Maketa tlustého střeva putuje po českých městech i letos

PRAHA: Občanské sdružení Onkomaják se vydává na cestu s nafukovací maketou tlustého střeva po České republice i v letošním roce. Chce tak opětovně upozorňovat na nedostatečnou pozornost prevenci onemocnění, která ohrožují zdraví nás všech.

První zastávku Střevotour 2011 hradí ze svého rozpočtu město Litoměřice a společnost  INEX Česká republika s.r.o.  z Lito­měřic. Toto zastavení se uskutečnilo ve dnech 16. a 17. února v Městském kulturním domě v Litoměřicích.

Kulturní dům poskytl jako podporu této osvětové akce prostory zdarma.

„Velký dík patří paní Aleně Kuldové, která pomohla celou akci v Litoměřicích koordinovat,“ řekla Pavla Freij, ředitelka Onkomajáku o.s.

Osvětový projekt prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku Střevotour 2011, který odstartoval svoji pouť po českých městech v únoru 2010, vzbudil u veřejnosti velký zájem. Během loňského roku prošlo maketou střeva více než 14 tisíc lidí, kteří se tak dozvěděli více podrobností o prevenci tohoto zákeřného onemocnění a způsobech jeho léčby.

Kampaň Střevotour byla oficiálně zahájena před rokem v Praze. Nafukovací tlusté střevo pak cestovalo do dalších měst, kde se nacházejí Komplexní onkologická centra (KOC), tedy do Brna, Chomutova, Plzně, Olomouce, Liberce, Pardubic a Ústí nad Labem; zastavilo se také v nemocnici Beroun, Hořovice, Prostějov, které si veškeré náklady spojené s kampaní hradily samy.

„Měli jsme obrovskou radost z velkého počtu aktivních návštěvníků, kterým není jejich zdraví lhostejné. V průběhu putování jsme se přesvědčili, že mnozí lidé stále nevěnují dostatečnou péči prevenci svého zdraví a také jsme zjistili, kde jsou další mezery, které by se daly odstranit. Velmi nás potěšilo, že se objevují společnosti nebo města, které se tomuto tématu věnují a dbají o prevenci zdraví svých zaměstnanců a občanů,“ okomentovala loňské cestování makety Pavla Freij.

Češi se ovšem všeobecně ještě stále věnují velmi málo svému zdraví a na preventivní prohlídky k praktickému lékaři jednou za dva roky nechodí. Tím pádem není navázán pravidelný kontakt, a tudíž je velmi obtížné pacienty v rizikových skupinách informovat o preventivním screeningovém programu kolorektálního karcinomu. Lékař navíc nemá možnost kontinuálně sledovat rodinnou anamnézu svých pacientů a případně je zvát na specializované preventivní prohlídky častěji.

Na druhou stranu je i mnoho praktických lékařů, kteří z nějakého důvodu nekladou důraz na informovanost svých pacientů o preventivních programech.

Česká republika má podle statistik Světové zdravotnické organizace (Globocan 2002) smutné vedoucí postavení v incidenci karcinomu tlustého střeva a konečníku. Každý rok onemocní touto chorobou v Česku asi 8 000 lidí, až 4 tisíce Čechů této nemoci podlehne. Kolonoskopické vyšetření však podle zmíněného průzkumu absolvovala pouhá pětina oslovených ve věku 50–75 let.

„Prevence je přitom nejdůležitějším krokem v péči o potencionálního pacienta s onkologickou diagnózou. Vede k prodloužení života nemocného a může zajistit i jeho úplné vyléčení,“ zdůraznila MUDr. Jana Prausová, primářka Radioterapeuticko-onkologického oddělení FN Motol.

V průběhu let 2006 až 2009 bylo v rámci screeningového programu provedeno  26 662 preventivních a téměř 850 primárních kolonoskopií, přičemž diagnostikováno bylo 8 332 adenomových polypů a téměř 1 500 karcinomů tlustého střeva a konečníku. Pokud je karcinom tlustého střeva a konečníku diagnostikován, pak je pro úspěšnou léčbu nezbytná spolupráce zkušených specialistů – patologů, chirurgů, radioterapeutů, onkologů a dalších, ale samozřejmě také samotného pacienta a jeho rodiny. Důležité je vyhledávat informace o nemoci, nebát se komunikace s ošetřujícím lékařem a domluvit se s ním, zda onemocnění bude léčit sám, nebo zda pacienta odešle do Komplexního onkologického centra. Pokud je onemocnění vhodné pro nasazení biologické léčby, měl by být pacient do Komplexního onkologického centra odeslán vždy.