Efficacy and Safety of the Combination of Telmisartan and Amlodipine with Hydrochlorothiazide in the Treatment of Hypertension

Aktuální doporučení

Evropská kardiologická společnost doporučuje zahajovat terapii hypertenze kombinovanou léčbou nízkými dávkami inhibitoru angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) nebo antagonisty receptoru AT₁ pro angiotenzin II (ARB, sartanu) spolu s blokátorem kalciového kanálu (BKK) nebo s thiazidovým diuretikem. Pokud dvojkombinace neúčinkuje dostatečně, guidelines doporučují pokračovat trojkombinací ACEi/ARB s BKK a thiazidovým diuretikem.

Metodika a průběh studie

8týdenní multicentrická randomizovaná dvojitě zaslepená studie fáze IIIb probíhala v Jižní Koreji od června 2015 do listopadu 2016. Zařazeni byli pacienti s esenciální hypertenzí definovanou jako průměrný systolický TK vsedě (MSSBP − mean sitting systolic blood pressure) ≥ 140 a < 200 mmHg nebo ≥ 130 a < 200 mmHg u nemocných s diabetem či chronickým onemocněním ledvin, pokud užívali antihypertenziva, nebo ≥ 160 a < 200 mmHg u pacientů bez antihypertenzní léčby, a to po dobu alespoň 4 týdnů. Průměrný věk účastníků činil 62,8 roku, 79 % tvořili muži.

Během 4týdenního zaváděcího období (období 1) byla každému pacientovi podávána denně 1 tableta TA (40/5 mg). Pacienti s nedostatečnou odpovědí na TA byli po 4 týdnech randomizováni do 2 skupin: 155 osob k léčbě TAH a 155 pacientů pokračovalo v užívání TA. Skupina s TAH užívala denně 1 tabletu TA (40/5 mg) + hydrochlorothiazid (12,5 mg), kontrolní skupina 1 tabletu TA (40/5 mg) + placebo. Léčba trvala 2 týdny (období 2). Pacienti, kteří dokončili období 2, pokračovali v 6týdenní léčbě (období 3) s dvojnásobnou dávkou TAH a TA.

Primárním cílovým parametrem účinnosti byla změna MSSBP po 8 týdnech léčby. Sekundárními cíli byly změna MSSBP v týdnu 2, změna MSDBP (průměrný diastolický tlak vsedě), podíl pacientů, kteří dosáhli cílových hodnot TK, a podíl těch, u kterých dosáhl antihypertenzní účinek předdefinované intenzity (snížení systolického TK o > 20 mmHg nebo diastolického TK o > 10 mmHg) po 2 a 8 týdnech léčby. Dále byla hodnocena snášenlivost kombinované léčby a výskyt nežádoucích příhod s ní souvisejících (TEAEs).

Výsledky

Po 8 týdnech terapie bylo průměrné snížení MSSBP i MSDBP významně vyšší ve skupině s TAH než ve skupině s TA (MSSBP: −18,7 vs. −12,2 mmHg; p < 0,001; MSDBP: −9,3 vs. −7,0 mmHg; p = 0,013). Podobně dopadlo srovnání obou terapií již po 2 týdnech léčby.

Po 2 týdnech dosáhlo cílového TK 31,8 % pacientů s TAH a 13,8 % s TA, po 8 týdnech to potom bylo 52,3 % pacientů s TAH a 24,8 % s TA (p < 0,001 pro obě srovnání). Požadované intenzity účinku dosáhlo 33,8 % pacientů s TAH a 21,1 % s TA v týdnu 2 (p = 0,013) a v týdnu 8 to bylo 56,3 % pacientů s TAH a 34,6 % s TA (p < 0,001).

Obě skupiny se nelišily v prevalenci TEAEs během období 2, avšak v období 3, kdy byla podávaná dvojnásobná dávka, prevalence významně vzrostla ve skupině s TAH oproti skupině s TA. Celkově se TEAEs objevily u 29,0 % pacientů s TAH oproti 16,3 % s TA (p = 0,008). Zjištěné příhody byly mírné (n = 58) nebo střední (n = 13) intenzity, nejčastěji šlo o závratě a bolest hlavy.

Závěr

Trojkombinace TAH byla u pacientů s esenciální hypertenzí, kteří dostatečně neodpovídali na léčbu TA, účinnější než dvojkombinace TA. Prokázalo se také, že jde o dobře snášenou léčebnou modalitu s převahou přínosů nad riziky. Je však třeba brát v úvahu, že se jednalo o populaci pouze korejských pacientů a vztažení výsledků na populaci (středo)evropskou může narážet na možné patofyziologické odlišnosti.

(lkt)

Zdroj: Sung K. C., Oh Y. S., Cha D. H. et al. Efficacy and tolerability of telmisartan/amlodipine + hydrochlorothiazide versus telmisartan/amlodipine combination therapy for essential hypertension uncontrolled with telmisartan/amlodipine: the phase III, multicenter, randomized, double-blind TAHYTI Study. Clin Ther 2018; 40 (1): 50−63.e3, doi: 10.1016/j.clinthera.2017.11.006.