Profesorka Hana Rosolová slaví významné životní jubileum
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2024; 163: 127-128
Kategorie:
Osobní zprávy
Paní profesorka se narodila 12. května 1954 v Plzni. Zde také absolvovala gymnázium a Lékařskou fakultu UK a v roce 1979 nastoupila jako sekundární lékařka do Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí v Janově u Rokycan. Toto zaměstnání jí dalo možnost poznat zdravotnickou práci tak, jak se provozuje v rutinním zařízení, mimo kliniku; musela se starat o velmi různorodé pacienty a samostatně se rozhodovat. Po pěti letech, v roce 1984, byla poslána na studijní pobyt na interní kliniku v Plzni. Již během práce v janovské léčebně se věnovala vědecké práci – studovala například vztah ischemické choroby srdeční a chronické bronchitidy nebo hladiny cholesterolu u osob s karcinomem plic. Na klinice se seznámila s koncepcí tehdy vznikajícího oboru preventivní kardiologie – jeho zdejší zakladatel profesor Jaroslav Šimon v ní záhy objevil velký pracovní potenciál a zasloužil se o její přijetí na kliniku. Byla k tomu příhodná situace, neboť v roce 1985 se měla do té doby jednotná interní klinika rozdělit na dvě pracoviště a bylo zapotřebí nabírat nové pracovníky s perspektivou akademické kariéry.
V roce 1985 se Hana Rosolová stala odbornou asistentkou nově vzniklé II. interní kliniky LF UK a FN Plzeň a tomuto pracovišti zůstala věrná po celý život. Její práce byla velmi rozmanitá: 15 let působila jako vedoucí lůžkového oddělení, mnoho let sloužila na jednotce intenzivní péče a od začátku se věnovala i ambulanci v rámci Centra preventivní kardiologie, které založil prof. Šimon a jež paní profesorka vede od roku 2001. Postupem času se zaměřila zejména na lipidologii a pracoviště se mimo jiné účastní projektu MedPed zaměřeného na záchyt a dispenzarizaci nemocných s familiární hypercholesterolémií. Také její pedagogická práce je pestrá. Vyučuje pregraduální studenty, a to jak v češtině, tak v angličtině, přičemž se zaměřuje především na oblast kardiovaskulární medicíny a metabolismu. Zavedla volitelný předmět Základy preventivní kardiologie pro české i anglicky mluvící studenty. Pracovala jako členka oborové komise doktorského studia pro obor preventivního lékařství, hygieny a mikrobiologie, oborové komise vnitřního lékařství na Lékařské fakultě UK v Plzni a je členkou doktorské komise Univerzity Komenského v Bratislavě. Stala se garantem přípravy lékařů ke kardiologické atestaci na I. a II. interní klinice LF UK a FN v Plzeň a vedla oborovou komisi pro kardiovaskulární a cerebrovaskulární nemoci Interní grantové agentury MZ ČR.
Paní profesorka se stala výraznou osobností díky svým vědeckým aktivitám. Rozhodující v tomto ohledu byly dva momenty – jednak mohla navázat na dlouholetou výzkumnou činnost prof. Šimona, jednak v roce 1993 absolvovala výzkumnou stáž v USA na Stanfordské univerzitě u profesora Reavena, který je otcem koncepce metabolického syndromu. Problematice kardiovaskulární prevence a metabolického syndromu zůstala věrná po celý svůj profesní život a v těchto oblastech pak řešila řadu grantů. V 90. letech se věnovala diagnostice inzulinové rezistence a zavedla provádění inzulinového supresního testu, který je jednodušší, a přitom srovnatelný se složitými clampovými metodami. Byla u zrodu evropských epidemiologických kardiovaskulárních studií EuroAspire, které na našem pracovišti pokračovaly řadu let. Po roce 2000 sledovala úroveň léčby chronického srdečního selhání v rámci evropské studie European Heart Failure Study a dále souvislost mezi ischemickou chorobou srdeční a diabetem 2. typu ve studii Diabetes and the Heart. Ve spolupráci s Psychiatrickou klinikou LF UK a FN Plzeň se věnovala také souvislosti lehkých depresivních syndromů s poruchami glukózového metabolismu. Dalšími tématy jejího odborného zájmu byly homocystein a vaskulární nemoci, vliv biochromu na inzulinovou rezistenci ad. Zapojila se do mezinárodních výzkumných studií biologické léčby závažné hypercholesterolémie aplikací specifických protilátek – inhibitorů PCSK9. V současné době se podílí na mezinárodní studii léčby vysoké hladiny lipoproteinu (a) olpasiranem.
Její aktivity vyústily v řadu významných publikací, které mají značnou citovanost. Za některé z nich byla oceněna Reinišovou a Prusíkovou cenou. V roce 2004 byla jmenována profesorkou vnitřního lékařství Univerzity Karlovy v Praze a obhájila také titul doktora věd na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Byla jmenována Fellow of the European Society of Cardiology (FESC) a oceněna diplomem European Society of Hypertension (Diploma of Clinical Hypertension Specialist).
Profesorka Rosolová je aktivní v řadě odborných společností, a to českých i mezinárodních. Především 15 let vedla pracovní skupinu preventivní kardiologie České kardiologické společnosti, do jejíhož výboru byla také zvolena jako jedna z prvních žen. Před 10 lety se stala její čestnou členkou. Dále byla dlouholetou členkou výboru České společnosti pro hypertenzi, v současné době je zástupkyní předsedy České společnosti pro aterosklerózu a byla také zvolena členkou výboru České internistické společnosti ČLS JEP. Je členkou European Association of Preventive Cardiology and Rehabilitation (EAPCR), European Society of Hypertension (ESH) a European Association for Predictive, Preventive & Personalised Medicine (EPMA). Pracovala a pracuje v redakčních radách řady odborných časopisů (European Heart Journal 1999–2003, Farmakoterapie, Vnitřní lékařství, Cor et Vasa, Journal of the EPMA).
Hana Rosolová je známa jako výborná přednášející, která dovede srozumitelným způsobem rozebrat danou problematiku, a to nejen na poli odborníků v kardiovaskulární medicíně, ale například též na diabetologických fórech nebo mezi praktickými lékaři, čímž se jí daří propojovat důležitá odborná témata široce interdisciplinárně.
V roce 2004 založila českou odbočku mezinárodního Institutu metabolického syndromu, která se v roce 2008 transformovala do obecně prospěšné společnosti Český institut metabolického syndromu (ČIMS). Ta sdružuje přední české odborníky v oborech zahrnujících problematiku prevence kardiovaskulárních chorob a diabetu 2. typu, od klasické lipidologie až po obezitologii. Díky svým nesporným organizačním a manažerským schopnostem se oprávněně stala ředitelkou této organizace. ČIMS pořádá akce jak pro odbornou, tak laickou veřejnost, jež slouží ke zlepšování informovanosti i realizaci prevence nemocí, na které stále umírá většina populace. V rámci ČIMS prof. Rosolová realizovala Evropský projekt ke zlepšení vzdělanosti a dovedností pedagogických pracovníků základních škol v oblasti primární prevence aterosklerózy, kardiovaskulárních chorob, cukrovky a častých nádorů. Zlepšení zdravotní gramotnosti učitelů může významně ovlivnit myšlení dětí, a přispět tak ke zlepšení jejich postojů k vlastnímu zdraví a následně i ke zlepšení zdraví veřejného.
I přes vysoké pracovní nasazení si paní profesorka dokáže udělat čas na své koníčky. V mládí navštěvovala klavírní a baletní školu, nyní rekreačně sportuje (golf, kolo, lyže), k jejím dalším zálibám patří četba a v posledních letech se s přítelem intenzivně věnují chalupaření. Má dceru Hanku, která kráčí v jejích šlépějích, neboť před několika lety úspěšně ukončila studium na Lékařské fakultě UK v Plzni a složila atestaci z plicního lékařství. Ta s manželem Danielem vychovává dvě děti, Ellinku a Patrika. Obě vnoučata představují pro Hanku Rosolovou velké štěstí a nový zdroj životní energie.
Milá Hanko, dovol, abych Ti jménem České společnosti pro hypertenzi i jménem pracovníků II. interní kliniky LF UK a FN Plzeň popřál vše nejlepší k Tvému životnímu jubileu – zejména aby ses nadále věnovala odborné práci s plným nasazením jako dosud, abys byla zdráva a spokojená v osobním životě.
Jan Filipovský
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Genomová terapie – dříve jen sen, dnes realita
- Etické aspekty v telemedicíně – balancování mezi výhodami technologií, odpovědnou péčí a ochranou pacienta
- Postižení ledvin při monoklonálních gamapatiích a mnohočetném myelomu
- Rizikové faktory pooperační pneumonie u pacientů po resekci plic pro nemalobuněčný karcinom plic – výsledky kohortové studie