Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat

Přímé porovnání cinitapridu s domperidonem

Jedním z typů funkční dyspepsie (FD) je tzv. postprandiální distress syndrom (PDS), který se projevuje zejména pocitem nepříjemné plnosti po jídle a časnou sytostí. Účinnost cinitapridu v této indikaci byla hodnocena v multicentrické dvojitě zaslepené randomizované klinické studii fáze III se 383 pacienty s mírnými až středně těžkými dyspeptickými příznaky diagnostikovanými jako FD podle gastroskopie, ultrazvuku břicha a laboratorních výsledků.

Randomizovaná dvojitě zalepená studie

Pacienti byli randomizováni k podání cinitapridu v dávce 1 mg nebo domperidonu (10 mg) 3× denně před jídlem po dobu 28 dnů. Primárním hodnoceným parametrem byla noninferiorita cinitapridu z hlediska zmírnění symptomů. Sekundárními cíli studie byly účinky na vyprazdňování žaludku a celkové hodnocení léčby pacientem.

Větší zmírnění pocitu plnosti s cinitrapridem

Míra zmírnění příznaků se po 4 týdnech významně nelišila a dosáhlo jí 85,8 % pacientů na cinitapridu a 81,8 % s domperidonem (p = 0,332). Cinitaprid snížil celkovou tíži postprandiálního pocitu plnosti, časné sytosti a nadýmání (p < 0,001), a to významně více než domperidon (p = 0,021 pro vzájemné porovnání). Cinitaprid také zkrátil průměrný poločas vyprazdňování žaludku ze 131 na 89 minut (p = 0,0002). Byla pozorována pozitivní korelace mezi zmírněním symptomů a dobou vyprazdňování žaludku.

Nežádoucí příhody (AEs) pravděpodobně spojené s léčbou cinitapridem se vyskytly u 8,4 % sledovaných, v rameni s domperidonem u 9,9 %. Pouze u 1 pacienta se jednalo o extrapyramidové příznaky, ostatní AEs zahrnovaly přechodné symptomy nebo abnormální laboratorní hodnoty.

Cinitaprid a ostatní prokinetika

V časopisu BMC Gastroenterology byla v loňském roce publikována síťová metaanalýza, která nepřímo porovnávala účinnost jednotlivých prokinetik včetně cinitapridu.

Síťová metaanalýza studií s prokinetiky

V databázích Pubmed, EMBASE, Cochrane Library a Web of Science byla vyhledána randomizovaná kontrolovaná hodnocení prokinetik (metoklopramid, mosaprid, domperidon, itoprid, akotiamid, cinitaprid) u dospělých pacientů s FD, publikovaná do března 2023. Byla provedena bayesovská síťová metaanalýza, jejímž primárním sledovaným parametrem byla celková účinnost, vyjádřená jako poměr šancí (OR) vůči kontrolní skupině, a sekundárním sledovaným parametrem byl výskyt nežádoucích příhod.

Dle výsledků nejvyšší účinnost metoklopramidu a cinitapridu

Do analýzy bylo zahrnuto 28 studií s celkovým počtem 5790 účastníků (jednotlivá hodnocení sledovala 16–892 subjektů). Většina zúčastněných (n = 5510) měla jako diagnózu obecně stanovenu FD, zbylým 280 nemocným byl ovšem diagnostikován konkrétně PDS jakožto podtyp FD.

Síťová metaanalýza ukázala, že metoklopramid vykazuje vyšší celkovou účinnost oproti mosapridu (OR 3,53; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,70–7,47), domperidonu (OR 2,29; 95% CI 1,16–4,63), itopridu (OR 2,77; 95% CI 1,41–5,59), akotiamidu (OR 2,63; 95% CI 1,33–5,36) a placebu (OR 5,68; 95% CI 2,98–11,10). Účinnost metoklopramidu byla srovnatelná s cinitapridem (OR 1,62; 95% CI 0,75–3,53), který měl vyšší účinnost než mosaprid (OR 2,18; 95% CI 1,16–4,14) a placebo (OR 3,52; 95% CI 2,01–6,24).

Hodnocení účinnosti jednotlivých prokinetik ve srovnání s placebem je shrnuto v obrázku níže. Počet účastníků v jednotlivých skupinách však byl značně heterogenní.

Obr. Nepřímé porovnání účinnosti prokinetik²

Cinitaprid měl nižší celkové riziko výskytu nežádoucích příhod než domperidon. Mezi jednotlivými prokinetiky nebyly pozorovány rozdíly v počtu nežádoucích příhod spojených s užíváním léčiva.

Závěr

Popsaná studie fáze III potvrdila noninferioritu cinitapridu vůči domperidonu u pacientů s mírnou až středně těžkou FD s převládající symptomatologií PDS. Podle aktuální metaanalýzy by cinitaprid a metoklopramid mohly v léčbě FD vykazovat lepší účinnost než ostatními prokinetika. Cinitaprid má pravděpodobně také nižší riziko výskytu nežádoucích příhod. 

(este)

Zdroje:
1. Du Y., Su T., Song X. et al. Efficacy and safety of cinitapride in the treatment of mild to moderate postprandial distress syndrome–predominant functional dyspepsia. J Clin Gastroenterol 2014; 48: 328–335, doi: 10.1097/MCG.0000000000000033.
2. Qi Q., Wang N., Liu H., Li Y. Prokinetics for the treatment of functional dyspepsia: an updated systematic review and network meta-analysis. BMC Gastroenterol 2023; 23 (1): 370, doi: 10.1186/s12876-023-03014-9.
3. SPC Gapulsid. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehledy/v1/dokumenty/63568