Fixace biomateriálu k metalickému stentu a fixace stentů po cirkulární endoskopické disekci v jícnu na zvířecím modelu
Autoři:
R. Dolezel 1,2; B. Walterová 2; S. Juhas 2; O. Ryska 2,3; J. Juhásová 2; Z. Vacková 4; J. Krajciova 4; J. Král 4; J. Martínek 2,4
Působiště autorů:
Department of Surgery, nd Faculty of Medicine, Charles University and Central Military
Hospital, Prague
1; Institute of Animal Physiology and Genetics, Czech Academy of Science, PIGMOD, Liběchov
2; Royal Lancaster Infirmary, University Hospitals of Morecambe Bay, NHS foundation Trust
Lancaster, United Kingdom
3; Department of Hepatogastroenterology, Institute for Clinical and Experimental Medicine, Prague
4
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2018, roč. 97, č. 5, s. 208-213.
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Úvod:
Kompletní cirkulární endoskopická (submukózní) resekce (CER) provedená pomocí techniky endoskopické submukózní disekce (ESD) je v jícnu zatížena vysokým výskytem pooperačních striktur. Zatím není známa nejúčinnější metoda jejich prevence, jednou z možností prevence je přepažení defektu stentem. Cílem studie bylo najít způsob fixace biomateriálu na metalický stent a poté jeho zafixování v místě CER k prevenci vzniku jícnových striktur na zvířecím modelu.
Metoda:
Byla použita miniaturní selata z chovu AV ČR v Liběchově (N=10). K endoskopiím jsme používali jednokanálový endoskop. Nejprve jsme ve středním jícnu provedli dva cirkulární slizniční řezy vzdálené od sebe 5 cm a mezi nimi pak CER pomocí disekce endoskopickým nožem. Poté jsme defekt přepažili stentem pokrytým biomateriálem (Xe-Dermou®) s cílem zajistit ho proti migraci do žaludku. Testovali jsme fixaci pomocí endoklipů (N=3), endoskopickým systémem Apollo (N=1) a závěsem za nosní přepážku pomocí silonové nitě (N=6). Po 1−2 týdnech jsme provedli kontrolní endoskopii s vyjmutím stentu a pitvu.
Výsledky:
Všechny výkony byly dokončeny úspěšně bez závažných komplikací či úmrtí. Přestože se stenty s Xe-Dermou® podařilo aplikovat na celou resekční plochu, nalezli jsme při pitvě u jednoho zvířete mediastinitidu a jednou paraezofageální absces, nejspíše v důsledku mikroperforací při výkonu. Histologický rozbor ukázal, že po kontaktu s biomateriálem dochází v resekční ploše k uspořádané reepitelizaci již po týdnu od aplikace. Byl-li stent připevněn ke stěně jícnu pomocí endoklipů či endoskopickým systémem Apollo, vždy došlo k jeho migraci. Při zavěšení stentu za dvě silonové nitě nedošlo k dislokaci stentu ani v jednom případě.
Závěr:
Vyvinuli jsme techniku fixace biomateriálu k povrchu metalického stentu, který jsme použili k prevenci vzniku jícnových striktur po CER. Distanční závěsná fixace stentu silonovou nití se ukázala jako nejúčinnější, fixace pomocí endoklipů či systému endoskopické sutury byly neúčinné.
Klíčová slova:
benigní striktura jícnu − cirkulární endoskopická resekce − endoskopická submukózní disekce − komplikace – prevence
Zdroje
1. Coman RM, Gotoda T, Draganov PV, et al. Training in endoscopic submucosal dissection. World J Gastroenterol 2013;5:369−78.
2. Martinek J, Stefanova M, Suchanek S, et al. Training of different endoscopic skills on ex-vivo animal model. Simul Healthc 2014;9:112−9.
3. Martinek J, Suchanek S, Stefanova M, et al. Training on an ex vivo animal model improves endoscopic skills: a randomized, single-blind study. Gastrointest Endosc 2011;74:367−73.
4. Doležel R, Ryska O, Juhas S, et al. Pilotní experimentální studie stenóz jícnu po ESD. Gastroenterologie a hepatologie 2015;69:408−12.
5. Yu JP, Liu YJ, Tao YL, et al. Prevention of esophageal stricture after endoscopic submucosal dissection: A systematic review. World J Surg 2015;39:2955−64.
6. Shi Q, Ju H, Yao LQ, et al. Risk factors for postoperative stricture after endoscopic submucosal dissection for superficial esophageal carcinoma. Endoscopy 2014;46:640−4.
7. Mizuta H, Nishimori I, Kuratani Y, et al. Predictive factors for esophageal stenosis after endoscopic submucosal dissection for superficial esophageal cancer. Diseases of the Esophagus 2009;22,626−31.
8. Ono S, Fujishiro M, Niimi K, et al. Predictors of postoperative stricture after esophageal endoscopic submucosal dissection for superficial squamous cell neoplasms. Endoscopy 2009;41:661−5.
9. Vodicka P, Smetana K Jr, Dvorankova B, et al. The miniature pig as an animal model in biomedical research. Ann N Y Acad Sci 2005;1049:161−71.
10. Ohki T, Yamato M, Ota M, et al. Prevention of esophageal stricture after endoscopic submucosal dissection using tissue-engineered cell sheets. Gastroenterology 2012;143:582–8.
11. Zajicek R, Matouskova E, Broz L, et al. New biological temporary skin cover Xe-Derma® in the treatment of superficial scald burns in children. Burns 2011;37:333−7.
12. Uno K, Iijima K, Koike T, et al. Useful strategies to prevent severe stricture after endoscopic submucosal dissection for superficial esophageal neoplasm. World J Gastroenterol 2015;21:7120−33.
13. Rieder E, Dunst CM, Martinec D, et al. Endoscopic suture fixation of gastrointestinal stents: proof of biomechanical principles and early clinical experience. Endoscopy 2012;44:1121–6.
14. Hytych V, Horazdovsky P, Stehlik L, et al. Our own method of fixation of biodegradable tracheal stent. Bratisl Lek Listy 2015;116:338−40.
15. Martins B da C, Retes FA, Medrado BF, et al. Endoscopic management and prevention of migrated esophageal stents. World Journal of Gastrointestinal Endoscopy 2014;6:49−54.
16. Mudumbi S, Velazquez-Aviña J, Neumann H, et al. Anchoring of self-expanding metal stents using the over-the-scope clip, and a technique for subsequent removal. Endoscopy 2014;46:1106−9.
17. Dolezel R, Ryska O, Kollar M, et al. A comparison of two endoscopic closures: over-the-scope clip (OTSC) versus KING closure (endoloop+clips) in a randomized long-term experimental study. Surgical endoscopy 2016;30:4910−6.
18. Martinek J, Ryska O, Tuckova I, et al. Comparing over-the-scope clip versus endoloop and clips (KING closure) for access site closure: a randomized experimental study. Surgical endoscopy 2013;27:1203−10.
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2018 Číslo 5
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – v Česku nová účinná látka nejen pro léčbu dysmotilitní dyspepsie
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Sinusoidální obstrukční syndrom indukovaný monokrotalinem v experimentu na velkém zvířeti – pilotní studie
- Experimentální příprava korozivních preparátů orgánů velkého zvířete
- Pooperační monitorace kolorektální anastomózy – experimentální studie
- Využití viskoelastických metod v chirurgii