Rhegmatogenní odchlípení sítnice u dětí: klinické faktory předpovídající úspěšný chirurgický zákrok
Práce týmu autorů z několika amerických univerzit recentně publikovaná v časopisu Ophthalmology zhodnotila úspěšnost různých typů operačních řešení amoce sítnice u 212 očí 191 pacientů ve věku do 18 let.
Metodika studie
Retrospektivní studie série případů si kladla za cíl popsat klinické nálezy a operační postupy vedoucí k úspěšné chirurgické léčbě rhegmatogenního odchlípení sítnice dětí. Bylo do ní zařazeno 212 očí 191 pacientů ve věku 0–18 let, kteří prodělali v letech 2001–2012 chirurgický zákrok pro rhegmatogenní odchlípení sítnice. Doba sledování po operaci činila minimálně 3 měsíce.
Pacienti byli rozděleni do 3 věkových skupin (0–6 let, 7–12 let, 13–18 let), porovnání bylo provedeno pomocí bivariační a multivariační rozdílové analýzy. Ke statistickému vyhodnocení zrakové ostrosti v jednotlivých skupinách byl použit smíšený model. Hlavním sledovaným parametrem bylo úplné přiložení sítnice.
Výsledky
Z 212 očí bylo u 166 (78 %) při posledním vyšetření zaznamenáno kompletní přiložení sítnice. Průměrná doba sledování dosahovala 36,3 měsíce. Výskyt rhegmatogenního odchlípení sítnice u mladší kohorty pacientů byl pravděpodobnější v souvislosti se Sticklerovým syndromem, zatímco u nejstarší skupiny vzniklo odchlípení sítnice nejčastěji jako následek tupého traumatu oka.
Pravděpodobnost úspěšnosti léčby byla u neúplného odchlípení sítnice větší než u totální amoce (p = 0,0100) a menší u očí, které již předtím prodělaly vitreoretinální operaci (p = 0,0258). Signifikantně vyšší úspěšnosti bylo dosaženo při primárním použití sklerální plomby (63 %) a kombinací plomby s pars plana vitrektomií (PPV; 68 %) v porovnání se samotnou PPV (51 %).
Shrnutí a závěr
U většiny dětských pacientů s rhegmatogenním odchlípením sítnice byl operační postup úspěšný a vedl k jejímu úplnému přiložení. Lepších výsledků bylo dosaženo u pacientů se subtotální amocí. Předchozí PPV představovala rizikový faktor selhání. Mladší pacienti měli větší pravděpodobnost amoce zasahující i makulu, nicméně při posledním vyšetření nebyl mezi jednotlivými věkovými skupinami z hlediska opětovného přiložení sítnice rozdíl. Primární PPV měla v porovnání s plombou nebo kombinací plomby a PPV nižší úspěšnost.
(lis)
Zdroj: Smith J. M., Ward L. T., Townsend J. H. et al. Rhegmatogenous retinal detachment in children: clinical factors predictive of successful surgical repair. Ophthalmology 2019 Sep; 126 (9): 1263–1270, doi: 10.1016/j.ophtha.2018.11.001.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
