K pojmům farmaceutická péče, lékárenská péče a správná lékárenská praxe
:
J. Kolář; B. Macešková; T. Ambrus
:
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav aplikované farmacie
:
Čes. slov. Farm., 2009; 58, 55-59
:
Review Articles
Práce se zabývá obsahovou náplní pojmů farmaceutická péče, lékárenská péče a správná lékárenská praxe. Poukazuje na jejich shodné, podobné a odlišné charakteristiky.
Klíčová slova:
farmaceutická péče – lékárenská péče – správná lékárenská praxe
Koncepce farmaceutické péče byla představena a nabídnuta veřejným lékárnám ve většině evropských zemí, zejména jako reakce na jednání Sekce veřejných lékáren na konferenci Mezinárodní farmaceutické federace (FIP), konané v roce 1993 v Tokiu. Profesor Hepler byl požádán, aby zahájil program celoživotního vzdělávání o farmaceutické péči. Současně s tím byla započata diskuze, která se zabývala otázkou definice farmaceutické péče. Má jít o „péči o léky“1 nebo o „péči poskytovanou farmaceuty/lékárníky“? Daná koncepce dosud není ve všech zemích interpretována jednotně. Důvodů pro tuto skutečnost je více: Tvoří je lingvistické problémy (lze se setkat s různým přístupem ke koncepci farmaceutické péče i v anglicky mluvících zemích, například v USA a ve Velké Británii), existují problémy s nejvhodnějším překladem některých pojmů a jednotným chápáním jejich obsahu, rovněž se poukazuje na odlišnosti lékárenství v jednotlivých zemích, na rozdílnost prostředí, v němž je poskytována zdravotní péče. Další rozdíly v interpretaci a hlavně implementaci farmaceutické péče lze spatřovat v procesu výchovy farmaceutů 1, 2). I když v tomto případě dochází v rámci Evropy k jeho harmonizaci.
Nejednotný překlad termínu „pharmaceutical care“ jsme zaznamenali v domácích publikacích psaných v českém nebo ve slovenském jazyce, například v pracích 3, 4).
Cílem našeho příspěvku je poukázat na shodné, podobné a odlišné charakteristiky pojmů lékárenská péče a farmaceutická péče. A alespoň ve stručnosti charakterizovat termín správná lékárenská praxe. Z těchto zásad vycházejí standardy poskytování lékárenské péče.
V české legislativě je patrně poprvé uveden termín lékárenská péče v zákonu o všeobecném zdravotním pojištění 5), když hovoří o úhradě léčiv a prostředků zdravotnické techniky2 zdravotní pojišťovnou zařízením lékárenské péče5). Jiný právní předpis uvádí, že v nestátních zařízeních lze poskytovat zdravotní péči poradenskou, ošetřovatelskou, diagnostickou, preventivní, rehabilitační, lázeňskou, léčebnou a lékárenskou6). Neobsahují však definici lékárenské péče. Ta se včetně obsahového vymezení objevuje až v roce 2003 7). Lékárenskou péčí se rozumí zejména obstarávání, příprava, kontrola, uchovávání a výdej potřebných léčivých přípravků a zdravotnických prostředků při současně poskytované odborné informaci nemocnému, pokud mu nebyly poskytnuty přímo při výkonu léčebně preventivní péče. Léčivé přípravky nemocnému vydá na lékařský předpis lékárna nebo jiné zařízení k tomu určené. Citovaný zákon nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, tj. od 1. 5. 2004. Následně je potom tato formulace doplněna 8): Pro předepisování a výdej potravin pro zvláštní lékařské účely platí obdobně právní předpisy upravující předepisování a výdej léčivých přípravků. Toto rozšíření nabylo účinnosti od 15. 5. 2007.
Na rozdíl od termínu farmaceutická péče (viz dále) se tak termín lékárenská péče objevuje v právních předpisech, např. 9–11). Významový obsah definice 12) má již blíže k definici farmaceutické péče.
První souhrnné práce pojednávající o „pharmaceutical care“ vyšly ve Slovenské republice v roce 1995 3), a v České republice v roce 1996 4). Při jejím sepisování 4) samozřejmě vyvstala otázka správného překladu výrazu „pharmaceutical“. V té době se jako nejvýstižnější jevil překlad „lékárenská“ péče, neboť je to činnost prováděná (převážně) v lékárnách jako součást lékárenství. Pojem „farmaceutická“ péče se zdál příliš širokým, zahrnujícím i další odvětví farmacie, která nepřicházejí do přímého kontaktu s pacientem. Poté, co česká legislativa označila pojmem „lékárenská péče“ veškeré činnosti lékárny (tab. 1) a tento termín se prakticky stal synonymem pro lékárenství – jakožto celek, bylo nutné se znovu zamyslet nad překladem termínu „pharmaceutical care“. Nabízela se pouze alternativa „farmaceutická péče“, akceptovatelná s vědomím, že se jedná o vztah farmaceuta s pacientem (a lékařem) realizovaný převážně v lékárně. Z tohoto pohledu lze pak farmaceutickou péči považovat za součást lékárenské péče, konkrétně za „přidanou hodnotu“ poskytovanou pacientovi nejčastěji během výdeje léčiv. Farmaceutická péče není samozřejmou či každodenní činností lékáren, jak se často mylně uvádí. Na základě studia řady definic farmaceutické péče – v tabulce 2 podáváme jejich částečný výběr – pokusili jsme se vybrat a případně zobecnit nejvýznamnější charakteristiky tohoto pojmu (tab. 3). Stručný dodatek k tabulce 2: První definici farmaceutické péče vytvořili kliničtí farmaceuti v USA v roce 1975 13). Definice, kterou publikoval Brodie se spolupracovníky, bývá považována za nejkomplexnější definici farmaceutické péče 14). Nejcitovanější je definice Heplera a Strandové 17).
Z tabulky 3 (řádek „požadavky“) vyplývá, že farmaceutická péče má přesně definované zásady, k jejichž dodržení provoz většiny běžných lékáren není přizpůsoben, chybějí legislativní podklady, někdy i motivace (a možná také znalosti).
Termín lékárenská péče a termín farmaceutická péče je tedy nutné od sebe odlišovat, nesměšovat realitu s ideálem, ke kterému praxe směřuje. Farmaceutická péče se vztahuje k přímé interakci s pacientem, lze ji považovat za součásti výdejní činnosti prováděné na maximální odborné úrovni (i když v určitých případech může být poskytována bez přímé návaznosti na výdej léčiv). Žádná z dalších činností lékárenské péče (příprava léčiv, obhospodařování zásob, administrativní činnost) nemá k farmaceutické péči přímý vztah. Další příklady nesprávného chápání obsahu pojmu farmaceutická péče zprostředkovává tabulka 4. Podstatné rozdíly mezi oběma termíny sumarizujeme v tabulce 5.
Správná lékárenská praxe
Dalším pojem, který je vhodné v souvislosti s diskutovaným tématem vzpomenout, je pojem správná lékárenská praxe. Mezinárodní farmaceutická federace (FIP) přijala poprvé soubor doporučení – pravidel o Správné lékárenské praxi 5. září 1993 v Tokiu. Jeho návrh byl publikován i v našem tisku 39). Tato pravidla se stala odkazem pro národní farmaceutické organizace, vlády a mezinárodní farmaceutické organizace, aby vytvořily národní akceptovatelné standardy Správné lékárenské praxe. Revidovaná verze zmíněného dokumentu byla schválena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v dubnu 1997 a následně v září téhož roku na Kongresu FIP. Soubor pravidel o Správné lékárenské praxi je modelem pro realizaci lékárenské péče, v podobě národních standardů, které mají za cíl zvýšit kvalitu služeb poskytovaných lékárnami.
V podmínkách České republiky ji potom definují právní předpisy 40, 41) (tab. 6), jiné 42) se zabývají praktickou realizací správné lékárenské praxe.
Závěr
Na základě našich zjištění se domníváme, že je z pohledu adekvátní interpretace terminologie potřebné se zamyslet nad našimi následujícími závěry: Je správné mluvit o tom, že (všechny) lékárny v České republice poskytují farmaceutickou péči? Zdá se, že nikoli. Určitě v některých lékárnách běží časově omezené experimenty s poskytováním farmaceutické péče vybraným skupinám pacientů, ve většině lékáren však nikoli. Stejně tak je zcela zvláštní, když některé lékárny zdůrazňují to, že poskytují lékárenskou péči. Co by měly dělat jiného, když jim je poskytování lékárenské péče nařízeno zákonem?
Došlo 11. února 2009 / Přijato 26. února 2009
Adresa pro korespondenci:
doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.
Ústav aplikované farmacie FaF VFU
Palackého 1–3, 612 42 Brno
e-mail: kolarj@vfu.cz
Sources
1. van Mil, J. W. F., McElnay, J., de Jong–van den Berg, L. W., Tromp, T. F. J.: Int. J. Pharm. Pract., 1999; 7, 202–208.
2. van Mil, J. W. F.: Pharm. Care Esp., 2000; 2, 42–56.
3. Szücsová, S., Sýkora, J., Slaný, J.: Farm. Obzor, 1995; 64, 147–152.
4. Macešková, B.: Čes. Slov. Farm., 1996; 45, 4–7.
5. Zákon č. 550/1991 Sb. České národní rady ze dne 6. prosince 1991 o všeobecném zdravotním pojištění.
6. Zákon č. 160/1992 Sb. České národní rady ze dne 19. března 1992 o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních
7. Zákon č. 356/2003 Sb. ze dne 23. září 2003 o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů.
8. Zákon č. 111/2007 Sb. ze dne 19. dubna 2007, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
9. Zákon č. 356/2003 Sb. ze dne 23. září 2003 o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů.
10. Zákon č. 111/2007 Sb. ze dne 19. dubna 2007, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
11. Zákon č. 140/l998 Z. z. o liekoch a zdravotníckych pomôckach, o zmene zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon) v znení neskorších predpisov a o zmene a doplnení zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 220/1996 Z. z. o reklame.
12. 2006. évi XCVIII. Törvény, § 3, bod y) A biztonságos és gazdaságos gyógyszer – és gyógyászatisegédeszköz-ellátás, valamint a gyógyszerforgalmazás általános szabályairól O obecných pravidlech bezpečného a hospodárného zásobování léčivy a zdravotnickými prostředky a distribuce (oběhu) léčiv (v platném znění).
13. Mikael, R. L., Brown, T. R., Lazarus, H. L., Vinson, M. C.: Amer. J. Hosp. Pharm., 1975; 32, 567–574.
14. Brodie, D. C., Parish, P. A., Poston, J. W.: Amer. J. Pharm. Educ., 1980; 44, 276–278.
15. Hepler, C. D.: Amer. J. Pharm. Educ., 1987; 51, 369–385.
16. Hepler, C. D.: Amer. J. Hosp. Pharm., 1988; 45, 1071–1081.
17. Hepler, C. D., Strand, L. M.: Amer. J. Hosp. Pharm., 1990; 47, 533–543.
18. Strand, L. M., Cipolle, R. J., Morley, P. C.: Pharmaceutical Care: an introduction. Kalamazoo, MI: Upjohn Company 1992, s. 14–29.
19. van Mil, J. W. F., Tromp, T. F. J., de Jong-van den Berg, L. T. W.: Pharm. Wbl., 1993; 128, 1246–1247.
20. American Society of Hospital Pharmacists. ASHP statement on pharmaceutical care. Amer. J. Hosp. Pharm., 1993; 50, 1720–1723.
21. Winslade, N. E.: Pharm. Pract., 1993; 9, 3–8.
22. Perrier, D. G., Winslade, N., Pugsley, J., Lavack, L., Strand, L. M.: Amer. J. Pharm. Educ., 1995; 59, 113–125.
23. Hepler, C. D., Grainger-Rousseau, J. T.: Drugs, 1995; 49, 1–10.
24. PCNE definition. Citováno podle Herborg, H.: Int. Pharm. J., 1995; 9, 148–149.
25. ––: Pharm. J., 1997; 258, 899–904.
26. ––: Int. Pharm. J., 1997; 11, 69.
27. Munroe, W. P., Dalmady-Israel, C.: Int. Pharm. J., 1998; 12 (Suppl. II).
28. WINAp (Vědecký institut holandských farmaceutů), 1998 citováno podle van Mil, J. W. F.: Pharmaceutical care. The future of pharmacy. 1999 (dizertace).
29. Schaefer, M. A., Schulz, M.: Manuale zur Pharmazeutischen Betreuung. Eschborn: Band 1. GOVI-Verlag 2000, 87 s.
30. Pharmaceutical Care. This statement was adopted by the Council of the International Pharmaceutical Federation (FIP) at its Council meeting in The Hague, The Netherlands on 4th September 1998.
31. Kheir, N. M., van Mil, F. J. W., Shaw, J. P., Sheridan, J. L.: Pharm. World Sci., 2004; 26, 125–128.
32. Strand, L. M., Cipolle, R. J., Morley, P. C., Perrier, D. G.: Amer. J. Hosp. Pharm., 1991; 48, 547–550.
33. Shargel, L., Mutnick, A. H., Souney, P. F., Swanson, L. N.: Comprehensive Pharmacy review. 4th ed. Lippincott Williams & Wilkins 2001, s. 1171.
34. ––: Pharm. J., 1994; 253, 614.
35. Magulová, L., Foltánová, T.: Klin. Farmakol. Farm., 2008; 22; 161–164.
36. Komrska, J.: Farm. Obzor, 2000; 69; 31–35.
37. Kennie, N. R., Schuster, B. G., Einarson, T. R.: Ann. Pharmacother., 1998; 32, 17–26.
38. Sexton, J., Nickless, G., Green, C.: Pharmaceutical care made easy. Pharmaceutical Press 2006; s. 178.
39. ––: Správná lékárenská praxe. Směrnice navržená členům Mezinárodní farmaceutické asociace (FIP). Čs. Farm., 1993; 52, 147–149.
40. Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
41. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech).
42. Vyhláška č. 84/2008 Sb. o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky.
Labels
Pharmacy Clinical pharmacologyArticle was published in
Czech and Slovak Pharmacy
2009 Issue 2
Most read in this issue
- Beta-blockers
- On the terms pharmaceutical care, pharmacy care, and good pharmacy practice
- Beneficial effects of rutin, quercitrin and quercetin on inflammatory bowel disease
- Use radionuclide x-ray fluorescence analysis for determination of heavy metals content in dextrans in solid and liquid state