných kritérií jako ve studii HAPO většina žen s GDM diagnostikována již na základě glykémie nalačno (celkem u 26,1 % těhotných), zatímco po zátěži glukózou bylo identifikováno dalších pouze 3,1 % žen s GDM (v 60. a/nebo 120. min oGTT).
ZÁVĚR
GDM patří mezi nejčastější interní komplikace v těhotenství. Jeho incidence celosvětově stoupá. Neléčený GDM je spojen se zvýšeným výskytem mateřských, perinatálních a novorozeneckých komplikací. Léčba GDM je relativně ekonomicky nenáročná, spočívá především v dietních edukacích. Úspěšná prevence vzniku komplikací GDM je podmíněná jeho včasnou a správně provedenou diagnózou a optimální léčbou. Z výsledků naší studie vyplývá, že výskyt GDM je vyšší, než se dosud udávalo. Doporučení pro screening a diagnózu gestačního diabetu aktuálně platná v ČR nejsou v souladu s nejnovějšími poznatky zjištěnými uznávanými recentními studiemi. Srovnání našich a nově doporučených kritérií pro diagnózu GDM ukázalo, že část žen sledujeme zbytečně, zatímco podstatné části žen s GDM podle nových kritérií není péče poskytnuta.
Práce byla podpořena grantovým projektem IGA NT/13544 – 4, RVO-VFN64165/2012, IGA NT 13299-4 a SVV264503.
MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN
U Nemocnice 2
128 00 Praha 2
e-mail: katerina.anderlova@vfn.cz
Sources
1. Andělová, K. Doporučený postup provádění screeningu poruch glukózové tolerance v graviditě. Čes Gynek, 2009, 74, S1, s. 7.
2. Česká diabetologická společnost. Diabetes mellitus – laboratorní diagnostika a sledování stavu pacientů. DMEV, 2012, 1, s. 51–58.
3. Česká diabetologická společnost. Standardy péče o diabetes mellitus v těhotenství. DMEV, 2007, 4, s. 229–231.
4. Franeková, J., Jabor, A. Gestační diabetes mellitus: analýza 2043 výsledků oGTT – je čas na změnu? Klin Biochem Metab, 2010, 18(39), s. 30–37.
5. Hillier, TA., Pedula, KL., Schmidt, MM. Childhood obesity and metabolic imprinting. Diabetes Care, 2007, 30 (9), p. 2287–2292.
6. International Association of Diabetes and Pregnancy Study Groups Recommendations on the Diagnosis and Classification of Hyperglycemia in Pregnancy. Diabetes Care, 2010, 33, 3, p. 676–682.
7. King, HM., Rewers, M. Global estimates for prevalence of diabetes mellitus and impaired glucose tolerance in adults. Diabetes Care 1993, 16, p. 157–177.
8. Krejčí, H. Gestační diabetes mellitus. Postrgrad Med, 2012, 14, příloha č. 3, s. 49–54.
9. Landon, MB., Mele, L., et al. The relationship between maternal glycemia and perinatal outcome. Obstet Gynecol, 2011, 117, p. 218–224.
10. Owen, LA., O´Sullivan, EP., et al. ATLANTIC DIP: the impact of obesity on pregnancy outcome in glucose-tolerant women. Diabetes Care 2010, 33, p. 577–579.
11. Pelikánová, T., Bartoš, V., et al. Praktická diabetologie. Praha: Maxdorf, 2011, 742 s.
12. The HAPO Study Cooperative Research Group. Hyperglycemia and adverse pregnancy outcomes. N Engl J Med, 2008, 358, p. 1991–2002.
13. Vohr, BR., Boney, CM. Gestational diabetes: the forerunner for the development of maternal and childhood obesity and metabolic syndrome? J Matern Fetal Neonatal Med, 21, 2008, 3, p. 149–147.
14. WHO. Summary of technical report and recommendations. Definition and diagnosis of diabetes mellitus and intermediate hyperglycemia: report of a WHO/IDF consultation. WHO, 2006, ISBN 92-4-159493-4.
15. Yogev, Y., Visser, GH. Obesity, gestational diabetes and pregnancy outcome. Semin Fetal Neonatal Med, 14, 2009, 2, p. 77–84.
Labels
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicineArticle was published in
Czech Gynaecology
2014 Issue 3
Most read in this issue
- Diagnostický postup u těhotenství nejisté viability a neznámé lokalizace – nejnovější doporučení
- Myoinositol v terapii syndromu polycystických ovarií
- HELLP syndrom komplikovaný rupturou jater – kazuistika
-
Prenatální diagnóza skeletální dysplazie v prvním trimestru těhotenství
X-vázaná dominantní chondrodysplasia punctata