Lze diagnostikovat pseudozáchvaty (neepilepticképsychogenní záchvaty) podle Škály disociačníchzkušeností (DES)?

Overview

Souhrn:
Práce ověřuje účinnost Škály disociačních zkušeností, DES, (Putnam, Bernstein, 1986)při odlišení epileptických a psychogenních neepileptických záchvatů (NES), přičemž vycházíz epileptologického hodnocení prováděného na monitorovací jednotce neurologického oddělení.V souboru 60 pacientů bylo uzavřeno ve 37 případech, že jde o epilepsii, ve 12 o NES, u 5 osobkombinace obojího a u 6 muselo být uzavřeno jako zatím nejasné. Pacienti provedli DES a většinoutaké osobnostní metody (SUPOS, DSF, WPSI) a intelektové a paměťové zkoušky (WAIS-R, WMS-R).Průměrné hodnoty DES byly u nemocných epilepsií 15,6 ± 15,99, medián 10,4. U skupiny s NES 18,8± 16,03, medián 23,8. Hodnoty DES > 25, považované za doklad disociace, byly u 16 % ze skupinynemocných epilepsií a u 42 % osob s NES. Rozdíly nejsou statisticky významné. Zvýšené hodnoty DESbyly významně spojené s nepříznivými subjektivními prožitky a stavy, s horší emociální adaptací,a významně byly v korelaci s nižším vzděláním, nižšími intelektovými výkony a nižšími paměťovýmivýkony. Pozitivní nález disociativní symptomatologie se vyskytuje i u pacientů s nepochybnýmiepileptickými záchvaty. Diagnostikovat psychogenní epileptické záchvaty podle výsledků Škálydisociačních zkušeností tedy není na místě.

Klíčová slova:
epilepsie, neepileptické záchvaty, disociace, diagnostické metody, neuropsychologie,Škála disociačních zkušeností (DES).