Komentář ke článku „The influence of microscopic in-flammation at resection margins on early postoperative endoscopic recurrence after ileocaecal resection for Crohn’s disease“ (Journal Crohn’s Colitis 2020; 14(3): 361–368

Je bezpochyby velkým úspěchem autorů pocházejících z akademických pracovišť Masarykovy univerzity FN Brno (Bohunice), že jejich původní práce věnovaná vlivu histologických zánětlivých změn v okrajích resekátu na časnou endoskopickou pooperační recidivu u Crohnovy nemoci byla publikována v prestižním mezinárodním časopisu Journal of Crohn’s Colitis. Text byl velmi pozitivně vnímán také mezinárodní odbornou veřejností, protože si zasloužil napsání „Letter to the Editor“ dvěma respektovanými odborníky v mezinárodní IBD komunitě – chirurgy Brazilcem P. G. Kotze a japonským expertem T. Yamamoto. Nepřekvapí proto, že po zásluze byla tato práce oceněna také domácí vědeckou veřejností a dne 13. října 2020 přebrala MU Dr. Karolina Poredská za celý autorský kolektiv cenu Purkyňova nadačního fondu jako vítězná vědecká práce v chirurgických oborech.

Jedná se o retrospektivní analýzu zahrnující pacienty z jednoho terciárního chirurgického a gastroenterologického centra v průběhu 6 let, ve které byl histologický nález z okrajů střevních resekátů korelován s frekvencí endoskopických recidiv v 6. měsíci po provedené ileokolické resekci a vytvoření ileokolické anastomózy. Studie ukázala, že přítomnost histologických známek aktivního zánětu v okrajích resekátů je významným prediktorem pro časnou pooperační rekurenci Crohnovy nemoci, za kterou byl autory považován endoskopický nález klasifikovaný podle Rutgeertsovy stupnice jako 2 a vyšší.

Pozitivní histologický nález v okraji resekátu byl koncipován velmi široce a na relativně malém souboru nemocných (17 pacientů), kteří měli aktivní zánětlivé změny v okrajích resekátu, nebylo možné detailnější zhodnocení významnosti jednotlivých histologických odchylek pro časnou recidivu nemoci. V literatuře často jmenovaná neuritida myenterické nervové pleteně se u pozitivních pacientů v tomto souboru nevyskytovala, nicméně přítomnost granulomů byla spojena s významně vyšší frekvencí endoskopické recidivy. Pro gastroenterologa je článek cenný hned z několika pohledů. Za prvé by mělo být histologické vyšetření okrajů resekátů rutinou a součástí operačního a histologického protokolu a za druhé proto, že přítomnost pozitivního nálezu by měla být zohledněna v další pooperační péči a následné profylaktické terapii. Důležité je i nepřímé zjištění, že terapie antibio­tiky podávaná v době kratší než 12 týdnů před provedením resekce střeva byla spojena se signifikantním snížením endoskopické recidivy v 6. měsíci po operaci. Tento nález nepřímo podporuje smysluplnost 3měsíčního profylaktického podávání antibio­tik (metronidazol) po resekci střeva bez ohledu na resekční nález i na míru rizika rekurence Crohnovy nemoci po operaci u každého pacienta. Tento přístup je součástí rutinní klinické praxe v ně­kte­rých západních zemích. Ukázalo se, že je tím významně snižováno riziko rekurence Crohnovy nemoci v krátkodobém a střednědobém časovém horizontu 1–2 let po operaci. U nás tento postup po ileokolické resekci ani zdaleka nezdomácněl tak, jak je rozšířen v zemích Beneluxu. Mesalazin se ukázal jako profylaktická terapie bez většího významu a otázkou zůstává, jak důležité a přínosné je podávání azatioprinu u nemocných se středním rizikem pooperační rekurence Crohnovy nemoci. Australská studie POCER publikovaná před několika lety totiž jasně ukázala, že efekt azatioprinu na recidivu Crohnovy nemoci je relativně velmi omezený a je významně nižší než vliv anti-TNF terapie (adalimumabu). Poslední otázkou, kterou bude nutné v dalších studiích ověřit, je přítomnost endoskopického kritéria Rutgeerts-2 na vznik klinicky významné rekurence Crohnovy nemoci, která vede k významné symptomatologii a k následným strukturálním střevním změnám s nutností eventuální další resekce. V tomto ohledu se 2. stupeň Rutgeertsovy škály ještě rozděluje na podstupeň 2a, který je charakterizován přítomností vředu v anastomóze, což je nejspíše změna ischemická, která není patofyziologicky spojena s Crohnovou chorobou, a na podstupeň 2b s postižením sliznice neoterminálního ilea, jež do rámce Crohnovy nemoci a její časné recidivy dobře zapadá.

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF

Klinické a výzkumné centrum

pro střevní záněty

Klinické centrum ISCARE a.s.

a 1. LF UK v Praze

Českomoravská 19

190 00 Praha 9

milan.lukas@email.cz