Jsou na tom pacienti se srdečním selháním hůře než onkologicky nemocní?

Metodika studie a hodnocená populace

Skotská kohortová studie z roku 2017 si dala za cíl zhodnotit a porovnat přežití pacientů se srdečním selháním s onkologicky nemocnými. Autoři hodnotili data pro 4 typy nejčastějších maligních nádorů u mužů (karcinom prostaty, plic, kolorekta a močového měchýře) a žen (karcinom prsu, kolorekta, plic a ovaria). Primárním hodnoceným parametrem byla doba přežití od stanovení diagnózy. Jako zdroj dat autoři využili rozsáhlou databázi zahrnující 1,75 milionu lidí registrovaných u 393 všeobecných praktických lékařů, což pokrývá přibližně třetinu skotské populace.

Modely křivek přežití, adjustované na potenciální zavádějící proměnné, byly zkonstruovány pomocí Coxova modelu proporcionálních rizik. Do analýzy bylo zahrnuto 56 658 osob s příslušnými diagnózami s mediánem doby sledování 2 roky (celkem 147 938 pacientoroků sledování).

Výsledná zjištění

U mužů činilo 5leté přežití od stanovení diagnózy HF 55,8 %, což je horší než u mužů s karcinomem prostaty (68,3 %; poměr rizik [HR] 0,61) a močového měchýře (57,3 %; HR 0,88), ale lepší než u mužů s karcinomem plic, kde 5leté přežití dosahovalo pouhých 8,4 % (HR 3,86), nebo kolorekta (48,9 %; HR 1,23).

5 let od stanovení diagnózy HF se ve Skotsku v hodnoceném období dožilo 49,5 % žen, což odpovídalo vyšší mortalitě než u žen s karcinomem prsu (5leté přežití 77,7 %; HR 0,55), ale nižší úmrtnosti v porovnání s ženami s kolorektálním karcinomem (5 leté přežití 51,5 %; HR 1,21), karcinomem plic (10,4 %; HR 3,82) či vaječníků (38,2 %; HR 1,98).

Jak je na tom Česko?

Nejnovější dostupná česká data pocházejí z období 2015–2019, kdy relativní 5leté přežití (tedy přežití od diagnózy adjustované na věk pacientů) dosahovalo u karcinomu prostaty 94,5 %, u karcinomu prsu 89 %, u kolorektálního karcinomu (bez ohledu na pohlaví) 60,6 % a u karcinomu plic 16 %. Do analýzy ovšem byli zahrnuti také neléčení nemocní; v populaci léčených pacientů jsou výsledky o něco příznivější.

Analýza dat přežití pacientů se srdečním selháním není k dispozici, je však patrný stoupající výskyt HF v populaci. V roce 2022 bylo s tímto onemocněním sledováno téměř 131 tisíc pacientů. V roce 2021 bylo HF uvedeno jako hlavní příčina smrti u 6543 osob, a odpovídalo tak téměř za 5 % všech úmrtí (solidní zhoubné nádory v součtu potom přibližně za 18 %). Ačkoliv jsou data z roku 2021 ovlivněna pandemií COVID-19, přibližně 5 % osob umíralo na srdeční selhání i v předcházejících letech. 

Závěr

Citovaná přelomová studie ukázala, že i přes dosažené pokroky v léčbě zůstává srdeční selhání stejně „maligní“ jako některá běžně se vyskytující nádorová onemocnění. 

(este)

Zdroje:
1. Mamas M. A., Sperrin M., Watson M. C. et al. Do patients have worse outcomes in heart failure than in cancer? A primary care-based cohort study with 10-year follow-up in Scotland. Eur J Heart Fail 2017; 19 (9): 1095–1104, doi: 10.1002/ejhf.822.
2. Krejčí D., Mužík J., Dušek L. Novotvary 2019–2021 ČR. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Dostupné na: www.uzis.cz/res/f/008447/novotvary2019-2021.pdf
3. Národní kardiovaskulární plán ČR (NKVP 2030). Souhrnná analytická studie. Národní zdravotnický informační portál, 2023. Dostupné na: www.nzip.cz/data/nkis/nkis-souhrnna-analyticka-studie/nkis-souhrnna-analyticka-studie.pdf