Prevalence a charakteristika epilepsie u pacientů s relabující-remitující formou roztroušené sklerózy léčených imunomodulační terapií
Autoři:
J. Kolčava; J. Kočica; P. Štourač; J. Bednařík
Působiště autorů:
Medicine, Masaryk University and University Hospital, Brno, Czech Repubic
; Department of Neurology, Faculty of
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116(4): 424-427
Kategorie:
Krátké sdělení
doi:
https://doi.org/10.14735/amcsnn2020424
Souhrn
Cíl: Cílem bylo vyhledat pacienty s relabující-remitující formou RS (RRMS) léčené imunomodulační terapií, kteří mají v anamnéze neprovokovaný epileptický záchvat, či se léčí s epilepsií, a zhodnotit vliv epilepsie na průběh a prognózu RS.
Soubor a metodika: Do studie byli zařazení pacienti s RRMS léčení imunomodulační léčbou a docházející do centra RS fakultní nemocnice k 1. lednu 2019. Byly hodnoceny roční míra relapsů a Expanded Disability Status Scale (EDSS) před a po prvním záchvatu.
Výsledky: V kohortě pacientů s RRMS (n = 750) bylo nalezeno 17 pacientů (2,27 %) s historií neprovokovaných záchvatů nebo epilepsie. Aktivní epilepsie, definována užíváním antiepileptik či výskytem záchvatů v posledních 5 letech, byla zjištěna u 13 pacientů (73 %). Tři pacienti měli již diagnostikovanou epilepsii před prvními symptomy RS. Medián roční míry relapsů u pacientů s epilepsií byl 0,12 před prvním záchvatem a 0,5 po prvním záchvatu (p = 0,1). Nebyl nalezen signifikantní rozdíl mezi zhoršováním EDSS 2 roky před a 2 roky po prvním záchvatu (0,55 vs. 0,7; p = 0,38). Záchvat byl hodnocen jako fokální na základně klinické manifestace a/nebo EEG u 8 ze 17 pacientů (47 %).
Závěr: Frekvence neprovokovaného epileptického záchvatu či epilepsie u pacientů s RRMS byla v naší kohortě 2,27 %.
Klíčová slova:
roztroušená skleróza – epilepsie – záchvaty – prevalence
Zdroje
1. Geurts JJ, Bö L, Pouwels PJ et al. Cortical lesions in multiple sclerosis: combined postmortem MR imaging and histopathology. AJNR Am J Neuroradiol 2005; 26 (3): 572–577.
2. Dagiasi I, Vall V, Kumlien E et al. Treatment of epilepsy in multiple sclerosis. Seizure 2018; 58: 47–51. doi: 10.1016/j.seizure.2018.04.001.
3. Chou IJ, Kuo CF, Tanasescu R et al. Epilepsy and associated mortality in patients with multiple sclerosis. Eur J Neurol 2019; 26 (2): 342–e23. doi: 10.1111/ene.13821.
4. Burman J, Zelano J. Epilepsy in multiple sclerosis: a nationwide population-based register study. Neurology 2017; 89 (24): 2462–2468. doi: 10.1212/WNL.00000000 00004740.
5. Benjaminsen E, Myhr KM, Alstadhaug KB. The prevalence and characteristics of epilepsy in patients with multiple sclerosis in Nordland county, Norway. Seizure 2017; 52: 131–135. doi: 10.1016/j.seizure.2017.09. 022.
6. Gasparini S, Ferlazzo E, Ascoli M et al. Epilepsy Study Group of the Italian Neurological Society: risk factors for unprovoked epileptic seizures in multiple sclerosis: a systematic review and meta-analysis. Neurol Sci 2017; 38 (3): 399–406. doi: 10.1007/s10072-016-2803-7.
7. Martınez-Lapiscina EH, Ayuso T, Lacruz F et al. Cortico-juxtacortical involvement increases risk of epileptic seizures in multiple sclerosis. Acta Neurol Scand 2013; 128: 24–31. doi: 10.1111/ane.12064.
8. Thompson A, Banwell B, Barkoff F. Diagnosis of multiple sclerosis: 2017 revisions of the McDonald Criteria. Lancet Neurol 2018; 17 (2): 162–173. doi: 10.1016/S1474-4422 (17) 30470-2.
14. Fiest KM, Sauro KM, Wiebe S, et al. Prevalence and incidence of epilepsy: a systematic review and meta--analysis of international studies. Neurology 2017; 88 (3): 296–303. doi: 10.1212/WNL.0000000000003 509.
10. Calabrese M, Grossi P, Favaretto A et al. Cortical pathology in multiple sclerosis patients with epilepsy: a 3-year longitudinal study. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2012; 83: 49–54. doi: 10.1136/jnnp-2011-300414.
11. Filippi M, Rocca MA, Calabrese M et al. Intracortical lesions: relevance for new MRI diagnostic criteria for multiple sclerosis. Neurology 2010; 75: 1988–1994. doi: 10.1212/WNL.0b013e3181ff96f6.
12. Vezzani A, Balosso S, Ravizza T. Neuroinflammatory pathways as treatment targets and biomarkers in epilepsy. Nat Rev Neurol 2019; 15 (8): 459–472. doi: 10.1038/s41582-019-0217-x.
13. Nelson F, Poonawalla AH, Hou P et al. Improved identification of intracortical lesions in multiple sclerosis with phase-sensitive inversion recovery in combination with fast double inversion recovery MR imaging. AJNR Am J Neuroradiol 2007; 28: 1645–1649.
14. Walther EU, Hohlfeld R. Multiple sclerosis: side effects of interferon beta therapy and their management. Neurology 1999; 53: 1622–1627.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2020 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
Nejčtenější v tomto čísle
- Je jasné, kdy operovat výhřez bederní meziobratlové ploténky?
- CGRP monoklonální protilátky v léčbě migrény – indikační kritéria a terapeutická doporučení pro Českou republiku
- Současná diagnostika sekundárně progresivní formy roztroušené sklerózy a léčba siponimodem
- Dropped head syndrom u pacientky s progredující bulbární paralýzou