Účinnost lorlatinibu u pacientů s ROS1-pozitivním NSCLC v klinické praxi

Terapeutické možnosti u ROS1-pozitivního NSCLC

Mutace v genu pro receptorovou tyrosinkinázu ROS1, vedoucí k její trvalé aktivaci, se vyskytují jen u 1−2 % pacientů s NSCLC, většinou u celoživotních nekuřáků. Proti ROS1 je aktivní řada inhibitorů tyrosinkináz (TKI). Podle platných doporučení Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO) se u pacientů s metastatickým ROS1-pozitivním NSCLC podává v 1. linii krizotinib, ceritinib či entrektinib, s mediánem přežití bez progrese onemocnění (PFS) na této terapii od 6 do 20 měsíců. U všech pacientů však dříve či později nastává rezistence nádoru k léčbě a progrese onemocnění.

Lorlatinib je TKI 3. generace s dobrou prostupností přes hematoencefalickou bariéru, který vykazuje účinnost proti několika mutacím vedoucím k rezistenci na krizotinib. V klinické studii u pacientů předléčených krizotinibem bylo s lorlatinibem dosaženo celkové míry odpovědi na léčbu (ORR) 35 % s mediánem PFS 8,5 měsíce. K hodnocení účinnosti v reálné klinické praxi je však zatím k dispozici malé množství dat. Prezentovaná studie popisuje výsledky francouzských pacientů léčených v rámci programu rozšířeného přístupu k léčivu.

Metodika studie

Do analýzy byla zahrnuta data ze zdravotních záznamů všech pacientů, kteří byli od října 2015 do června 2019 léčeni v rámci některého ze 49 center pro pokročilý nebo metastatický ROS1-pozitivní NSCLC a užívali lorlatinib v denní dávce 100 mg nejméně po dobu 7 dní. Pacienti mohli být zahrnuti do programu rozšířeného přístupu, pokud u nich došlo k selhání nejméně 1 TKI. 69 % jich podstoupilo předchozí chemoterapii.

Primárním cílem studie bylo PFS měřené jako doba od prvního podání lorlatinibu do progrese onemocnění podle kritérií RECIST 1.1 nebo úmrtí z jakékoliv příčiny. Mezi sekundární cíle patřily ORR, míra kontroly onemocnění (DCR), celkové přežití (OS) a další parametry.

Výsledky

Do analýzy bylo zahrnuto celkem 80 pacientů (medián věku 58,2 roku, 59 % žen, 62 % celoživotních nekuřáků). 85 % pacientů mělo onemocnění ve stadiu IV, nejčastějším histologickým nálezem byl adenokarcinom (95 %). Při zahájení terapie lorlatinibem mělo 64 % pacientů mozkové metastázy. Lorlatinib byl podáván jako 2. linie léčby u 29 % pacientů, 28 % bylo léčeno ve 3. linii, 18 % ve 4. linii a u 26 % nemocných se jednalo o léčbu v 5. a dalších liniích.

Medián doby sledování od zahájení léčby lorlatinibem činil 22,2 měsíce. Bylo dosaženo mediánu PFS 7,1 měsíce (95% interval spolehlivosti [CI] 5,0−9,9), medián OS dosáhl 19,6 měsíce (95% CI 12,3−27,5). Medián setrvání na léčbě lorlatinibem činil 7,4 měsíce (95% CI 6,5−13,1). Bylo dosaženo ORR 45 %, míra kontroly onemocnění (celková či částečná odpověď nebo stabilní onemocnění) činila 82 %. Míra léčebné odpovědi v centrální nervové soustavě byla 72 %.

Bezpečnostní profil byl v souladu s předchozími pozorováními. U 10 pacientů (13 %) byla léčba ukončena z důvodu přílišné toxicity.

Závěr

Lorlatinib v podmínkách reálné klinické praxe představuje u pacientů s ROS1-pozitivním pokročilým NSCLC významnou terapeutickou možnost jako součást sekvenční léčebné strategie. Pro zhodnocení možností po progresi na léčbě je zapotřebí dalších studií. Také je třeba detailněji popsat mechanismy rezistence, což by umožnilo lépe zvolit optimální terapeutickou sekvenci.

(este)

Zdroj: Girard N., Galland-Girodet S., Avrillon V. et al. Lorlatinib for advanced ROS1⁺ non-small-cell lung cancer: results of the IFCT-1803 LORLATU study. ESMO Open 2022; 7 (2): 100418, doi: 10.1016/j.esmoop.2022.100418.