Dva kmeny laktobacilů jako pomocná terapie při léčbě syndromu dráždivého tračníku: randomizovaná kontrolní studie

Stáhnout PDF English version

Autoři: Sadeel A. Shanshal ¹; Mohammad H. Alsaaty ^2,3; Kh. Harith Al-Qazaz ¹; Radhwan N. Al-Zidan ¹
Působiště autorů: College of Pharmacy, University of Mosul ¹; College of Medicine, University of Mosul, Mosul, Iraq Ibn Sina Teaching Hospital, Mosul, Iraq ²; Slovak Medical University in Bratislava, Slovak Republic ³
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2023; 72, 233-241
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.5817/CSF2023-5-233

Souhrn

Zmírnění příznaků syndromu dráždivého tračníku (IBS) zahrnutím probiotik do léčby pacientů trpící tímto onemocněním se ukazuje jako slibná metoda. Cílem této randomizované klinické studie bylo posoudit účinnost probiotického přípravku kombinujícího dva kmeny Lactobacillus (L.): L. acidophilus a L. plantarum u pacientů s IBS s převahou průjmu (IBS-D). Do randomizované zaslepené studie bylo zahrnuto 100 pacientů, kteří byli rozděleni do dvou skupin. Pacientům ve skupině A byla podávána standardní léčbu IBS, zatímco pacienti ve skupině B dostávali kromě standardní léčby také probiotika. Obě skupiny byly léčeny po dobu až 12 týdnů. Pacienti byli klinicky hodnoceni pomocí škály závažnosti příznaků IBS (IBS-SSS) před zahájením léčby a poté na jejím konci tak, aby bylo možné zhodnotit skutečný účinek probiotické intervence při léčbě IBS-D. Oba typy léčby vedly k významnému snížení celkového skóre IBS-SSS, ve skupině B však bylo snížení výraznější ve srovnání se skupinou A. Snížení celkového skóre bylo významné v počtu dní s bolestmi, závažnosti břišní distenze, spokojenosti se střevními příznaky a vlivu IBS na život pacientů. Při standardní léčbě došlo ke snížení celkového skóre IBS-SSS o 241 bodů, zatímco přidání probiotika vedlo ke snížení o 307 bodů. Před léčbou měli všichni pacienti závažné příznaky IBS, zatímco po léčbě dosáhlo 100 % pacientů ve skupině B buď úplné remise, nebo měli mírné příznaky, zatímco 14,3 % pacientů ve skupině B mělo stále středně závažné příznaky IBS. Celkově lze konstatovat, že u pacientů užívajících probiotika došlo k většímu snížení celkového skóre IBS-SSS i skóre jednotlivých oddílů. Přidání probiotik ke standardní léčbě zlepšilo také závažnost onemocnění a jeho příznaků. Výsledky této studie by mohly podpořit zařazení probiotik do pokynů pro léčbu IBS.

Klíčová slova:

nutraceutika – probiotika – mikrobiom – klinické studie – syndrom dráždivého tračníku – microbiota dysbiosis

Zdroje

Ford A. C., Lacy B. E., Talley N. J. Irritable Bowel Syndrome. N. Engl. J. Med. 2017; 376(26), 2566–2578.
Canavan C., West J., Card T. The epidemiology of irritable bowel syndrome. Clin. Epidemiol. 2014; 6, 71–80.
Lovell R. M., Ford A. C. Global Prevalence of and Risk Factors for Irritable Bowel Syndrome: A Meta-analysis. Clin. Gastroenterol. Hepatol. 2012; 10(7),712–721.e4.
Vork L., Weerts Z. Z. R. M., Mujagic Z., Kruimel J. W., Hesselink M. M., Muris J. W. M., Keszthelyi D., Jonkers D. M. E., Masclee A. M. Rome III vs Rome IV criteria for irritable bowel syndrome: A comparison of clinical characteristics in a large cohort study. Neurogastroenterol. Motil. 2018; 30(2), e13189.
Luo Y., Camey S., Bangdiwala S.I., Palsson O.S., Sperber A.D., Keefer L. Mo1080: THE BURDEN OF PAIN IN ROME IV GASTROINTESTINAL DISORDERS: A ROME FOUNDATION GLOBAL STUDY. Gastroenterology 2022; 162(7), S689.
Chang J., Leong R. W., Wasinger V. C., Ip M., Yang M., Phan T. G. Impaired Intestinal Permeability Contributes to Ongoing Bowel Symptoms in Patients With Inflammatory Bowel Disease and Mucosal Healing. Gastroenterology 2017; 153(3), 723–731.e1.
Pusceddu M. M., Gareau M. G. Visceral pain: gut microbiota, a new hope? J. Biomed. Sci. 2018; 25(1), 73.
Kim M.-Y., Choi S.-W. Dietary modulation of gut microbiota for the relief of irritable bowel syndrome. Nutr. Res. Pract. 2021; 15(4), 411–430.
Singh P., Tuck C., Gibson P. R., Chey W. D. The Role of Food in the Treatment of Bowel Disorders: Focus on Irritable Bowel Syndrome and Functional Constipation. Off J. Am. Coll. Gastroenterol. ACG 2022; 117(6), 947–957.
Singh R., Zogg H., Wei L., Bartlett A., Ghoshal U. C., Rajender S., Ro S. Gut Microbial Dysbiosis in the Pathogenesis of Gastrointestinal Dysmotility and Metabolic Disorders. Neurogastroenterol. Motil. 2021; 27(1), 19–34.
Oriach C. S., Robertson R. C., Stanton C., Cryan J. F., Dinan T. G. Food for thought: The role of nutrition in the microbiota-gut–brain axis. Clin. Nutr. Exp. 2016; 6, 25–38.
Cebula A., Seweryn M., Rempala G. A., Pabla S. S., McIndoe R. A., Denning T. L., Bry L., Kraj P., Kisielow P., Ignatowicz L. Thymus-derived regulatory T cells contribute to tolerance to commensal microbiota. Nature 2013; 497(7448), 258–262.
Madison A., Kiecolt-Glaser J. K. Stress, depression, diet, and the gut microbiota: human–bacteria interactions at the core of psychoneuroimmunology and nutrition. Curr. Opin. Behav. Sci. 2019; 28, 105–110.
Foster J. A., Rinaman L., Cryan J. F. Stress & the gut-brain axis: Regulation by the microbiome. Neurobiol. Stress 2017; 7, 124–136.
Tap J., Derrien M., Törnblom H., Brazeilles R., Cools-Portier S., Doré J., Störsrud S., Le Nevé B., Öhman L., Simrén M. Identification of an Intestinal Microbiota Signature Associated With Severity of Irritable Bowel Syndrome. Gastroenterology 2017; 152(1), 111–123.e8.
Maharshak N., Ringel Y., Katibian D., Lundqvist A., Sartor R. B., Carroll I. M., Ringel-Kulka T. Fecal and Mucosa-Associated Intestinal Microbiota in Patients with Diarrhea-Predominant Irritable Bowel Syndrome. Dig. Dis. Sci. 2018; 63(7), 1890–1899.
Liu H.-N., Wu H., Chen Y.-Z., Chen Y.-J., Shen X.-Z., Liu T.-T. Altered molecular signature of intestinal microbiota in irritable bowel syndrome patients compared with healthy controls: A systematic review and meta-analysis. Dig. Liver Dis. 2017; 49(4), 331–337.
Chong P. P., Chin V. K., Looi C. Y., Wong W. F., Madhavan P., Yong V. C. The Microbiome and Irritable Bowel Syndrome – A Review on the Pathophysiology, Current Research and Future Therapy. Front. Microbiol. 2019; 10, 1870.
Distrutti E., Monaldi L., Ricci P., Fiorucci S. Gut microbiota role in irritable bowel syndrome: New therapeutic strategies. World J. Gastroenterol. 2016; 22(7), 2219–2241.
Hill C., Guarner F., Reid G., Gibson G.R., Merenstein D. J., Pot B., Morelli L., Canani R. B., Flint H. J., Salminen S., Calder P. C., Sanders M. E. The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nat. Rev. Gastroenterol. Hepatol. 2014; 11(8), 506–514.
Mazzawi T. Gut Microbiota Manipulation in Irritable Bowel Syndrome. Microorganisms 2022; 10(7), 1332.
Staudacher H., Whelan K. Altered gastrointestinal microbiota in irritable bowel syndrome and its modification by diet: Probiotics, prebiotics and the low FODMAP diet. Proc. Nutr. Soc. 2016; 75(3), 306–318.
Plaza-Díaz J., Ruiz-Ojeda F., Vilchez-Padial L., Gil A. Evidence of the Anti-Inflammatory Effects of Probiotics and Synbiotics in Intestinal Chronic Diseases. Nutrients 2017; 9(6), 555.
Niu H.-L., Xiao J.-Y. The efficacy and safety of probiotics in patients with irritable bowel syndrome: Evidence based on 35 randomized controlled trials. Int. J. Surg. 2020; 75, 116–127.
Li B., Liang L., Deng H., Guo J., Shu H., Zhang L. Efficacy and Safety of Probiotics in Irritable Bowel Syndrome: A Systematic Review and Meta-Analysis. Front.. Pharmacol 2020; 11.
Zhang Y., Li L., Guo C., Mu D., Feng B., Zuo X., Li Y. Effects of probiotic type, dose and treatment duration on irritable bowel syndrome diagnosed by Rome III criteria: a meta-analysis. BMC Gastroenterol. 2016; 16(1), 62.
Faul F., Erdfelder E., Lang A.-G., Buchner A. G* Power 3: A flexible statistical power analysis program for the social, behavioral, and biomedical sciences. Behav. Res. Methods 2007; 39(2), 175–191.
Francis C. Y., Morris J., Whorwell P. J. The irritable bowel severity scoring system: a simple method of monitoring irritable bowel syndrome and its progress. Aliment. Pharmacol. Ther. 1997; 11(2), 395–402.
Khaleel S. M., Shanshal S. A., Khalaf M. M. The Role of Probiotics in Colorectal Cancer: A Review. J. Gastrointest. Cancer 2023; 1–10.
Madempudi R. S., Ahire J. J., Neelamraju J., Tripathi A., Nanal S. Randomized clinical trial: the effect of probiotic Bacillus coagulans Unique IS2 vs. placebo on the symptoms management of irritable bowel syndrome in adults. Sci. Rep. 2019; 9(1), 1–9.
Ringel Y., Maharshak N. Intestinal microbiota and immune function in the pathogenesis of irritable bowel syndrome. Am. J. Physiol. Liver Physiol. 2013; 305(8), G529–G541.
Stern E. K., Brenner D. M. Gut microbiota-based therapies for irritable bowel syndrome. Clin. Transl. Gastroenterol. 2018; 9(2), e134.
Hungin A. P. S., Mitchell C. R., Whorwell P., Mulligan C., Cole O., Agréus L., Fracasso P., Lionis C., Mendive J., Philippart de Foy J. Systematic review: probiotics in the management of lower gastrointestinal symptoms– an updated evidence‐based international consensus. Aliment. Pharmacol. Ther. 2018; 47(8), 1054–1070.
Sadrin S., Sennoune S. R., Gout B., Marque S., Moreau J., Grillasca J., Pons O., Maixent J. M. Lactobacillus acidophilus versus placebo in the symptomatic treatment of irritable bowel syndrome: the LAPIBSS randomized trial. Cell. Mol. Biol. 2017; 63(9), 122–131.
Sadrin S., Sennoune S., Gout B., Marque S., Moreau J., Zinoune K., Grillasca J.-P., Pons O., Maixent J.-M. A 2-strain mixture of Lactobacillus acidophilus in the treatment of irritable bowel syndrome: A placebo-controlled randomized clinical trial. Dig. Liver Dis. 2020; 52(5), 534–540.
Ducrotté P., Sawant P., Jayanthi V. Clinical trial: Lactobacillus plantarum 299v (DSM 9843) improves symptoms of irritable bowel syndrome. World J. Gastroenterol. 2012; 18(30), 4012–4018.
Sun Y.-Y., Li M., Li Y.-Y., Li L.-X., Zhai W.-Z., Wang P., Yang X.-X., Gu X., Song L.-J., Li Z. The effect of Clostridium butyricum on symptoms and fecal microbiota in diarrhea-dominant irritable bowel syndrome: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Sci. Rep. 2018; 8(1), 1–11.
Kim J. Y., Park Y. J., Lee H. J., Park M. Y., Kwon O. Effect of Lactobacillus gasseri BNR17 on irritable bowel syndrome: A randomized, double-blind, placebo-controlled, dose-finding trial. Food Sci. Biotechnol. 2018; 27(3), 853–857.
Thijssen A. Y., Clemens C. H. M., Vankerckhoven V., Goossens H., Jonkers D. M. A. E., Masclee A. A. M. Efficacy of Lactobacillus casei Shirota for patients with irritable bowel syndrome. Eur. J. Gastroenterol. Hepatol. 2016; 28(1), 8–14.
Lyra A., Hillilä M., Huttunen T., Männikkö S., Taalikka M., Tennilä J., Tarpila A., Lahtinen S., Ouwehand A. C., Veijola L. Irritable bowel syndrome symptom severity improves equally with probiotic and placebo. World J. Gastroenterol. 2016; 22(48), 10631.
Preston K., Krumian R., Hattner J., de Montigny D., Stewart M., Gaddam S. Lactobacillus acidophilus CL1285, Lactobacillus casei LBC80R and Lactobacillus rhamnosus CLR2 improve quality-of-life and IBS symptoms: a double-blind, randomised, placebo-controlled study. Benef. Microbes 2018; 9(5), 697–706.
Yoon J. S., Sohn W., Lee O. Y., Lee S. P., Lee K. N., Jun D. W., Lee H. L., Yoon B. C., Choi H. S., Chung W. Effect of multispecies probiotics on irritable bowel syndrome: a randomized, double‐blind, placebo‐controlled trial. J .Gastroenterol. Hepatol. 2014; 29(1), 52–59.
Ishaque S. M., Khosruzzaman S. M., Ahmed D. S., Sah M. P. A randomized placebo-controlled clinical trial of a multi-strain probiotic formulation (Bio-Kult®) in the management of diarrhea-predominant irritable bowel syndrome. BMC Gastroenterol. 2018; 18(1), 1–12.
Satish Kumar L., Pugalenthi L. S., Ahmad M., Reddy S., Barkhane Z., Elmadi J. Probiotics in Irritable Bowel Syndrome: A Review of Their Therapeutic Role. Cureus 2022; 14(4), e24240.
Khodadoostan M., Shavakhi A., Sherafat Z., Shavakhi A. Effect of Probiotic Administration Immediately and 1 Month after Colonoscopy in Diarrhea-predominant Irritable Bowel Syndrome Patients. Adv. Biomed. Res. 2018; 7(1), 94.
Sisson G., Ayis S., Sherwood R. A., Bjarnason I. Randomised clinical trial: a liquid multi‐strain probiotic vs. placebo in the irritable bowel syndrome–a 12 week double‐blind study. Aliment. Pharmacol. Ther. 2014; 40(1), 51–62.
Rijnaarts I., Witteman B. J. M., Zoetendal E. G., Govers C., de Wit N. J. W., de Roos N.M. Subtypes and severity of irritable bowel syndrome are not related to patients’ self-reported dietary triggers: results from an online survey in Dutch adults. J. Acad. Nutr. Diet. 2021; 121(9), 1750–1762.
Spiller R., Pélerin F., Cayzeele Decherf A., Maudet C., Housez B., Cazaubiel M., Jüsten P. Randomized double blind placebo-controlled trial of Saccharomyces cerevisiae CNCM I-3856 in irritable bowel syndrome: improvement in abdominal pain and bloating in those with predominant constipation. United Eur. Gastroenterol. J. 2016; 4(3), 353–362.
Roberts L. M., McCahon D., Holder R., Wilson S., Hobbs F. D. A randomised controlled trial of a probiotic ‘functional food’in the management of irritable bowel syndrome. BMC Gastroenterol. 2013; 13(1), 1–10.
Spiegel B., Bolus R., Harris L.A., Lucak S., Naliboff B., Esrailian E., Chey W. D., Lembo A., Karsan H., Tillisch K. Measuring irritable bowel syndrome patient‐reported outcomes with an abdominal pain numeric rating scale. Aliment. Pharmacol. Ther. 2009; 30(11‐12), 1159– 1170.