Účinnost a bezpečnost kombinace telmisartanu a amlodipinu s hydrochlorothiazidem v léčbě hypertenze

Aktuální doporučení

Evropská kardiologická společnost doporučuje zahajovat terapii hypertenze kombinovanou léčbou nízkými dávkami inhibitoru angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) nebo antagonisty receptoru AT₁ pro angiotenzin II (ARB, sartanu) spolu s blokátorem kalciového kanálu (BKK) nebo s thiazidovým diuretikem. Pokud dvojkombinace neúčinkuje dostatečně, guidelines doporučují pokračovat trojkombinací ACEi/ARB s BKK a thiazidovým diuretikem.

Metodika a průběh studie

8týdenní multicentrická randomizovaná dvojitě zaslepená studie fáze IIIb probíhala v Jižní Koreji od června 2015 do listopadu 2016. Zařazeni byli pacienti s esenciální hypertenzí definovanou jako průměrný systolický TK vsedě (MSSBP − mean sitting systolic blood pressure) ≥ 140 a < 200 mmHg nebo ≥ 130 a < 200 mmHg u nemocných s diabetem či chronickým onemocněním ledvin, pokud užívali antihypertenziva, nebo ≥ 160 a < 200 mmHg u pacientů bez antihypertenzní léčby, a to po dobu alespoň 4 týdnů. Průměrný věk účastníků činil 62,8 roku, 79 % tvořili muži.

Během 4týdenního zaváděcího období (období 1) byla každému pacientovi podávána denně 1 tableta TA (40/5 mg). Pacienti s nedostatečnou odpovědí na TA byli po 4 týdnech randomizováni do 2 skupin: 155 osob k léčbě TAH a 155 pacientů pokračovalo v užívání TA. Skupina s TAH užívala denně 1 tabletu TA (40/5 mg) + hydrochlorothiazid (12,5 mg), kontrolní skupina 1 tabletu TA (40/5 mg) + placebo. Léčba trvala 2 týdny (období 2). Pacienti, kteří dokončili období 2, pokračovali v 6týdenní léčbě (období 3) s dvojnásobnou dávkou TAH a TA.

Primárním cílovým parametrem účinnosti byla změna MSSBP po 8 týdnech léčby. Sekundárními cíli byly změna MSSBP v týdnu 2, změna MSDBP (průměrný diastolický tlak vsedě), podíl pacientů, kteří dosáhli cílových hodnot TK, a podíl těch, u kterých dosáhl antihypertenzní účinek předdefinované intenzity (snížení systolického TK o > 20 mmHg nebo diastolického TK o > 10 mmHg) po 2 a 8 týdnech léčby. Dále byla hodnocena snášenlivost kombinované léčby a výskyt nežádoucích příhod s ní souvisejících (TEAEs).

Výsledky

Po 8 týdnech terapie bylo průměrné snížení MSSBP i MSDBP významně vyšší ve skupině s TAH než ve skupině s TA (MSSBP: −18,7 vs. −12,2 mmHg; p < 0,001; MSDBP: −9,3 vs. −7,0 mmHg; p = 0,013). Podobně dopadlo srovnání obou terapií již po 2 týdnech léčby.

Po 2 týdnech dosáhlo cílového TK 31,8 % pacientů s TAH a 13,8 % s TA, po 8 týdnech to potom bylo 52,3 % pacientů s TAH a 24,8 % s TA (p < 0,001 pro obě srovnání). Požadované intenzity účinku dosáhlo 33,8 % pacientů s TAH a 21,1 % s TA v týdnu 2 (p = 0,013) a v týdnu 8 to bylo 56,3 % pacientů s TAH a 34,6 % s TA (p < 0,001).

Obě skupiny se nelišily v prevalenci TEAEs během období 2, avšak v období 3, kdy byla podávaná dvojnásobná dávka, prevalence významně vzrostla ve skupině s TAH oproti skupině s TA. Celkově se TEAEs objevily u 29,0 % pacientů s TAH oproti 16,3 % s TA (p = 0,008). Zjištěné příhody byly mírné (n = 58) nebo střední (n = 13) intenzity, nejčastěji šlo o závratě a bolest hlavy.

Závěr

Trojkombinace TAH byla u pacientů s esenciální hypertenzí, kteří dostatečně neodpovídali na léčbu TA, účinnější než dvojkombinace TA. Prokázalo se také, že jde o dobře snášenou léčebnou modalitu s převahou přínosů nad riziky. Je však třeba brát v úvahu, že se jednalo o populaci pouze korejských pacientů a vztažení výsledků na populaci (středo)evropskou může narážet na možné patofyziologické odlišnosti.

(lkt)

Zdroj: Sung K. C., Oh Y. S., Cha D. H. et al. Efficacy and tolerability of telmisartan/amlodipine + hydrochlorothiazide versus telmisartan/amlodipine combination therapy for essential hypertension uncontrolled with telmisartan/amlodipine: the phase III, multicenter, randomized, double-blind TAHYTI Study. Clin Ther 2018; 40 (1): 50−63.e3, doi: 10.1016/j.clinthera.2017.11.006.