Authors: J. Preiss; Z. Vojtěch 1; T. Haas 1 2 Authors‘ workplace: Neurologické oddělení NsP Na Homolce, Praha, přednosta prim. MUDr. M. Kalina1 Ústav biofyziky 1. LF UK, Praha, přednosta prof. ing. M. Rakovič, DrSc. 2 Published in: Čes. a slov. Psychiat., , 2004, No. 4, pp. 197-203. Category:
Souhrn: Práce ověřuje účinnost Škály disociačních zkušeností, DES, (Putnam, Bernstein, 1986)při odlišení epileptických a psychogenních neepileptických záchvatů (NES), přičemž vycházíz epileptologického hodnocení prováděného na monitorovací jednotce neurologického oddělení.V souboru 60 pacientů bylo uzavřeno ve 37 případech, že jde o epilepsii, ve 12 o NES, u 5 osobkombinace obojího a u 6 muselo být uzavřeno jako zatím nejasné. Pacienti provedli DES a většinoutaké osobnostní metody (SUPOS, DSF, WPSI) a intelektové a paměťové zkoušky (WAIS-R, WMS-R).Průměrné hodnoty DES byly u nemocných epilepsií 15,6 ± 15,99, medián 10,4. U skupiny s NES 18,8± 16,03, medián 23,8. Hodnoty DES > 25, považované za doklad disociace, byly u 16 % ze skupinynemocných epilepsií a u 42 % osob s NES. Rozdíly nejsou statisticky významné. Zvýšené hodnoty DESbyly významně spojené s nepříznivými subjektivními prožitky a stavy, s horší emociální adaptací,a významně byly v korelaci s nižším vzděláním, nižšími intelektovými výkony a nižšími paměťovýmivýkony. Pozitivní nález disociativní symptomatologie se vyskytuje i u pacientů s nepochybnýmiepileptickými záchvaty. Diagnostikovat psychogenní epileptické záchvaty podle výsledků Škálydisociačních zkušeností tedy není na místě.
Klíčová slova: epilepsie, neepileptické záchvaty, disociace, diagnostické metody, neuropsychologie,Škála disociačních zkušeností (DES).
Don‘t have an account? Create new account
Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.
