První modalita farmakoterapie skutečně účinná na negativní symptomy u schizofrenie

Negativní symptomy a možnosti jejich léčby

Zatímco existující antipsychotická léčba dobře účinkuje na pozitivní příznaky schizofrenie (halucinace, bludy, dezorganizace), účinnost na negativní příznaky je problematická; spíše dochází ke zlepšení sekundárních negativních symptomů v důsledku léčby pozitivních příznaků. Efektivní léčba primární negativní symptomatologie dosud chyběla. Komplikací je i skutečnost, že negativní příznaky jsou heterogenní a pravděpodobně vznikají na různých patofyziologických podkladech. Mezi hlavní pětici primárních negativních symptomů patří emocionální oploštělost, alogie, anhedonie, asociální chování a ztráta motivace.

Kariprazin je parciální agonista dopaminových receptorů D₂/D₃ s preferenční afinitou k D₃ a parciální agonista serotoninových receptorů 5-HT_1A. V prospektivní studii (Németh et al., 2017) kariprazin prokázal účinnost na pozitivní symptomy schizofrenie srovnatelnou s risperidonem, jeho přidanou hodnotou je navíc potvrzená účinnost na primární negativní symptomy, signifikantně vyšší než u risperidonu. Výhodou je bezesporu také velmi dobrý bezpečnostní profil – kariprazin je metabolicky neutrální, nezpůsobuje nárůst hmotnosti ani hyperprolaktinémii a sedace je na úrovni placeba.

Metodika analýzy

Autoři prezentované práce (Fleischhacker et al., 2019) provedli post hoc analýzu a vyhodnotili změny v jednotlivých položkách škály pozitivních a negativních příznaků (PANSS) po 26 týdnech užívání léčiva. Dále zpracovali modely faktorů odvozených z PANSS, které hodnotili modelem smíšených efektů pro opakované měření (MMRM) u intent-to-treat (ITT) pacientů (kariprazin n = 227; risperidon n = 227).

Výsledná zjištění

Od zahájení do provedení hodnocení byly změny signifikantně rozdílné (p < 0,05) v položkách subškály PANSS-FSNS, kde u kariprazinu bylo zaznamenáno výrazné zlepšení u položek N1−N5 (otupělé emoce, emoční stažení, slabé vztahy, pasivita, apatie/sociální stažení, potíže s abstraktním myšlením). Těchto výsledků nebylo dosaženo u položek N6 (nedostatek spontaneity/plynulost konverzace) a N7 (stereotypní myšlení).

U všech modelů faktorů negativních symptomů odvozených z PANSS, jež byly hodnoceny (PANSS-Factor Score for Negative Symptoms, Liemburgové faktory, Khanové faktory, Pentagonal Structure Model Negative Symptom factor), bylo u kariprazinu prokázáno statisticky signifikantní zlepšení, na rozdíl od risperidonu (p < 0,01). Malé a podobné změny v pozitivních/depresivních/extrapyramidových symptomech naznačují, že zlepšení negativních příznaků nebylo pseudospecifické.

Změna od zahájení léčby byla u kariprazinu, na rozdíl od risperidonu, signifikantní (p < 0,05) také ve faktorech vycházejících z PANSS, které hodnotily i jiné relevantní příznaky (neuspořádané myšlenky, prosociální funkce, kognice).

Závěr

Jelikož jednotlivé příznaky, které spadají pod kategorii negativních symptomů schizofrenie, mohou mít rozličný patofyziologický podklad, signifikantní zlepšení většiny položek podškály PANSS hodnotící negativní symptomy a všech faktorů vycházejících z PANSS po podání kariprazinu (nikoliv risperidonu) poukazují na široké spektrum účinnosti kariprazinu v léčbě negativních příznaků schizofrenie.

(mir)

Zdroj: Fleischhacker W., Galderisi S., Laszlovszky I. et al. The efficacy of cariprazine in negative symptoms of schizophrenia: post hoc analyses of PANSS individual items and PANSS-derived factors. Eur Psychiatry 2019; 58: 1–9, doi: 10.1016/j.eurpsy.2019.01.015.