To what extent does the delay between symptom onset and diagnosis of AATD affect patient survival?
The risk of chronic obstructive pulmonary disease (COPD) is increased, among other things, by a deficiency of alpha-1-antitrypsin (AATD). However, there is often a delay between the onset of symptoms and the diagnosis of AATD, which is associated with worse clinical and functional status and a more advanced stage of the disease. The study presented below examined how this fact further affects patient survival.
Metodika studie a sledovaná populace
Do studie bylo zařazeno celkem 268 dospělých s AATD z rakouského prospektivního multicentrického registru Alpha-1 Lung. Sledováni byli do 15. dubna 2020, přičemž nebyli zařazeni pacienti s genotypem Pi*MM.
Většina (n = 220; 82,1 %) měla genotyp Pi*ZZ. Medián od stanovení diagnózy AATD do zařazení do registru činil 8,8 měsíce. V době stanovení diagnózy mělo 90,2 % pacientů hladinu AAT < 0,6 g/l (tj. zvýšené riziko rozvoje emfyzému). Celkem 28,2 % tvořili nekuřáci, 68,0 % exkuřáci a 3,8 % aktivní kuřáci. Plicní onemocnění bylo diagnostikováno u 98,5 % pacientů v registru, nejčastěji se jednalo o emfyzém (63,8 %) a/nebo CHOPN (44,0 %).
Cílem studie bylo zjistit, jaký vliv má zpoždění mezi nástupem příznaků (tj. kašlem nebo dušností) a stanovením diagnózy AATD na celkové přežití (OS) a přežití bez transplantace plic (TFS).
Výsledná zjištění
V průběhu sledování (medián 85,2 měsíce) zemřelo celkem 24 pacientů (9,0 %). Celkové přežití činilo 96,2 % po 5 letech, 92,0 % po 10 letech a 85,5 % po 15 letech. Transplantaci plic podstoupilo celkem 5 pacientů (1,9 %).
Medián zpoždění mezi nástupem příznaků a stanovením diagnózy AATD činil 5,3 roku (mezikvartilové rozpětí [IQR] 2,2–11,5). V univariační analýze bylo u nemocných se zpožděním v diagnostice > 2 roky pozorováno horší OS (15leté přežití 81,7 vs. 95,2 %; p = 0,08). Ve skupině se zpožděním > 10 let byl vyšší podíl pacientů s anamnézou pneumonie (42,4 vs. 24,1 %; p = 0,002) a exacerbace CHOPN (50,0 vs. 28,7 %; p = 0,008).
Zvětšující se diagnostické zpoždění bylo spojeno se signifikantně horším OS (poměr rizik [HR] 1,61; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,09–2,38; p = 0,016) i TFS (HR 1,43; 95% CI 1,08–1,89; p = 0,011), a to nezávisle na věku, kouření, hodnotě indexu tělesné hmotnosti (BMI), jednosekundové vitální kapacitě plic (FEV1) i dlouhodobé oxygenoterapii. Navíc byly BMI, věk a kouření asociované se signifikantně horším OS a BMI, kouření a FEV1 s horším TFS.
Závěr
Zpoždění diagnostiky deficitu alfa-1-antitrypsinu je signifikantně spojené s horším celkovým přežitím a přežitím bez transplantace plic, a to nezávisle na věku a dalších parametrech. Je třeba zlepšit screening AATD, aby bylo možné zahájit včas augmentační terapii. Testováni by měli být především pacienti s CHOPN, emfyzémem, obtížně léčitelným astmatem s pozdním nástupem a příbuzní pacientů s AATD.
(mafi)
Zdroj: Meischl T., Schmid-Scherzer K., Vafai-Tabrizi F. et al. The impact of diagnostic delay on survival in alpha-1-antitrypsin deficiency: results from the Austrian Alpha-1 Lung Registry. Respir Res 2023; 24 (1): 34, doi: 10.1186/s12931-023-02338-0.
Did you like this article? Would you like to comment on it? Write to us. We are interested in your opinion. We will not publish it, but we will gladly answer you.
