Frekvence zapojení do sportovních aktivit a riziko poranění u dětí s hemofilií

Úvod

Zapojení do sportovních aktivit je zásadní součástí vývoje dětí, a to včetně těch s hemofilií. Účast na sportovních aktivitách je však statisticky asociována s vyšším rizikem poranění, nezávisle na onemocnění hemofilií. Rodiče hemofiliků mohou kvůli tomuto potenciálnímu riziku váhat s povolením sportovní aktivity u svých dětí. Nicméně podle dostupných − zejména recentních − studií se zdá, že frekvence zapojení hemofiliků do sportovních aktivit je obdobná jako u běžné populace a není spojená s vyšším rizikem poranění či krvácení do kloubů oproti běžné populaci.

Výsledky studií

Versloot et al. publikovali studii, ve které se zaměřili na frekvenci zapojení do sportovních aktivit u dětí a dospělých hemofiliků (6–65 let) v porovnání s obecnou nizozemskou populací. Studie se zúčastnilo celkem 524 dospělých (medián věku 45 let, mezikvartilové rozpětí [IQR] 30–55 let, 37 % se závažnou hemofilií) a 126 dětí (medián věku 11 let, IQR 8–14 let, 52 % se závažnou hemofilií). Zapojení hemofiliků do sportovních aktivit bylo v porovnání s obecnou populací u dospělých vyšší (70 vs. 58 %) a u dětí srovnatelné (68 vs. 72 %). Podíl hemofiliků účastnících se aktivit s vysokým rizikem krvácení se snižoval s rostoucím věkem, a to od 65 % ve věkové skupině 6–12 let na 17 % ve věkové skupině 50–65 let, přičemž obdobný trend byl pozorován i v obecné populaci. Zapojení do sportovních aktivit bylo u dětí nezávislé na závažnosti hemofilie (67 vs. 65 %; p = 0,97), zatímco u dospělých byl pozorován větší podíl sportujících pacientů ve skupině s nezávažnou hemofilií (75 vs. 62 %; p < 0,01). Ze studie současně vyplynulo, že jedinci s nezávažnou hemofilií ve větší míře provozují vysoce rizikové sporty v porovnání s pacienty se závažnou hemofilií (u dospělých 25 vs. 15 %, p = 0,07; u dětí 65 % vs. 48 %, p = 0,05).

Rossová et al. se ve studii zaměřili na riziko úrazů a krvácení při provozování atletiky u dětí s hemofilií dostávajících profylaktickou léčbu. Studie se zúčastnilo celkem 37 dětí s hemofilií A a B. Celkem 73 % se jich účastnilo aktivit s velkými nárazy na klouby (takzvaných high-impact activities), 27 % dětí potom pouze aktivit s nízkými nárazy. Frekvence krvácení do kloubů a nových zranění se mezi oběma skupinami zásadně nelišily. Ve většině případů došlo u dětí ke vzniku < 1 epizody krvácení nebo zranění během sezóny. U 1 dítěte (< 3 % sledovaných) se rozvinul tzv. cílový kloub.

McGee et al. publikovali retrospektivní studii, ve které hodnotili riziko zranění při participaci dětí s hemofilií v organizovaných sportovních aktivitách. Do hodnocení byli zahrnuti chlapci s hemofilií ve věku 10–18 let s hladinou faktoru VIII nebo IX < 40 % v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010. Studie se zúčastnilo celkem 48 chlapců, jejichž průměrný věk činil 14,3 ± 2,6 roku (věkové rozmezí 10,0–18,8 roku). Celkem 64,6 % chlapců trpělo nedostatkem koagulačního faktoru VIII, 54,2 % s těžkou, 18,8 % středně těžkou a 27,1 % lehkou hemofilií. Většina se jich účastnila alespoň jednoho organizovaného sportu (62,5 %; n = 30). Celkem u 36 chlapců (75 %) bylo zaznamenáno 77 úrazů. Průměrný počet úrazů na jednoho chlapce činil 1,6 ± 1,5. Mezi chlapci zapojenými do organizovaných sportů a chlapci bez účasti v organizovaných sportech nebyl pozorován statisticky signifikantní rozdíl v průměrném počtu zranění (p = 0,44) a vzniku cílových kloubů (p = 0,52). Z výsledků studie vyplynulo, že participace v organizovaných sportech je u hemofiliků ve věku 10–18 let běžná a není spojená se zvýšeným rizikem zranění nebo tvorby cílových kloubů.

Závěr

Z výsledků citovaných studií vyplynulo, že frekvence zapojení do sportovních aktivit je u dětských i dospělých hemofiliků obdobná jako v běžné populaci, a to včetně participace na sportovních aktivitách s vysokým rizikem krvácení. Frekvence poranění nebo krvácení do kloubů při provozování sportovních aktivit je přitom u hemofiliků obdobná jako u jedinců bez krvácivého onemocnění. Vzhledem k současným standardům terapie hemofilie je tak pravidelná fyzická aktivita u hemofiliků výrazným benefitem pro celkové fyzické i psychické zdraví.

(holi)

Zdroje:
1. Versloot O., van Balen E. C., Hassan S. et al.; Haemophilia in the Netherlands 6 steering committee. Similar sports participation as the general population in Dutch persons with haemophilia; results from a nationwide study. Haemophilia 2021; 27 (5): 876–885, doi: 10.1111/hae.14366.
2. Ross C., Goldenberg N. A., Hund D. et al. Athletic participation in severe hemophilia: bleeding and joint outcomes in children on prophylaxis. Pediatrics 2009; 124 (5): 1267–1272, doi: 10.1542/peds.2009-0072.
3. McGee S., Raffini L., Witmer C. Organized sports participation and the association with injury in paediatric patients with haemophilia. Haemophilia 2015; 21 (4): 538–542, doi: 10.1111/hae.12696.