Prediktivní efekt hyperurikémie pro stázu krve v levé síni u pacientů s nevalvulární fibrilací síní

Úvod

Stáza krve v levé síni, spontánní echokontrast v levém oušku / levé síni a trombus, viditelné při transezofageální echokardiografii (TEE), vysvětlují nejméně pětinu ischemických cévních mozkových příhod u pacientů s nevalvulární fibrilací síní (FiS). Spontánní echokontrast je pretrombotický stav, který bez optimální antikoagulační terapie ve většině případů progreduje do trombu s následnou hrozbou tromboembolických komplikací.

V poslední době narůstá počet výzkumných prací zaměřených na souvislost hladiny sérového urátu a rizika tromboembolismu. Cílem studie čínských autorů publikované v prestižním International Journal of Cardiology bylo posoudit, zda hyperurikémie může být prediktivním faktorem pro přítomnost trombu / spontánního echokontrastu v levé síni u pacientů s nevalvulární FiS.

Metodika studie

V rámci retrospektivní monocentrické studie byly analyzovány záznamy 1198 pacientů (801 mužů, 397 žen, průměrného věku 56,84 ± 12,22 roku) s nevalvulární FiS, kterým byla před řešením arytmie nebo uzávěrem ouška provedena TEE. Pacienti byli rozděleni na skupinu s pozitivitou nálezu trombu / spontánního echokontrastu v levé síni a skupinu s negativním nálezem. Vstupní klinické charakteristiky byly rovněž vyhodnoceny ze záznamů. Hyperurikémie byla pro účely studie definována jako hladina sérového urátu ≥ 357 μmol/l u žen a ≥ 416 μmol/l u mužů nebo jako předchozí diagnóza hyperurikémie.

Výsledky

TEE vyšetření ukázalo abnormitu u 97 (8,1 %) pacientů, z nichž u 49 byl nalezen trombus a u 48 spontánní echokontrast. Střední koncentrace kyseliny močové v séru byla významně vyšší a přítomnost hyperurikémie častější u pacientů s některou z abnormit. Významný prediktivní efekt pro tyto abnormity byl pozorován jak u koncentrace kyseliny močové (poměř šancí [OR] 1,006; p = 0,001), tak u hyperurikémie (OR 2,04; p = 0,001). Po adjustaci na perzistentní/permanentní FiS, věk, pohlaví, velikost levé síně > 40 mm, iktus v anamnéze, hypertenzi a diabetes byly jak sérová urikémie, tak i hyperurikémie nezávislým prediktivním faktorem přítomnosti trombu / spontánního echokontrastu v levé síni (OR 1,004; p = 0,03 a  OR 1,69; p = 0,027).

Následné analýzy podskupin ukázaly, že riziko vzniku trombu / spontánního echokontrastu by mohlo být citlivěji určováno pomocí kombinace skóre CHA₂DS₂-VASc a hyperurikémie, a to zejména u pacientů s hodnotou CHA₂DS₂-VASc < 2. Prediktivní efekt hyperurikémie byl výrazný u pacientů s permanentní FiS, ale pouze mírný u paroxyzmální FiS. Byl významný u pacientů užívajících i neužívajících antikoagulační terapii.

Závěr

Hladina sérového urátu a přítomnost hyperurikémie úzce souvisí se stázou krve v levé síni. Hyperurikémie by mohla být nezávislým prediktivním faktorem a v kombinaci se skóre CHA₂DS₂-VASc významně zpřesnit stanovení rizika stázy u pacientů s nevalvulární fibrilací síní, zejména u těch s hodnotou CHA₂DS₂-VASc nižší než 2.

(luko)

Zdroj: Liu F. Z., Liao H. T., Lin W. D. et al. Predictive effect of hyperuricemia on left atrial stasis in non-valvular atrial fibrillation patients. Int J Cardiol 2018 May 1; 258: 103−108, doi: 10.1016/j.ijcard.2018.01.080.

09-2019-CARD-1272011-0001