Praktická doporučení pro terapii arteriální hypertenze podle evropských guidelines z roku 2018
V roce 2018 byla publikována nová doporučení pro terapii arteriální hypertenze, jež vznikla součinností Evropské kardiologické společnosti (ESC) a Evropské společnosti pro hypertenzi (ESH). Aktuální guidelines v porovnání s předešlými z roku 2013 přinášejí řadu změn, které se týkají například i terapie rezistentní hypertenze.
Klíčové změny
Mezi nové koncepty oproti doporučením z roku 2013 patří důležitější postavení ambulantního monitorování tlaku za účelem diagnostiky arteriální hypertenze, větší důraz na redukci tlaku u starších a velmi starých pacientů, preference strategie 1 tablety ke zlepšení kontroly tlaku, nové cílové hodnoty tlaku krve u léčených pacientů, zjišťování špatné adherence k léčbě a v neposlední řadě také klíčová role sester a lékárníků v dlouhodobé terapii arteriální hypertenze. Na rozdíl od amerických doporučení publikovaných v roce 2017 zůstala klasifikace stupňů hypertenze stejná jako v předchozích doporučeních.
Praktická doporučení podle nových guidelines
Diagnostika
Doporučuje se diagnostikovat arteriální hypertenzi opakovaným měřením tlaku v ordinaci nebo měřením tlaku mimo ordinaci pomocí ambulantního či domácího měření tlaku krve, pokud je to logisticky a ekonomicky schůdné.
Indikace farmakoterapie
Změny se dočkala terapie vysokého normálního tlaku krve (130–139/85–89 mmHg). Podle nových doporučení lze medikamentózní léčbu zvážit, pokud existuje velmi vysoké kardiovaskulární riziko, zejména v podobě přítomnosti ischemické choroby srdeční. V případě hypertenze 1. stupně s nízkým nebo mírným rizikem je doporučena farmakoterapie, jestliže pacient zůstává hypertenzní po období režimových opatření. U fyzicky zdatných jedinců starších 65 let (ne však starších 80 let) je nyní doporučeno snižování krevního tlaku pomocí farmakoterapie a režimových opatření, pokud je systolický tlak v rozmezí 1. stupně a léčba je dobře tolerována.
Cílové hodnoty
Značné změny se týkají také cílových hodnot tlaku krve. U všech pacientů se doporučuje snížit tlak pod 140/90 mmHg; jestliže je však léčba dobře tolerována, je vhodné snížit tlak na hodnoty 130/80 mmHg a méně. U nemocných mladších 65 let je potom vhodné ve většině případů snížit systolický tlak k hodnotám 120–129 mmHg. U pacientů starších 65 let je doporučena cílová hodnota systolického tlaku krve 130–139 mmHg (původně se jednalo o hodnoty 140–150 mmHg). U jedinců starších 80 let jsou cílové hodnoty systolického tlaku krve také 130–139 mmHg, samozřejmě pokud je jejich dosažení dobře tolerováno.
Novinky a zjednodušení se týkají také diastolického tlaku, podle nových doporučení se u všech hypertenzních pacientů doporučuje snížení pod hodnotu 80 mmHg.
Kombinační léčba
Podle nových guidelines je doporučeno zahájit antihypertenzní terapii kombinací dvou léků, přednostně je-li dostupná v rámci jedné tablety. Výjimkou jsou starší křehcí pacienti a jedinci s nízkým rizikem a hypertenzí 1. stupně. V rámci terapie rezistentní hypertenze se nyní doporučuje přidání malé dávky spironolaktonu k dosavadní terapii (ACEi/ARB + blokátor kalciových kanálů nebo ACEi/ARB + diuretikum). Pouze při intoleranci spironolaktonu lze zvolit jiné diuretikum nebo případně přidat bisoprolol či doxazosin.
Závěr
Nová evropská doporučení z roku 2018 přinášejí do diagnostiky a terapie arteriální hypertenze řadu změn. Nejvýznamnější změny byly zaznamenány v rámci cílových hodnot systolického a diastolického tlaku krve, terapie specifických skupin pacientů, preference dvojkombinační terapie formou jedné tablety při zahájení terapie a důležitého postavení spironolaktonu v terapii rezistentní hypertenze.
(holi)
Zdroje:
1. Williams B., Mancia G., Spiering W. et al. 2018 Practice Guidelines for the management of arterial hypertension of the European Society of Cardiology and the European Society of Hypertension. Blood Press 2018 Dec; 27 (6): 314–340, doi: 10.1080/08037051.2018.1527177.
2. Čertíková Chábová V. 2018: Praktická doporučení pro léčbu arteriální hypertenze Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti. Postgraduální nefrologie 2018; 16 (4): 19–21.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.