Androgen-deprivační terapie a deprese − kohortová studie

Úvod

Androgen-deprivační terapie (ADT) karcinomu prostaty je často provázena nežádoucími účinky jak fyzickými (osteopenie, sarkopenie, návaly horka), tak i psychickými (únava, zhoršení kognitivních funkcí). U pacientů léčených ADT bylo zaznamenáno vyšší riziko deprese, ale doposud nebyl proveden systematický výzkum blíže sledující tento problém. Cílem prezentované longitudinální studie bylo vyhodnotit depresivní symptomatologii u pacientů s karcinomem prostaty léčených metodou androgenní deprivace oproti kontrolním skupinám.

Studovaný soubor pacientů a metodika

Studovaným souborem byli pacienti s karcinomem prostaty začínající androgen-deprivační terapii (skupina ADT⁺, n = 61). S touto skupinou byly spárované dvě kontrolní skupiny, z nichž jednu tvořili muži po radikální prostatektomii (skupina ADT⁻, n = 61) a druhou zdraví muži bez anamnézy karcinomu prostaty (skupina CA⁻, n = 61). 

Jednotlivé skupiny se mezi sebou významně nelišily v základních demografických charakteristikách, jako jsou věk, etnický původ nebo vzdělání. U všech kohort byl výskyt deprese hodnocen při vstupu do studie a pak po 6 měsících za použití dotazníku Center for Epidemiological Studies Depression Scale (CES-D). U skupiny ADT⁺ proběhlo vstupní hodnocení do 1 měsíce před nebo po nasazení ADT. Výskyt klinicky významných depresivních symptomů byl v uvedených dvou časových bodech porovnáván mezi skupinami navzájem a zároveň sledován v rámci jednotlivých skupin v průběhu času.

Výsledky

Nemocní s karcinomem prostaty, kteří podstoupili úvodní CES-D hodnocení před nasazením ADT, dosáhli lepších výsledků než pacienti s již započatou terapií (p < 0,01). Celkově pak skupina ADT⁺ vykazovala v průběhu šestiměsíčního sledování zhoršování nálady a zvyšování četnosti klinicky významné depresivní symptomatologie (p < 0,05). Rovněž na konci studie byl výskyt depresivní symptomatologie vyšší ve skupině ADT⁺ oproti oběma kontrolám (p < 0,001). Prevalence klinicky významné deprese dosahovala u skupiny ADT⁺ při vstupním vyšetření 28 % (oproti 5 % u skupiny ADT⁻ a 12 % u CA⁻), po 6 měsících se zvýšila na 39 % (oproti 9 % u skupiny ADT⁻ a 11 % u CA⁻).

Závěr

Výsledky potvrdily teorii, že deprivace androgenů vede k rozvoji deprese. Autoři studie zdůrazňují nejen nutnost screeningu a léčby deprese u těchto pacientů, ale i důležitost podrobného výzkumu zaměřeného na mechanismus vývoje depresivní symptomatologie u mužů léčených ADT.

(raj)

Zdroj: Lee M., Jim H. S., Fishman M. et al. Depressive symptomatology in men receiving androgen deprivation therapy for prostate cancer: a controlled comparison. Psychooncology 2015; 24 (4): 472−477, doi: 10.1002/pon.3608.