Okrelizumab je anti-CD20 monoklonální protilátka schválená pro léčbu relabující-remitující (RRRS) a primárně progresivní (PPRS) roztroušené sklerózy. Celosvětově je nyní tímto přípravkem – podávaným intravenózně 1× za 6 měsíců – léčeno přes 300 tisíc pacientů. Celkem jsou v postmarketingovém sledování k dispozici zkušenosti a data z více než 750 tisíc pacientoroků expozice okrelizumabu.
Významné poznatky nyní máme na základě analýzy 10letého sledování dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti v období let 2008–2020, zahrnujícím původní fázi II randomizované klinické studie a jejího otevřeného prodloužení.
Po 10leté kontinuální léčbě okrelizumabem bylo téměř 8 pacientů z 10 s RRRS a 1/3 s PPRS bez progrese při hodnocení dle škály EDSS. Více než 90 % pacientů s RRRS nepotřebovalo pomůcku při chůzi a více než 80 % pacientů s PPRS nepotřebovalo invalidní vozík.
Časná léčba okrelizumabem prodloužila téměř o 10 let období bez progrese u RRRS ve srovnání s méně účinnou chorobu modifikující léčbou (DMT). Tento vliv na prodloužení doby bez progrese téměř o dekádu zdůrazňuje význam co nejdřívějšího zahájení léčby v celém spektru RS.
Během 10letého období sledovaní okrelizumab vykazoval stabilní a příznivý bezpečnostní profil. Četnost nežádoucích příhod (AEs) u populace s RRRS i PPRS zůstávala stabilní a odpovídala četnosti AEs v průběhu primárních klinických studií.
Četnost závažných AEs zůstávala nízká a stabilní u populace s RRRS i PPRS bez ohledu na hladinu Ig. Nežádoucí účinky léčby vedoucí k nutnosti jejího ukončení byly ojedinělé a nebyly důsledkem závažných infekcí. Nejčastějším nežádoucí příhodou byla reakce spojená s infuzí.
Léčba okrelizumabem se výrazně projevila i v MRI parametrech mozku. Průměrný počet gadolinium vychytávajících lézí poklesl o 98–99 % v prvním půlroce léčby ve srovnání s interferonem β-1a i placebem a dostal se na nulovou hodnotu v průběhu dalšího sledování v extenzi. Celkově MRI obraz ve všech ostatních modalitách zůstával během 10letého období na velmi nízké úrovni aktivity.
Po zahájení léčby okrelizumabem dochází k rychlé depleci CD19+ buněk se stanoveným prahem pro repleci těchto buněk na hodnotu 80/μl. Medián ke zmíněné repleci na hodnoty 80 CD19+/1 μl dosáhl 72 týdnů. Celkový počet T buněk zahrnující CD3+, CD3+ CD4+ a CD3+ CD8+ subpopulace T buněk zůstával léčbou okrelizumabem neovlivněn. Hladiny celkových Ig byly redukovány ve všech třídách, nejvýrazněji ve třídě IgG, a to trvale po celou dobu sledování.
V tomto dosud nejdelším sledování pacientů s RS léčených okrelizumabem se neobjevily žádné nové nežádoucí účinky terapie a nebyly zaznamenány příznaky rebound fenoménu v případě jejího přerušení. Při zachování dlouhodobé účinnosti lze mluvit o pozitivním poměru přínosů a rizik této léčebné modality.
prof. MUDr. Pavel Štourač, Ph.D.
RS Centrum, Neurologická klinika LF MU a FN Brno
Literatura:
1. Weber M. S. et al. P302 The patient impact of 10 years of ocrelizumab treatment in multiple sclerosis: long-term data from the phase III OPERA and ORATORIO studies. ECTRIMS-ACTRIMS, Milan, 2023 Oct 11–13.
2. Kappos L., Traboulsee A., Li D. K. B. et al. Ocrelizumab exposure in relapsing–remitting multiple sclerosis: 10-year analysis of the phase 2 randomized clinical trial and its extension. J Neurol 2024; 271 : 642–657, doi: 10.1007/s00415-023-11943-4.
3. Hauser S. L., Kappos L., Montalban X. et al. P304 Safety of ocrelizumab in multiple sclerosis: updated analysis in patients with relapsing and progressive multiple sclerosis. ECTRIMS-ACTRIMS, Milan, 2023 Oct 11–13.
4. Hauser S. L., Bar-Or A., Comi G. et al. Ocrelizumab versus interferon beta-1a in relapsing multiple sclerosis. N Engl J Med 2017; 376 (3): 221–234, doi: 10.1056/NEJMoa1601277.
5. Hauser SL, Kappos L, Montalban X et al. Safety of ocrelizumab in patients with relapsing and primary progressive multiple sclerosis. Neurology 2021; 97 (16): e1546–e1559, doi: 10.1212/WNL.0000000000012700.
6. Hauser S. L. et al. P724 Safety of ocrelizumab in multiple sclerosis: updated analysis in patients with relapsing and primary progressive multiple sclerosis. ECTRIMS, Vienna, 2021 Oct 13–15.
7. Hauser SL, Kappos L, Arnold DL et al. Five years of ocrelizumab in relapsing multiple sclerosis: OPERA studies open-label extension. Neurology 2020; 95 (13): e1854–e1867, doi: 10.1212/WNL.0000000000010376.
8. Brown J. W. L., Coles A., Horáková D. et al. Association of initial disease-modifying therapy with later conversion to secondary progressive multiple sclerosis. JAMA 2019; 321 (2): 175–187, doi: 10.1001/jama.2018.20588.
9. Butzkueven H., Spelman T., Horáková D. et al. Risk of requiring a wheelchair in primary progressive multiple sclerosis: data from the ORATORIO trial and the MSBase registry. Eur J Neurol 2022; 29 (4): 1082–1090, doi: 10.1111/ene.14824.
10. Engmann N. J., Sheinson D., Bawa K. et al. Persistence and adherence to ocrelizumab compared with other disease-modifying therapies for multiple sclerosis in U.S. commercial claims data. J Manag Care Spec Pharm 2021; 27 (5): 639–649, doi: 10.18553/jmcp.2021.20413.
11. Pineda E. et al. P15.228 Adherence and persistence to disease-modifying therapies for multiple sclerosis and their impact on clinical and economic outcomes in a US Claims Database. AAN Annual Meeting, 2021.
12. Giovannoni G. et al. P723 Long-term reduction of relapse rate and confirmed disability progression after 7.5 years of ocrelizumab treatment in patients with relapsing multiple sclerosis in the OPERA OLE. ECTRIMS, Vienna, 2021 Oct 13–15.
13. Dekker I., Sombekke M. H., Balk L. J. et al. Infratentorial and spinal cord lesions: cumulative predictors of long-term disability? Mult Scler 2020; 26 (11): 1381–1391, doi: 10.1177/1352458519864933.
14. SPC Ocrevus (ocrelizumab). Datum poslední revize textu: 30. 3. 2023. Dostupné na: https://ec.europa.eu/health/documents/community-register/2019/20191216146477/anx_146477_cs.pdf
15. SÚKL. Souhrny k hodnotícím zprávám: Ocrevus. Dostupné na: www.sukl.cz/leciva/souhrny-k-hz-2021?highlightWords=ocrevus
