Léčba diabetu v těhotenství metforminem zřejmě nezvyšuje riziko nízké porodní hmotnosti plodu

Metformin v graviditě

Používání metforminu v těhotenství celosvětově narůstá, což je dáno jednak tím, že v jeho užívání pokračují gravidní ženy, které se již před otěhotněním léčily s diabetem 2. typu (DM2), a jednak je nasazován u gestačního diabetu (GDM). Také bývá off-label předepisován ženám se syndromem polycystických ovarií (PCOS) k navození ovulace a zlepšení výsledků těhotenství. Jelikož metformin prostupuje placentou, plod je exponován jeho plazmatickým koncentracím odpovídajícím hodnotám v krevním oběhu matky.

Několik studií doložilo efektivitu metforminu z hlediska glykemické kontroly bez krátkodobých nežádoucích účinků a s přídatnými potenciálními benefity v novorozeneckém období. Zkraje roku 2022 bylo na evropské úrovni schváleno používání originálního metforminu (ve formě klasické, ale také XR − jednodenní) během gravidity a v perikoncepčním období.

Předchozí výsledky studie CLUE

Významný podklad pro toto rozhodnutí představovaly poznatky získané z finské populační kohortové studie CLUE založené na datech z registru, kde byla studována expozice metforminu v těhotenství u matek a hodnoceny krátkodobé i dlouhodobé nežádoucí výsledky u dětí (až 11 let po narození). Studie CLUE neukázala zvýšené dlouhodobé riziko spojené s vystavením metforminu v těhotenství, naznačila ovšem zvýšené riziko, že novorozenec bude malý na svůj gestační věk (SGA – small for gestational age), a snížené riziko, že bude vzhledem ke gestačnímu věku velký (LGA – large for gestational age), oproti intrauterinní expozici inzulinu. Podobné výsledky byly pozorovány u dětí narozených matkám s GDM, které nebyly in utero vystaveny antidiabetické léčbě, oproti výsledkům nitroděložního vystavení inzulinu.

Autoři studie CLUE přišli s hypotézou, že pozorované vyšší riziko SGA a nižší riziko LGA by mohlo být spojeno s použitím inzulinu jako referenční kontroly. Je totiž známo, že podávání inzulinu souvisí se zvýšením hmotnosti. V následné studii proto zkoumali, zda podávání metforminu bude souviset se zvýšeným rizikem SGA a sníženým rizikem LGA, dojde-li k jeho porovnání s nefarmakologickou antidiabetickou léčbou.

Aktuálně hodnocená populace

Populační kohortová studie pracovala s daty z registru dětí narozených z jednočetných těhotenství matek ve věku 18–45 let v letech 2004–2016. V hlavní analýze byly použity porodní výsledky metforminové kohorty bez ohledu na indikaci podávání (n = 3964) a lékově naivní kohorty matek s GDM (n = 82 675). Další analýzy proběhly u podskupiny metforminové kohorty, kterou tvořily pouze děti narozené matkám s GDM (n = 2361).